Svatý Jan pod Skalou: Perla středních Čech, kterou stojí za to navštívit

Jedno z nejkrásnějších míst středních a vlastně i celých Čech se skrývá nedaleko Berouna v Chráněné krajinné oblasti Český kras. I když sem chodí každý rok obrovské množství turistů, tak celý monument doposud rozhodně neztratil na atraktivitě a nepřeválcoval ho nápor turismu.

13.12.2017 - 14:00   |  
Historie tohoto místa sahá pořádně hluboko. Podle všeho se dokonce jedná o nejstarší archivně doložené poutní místo v celé naší zemi
Zobrazit fotogalerii (5)

Když bychom měli Svatého Jana pod Skalou charakterizovat jednou větou, tak se vlastně jedná o monumentální přírodní útvar, který je skloubený dohromady s barokní architekturou a dohromady vytvářejí esteticky naprosto dokonalý obraz.

Malá osada leží ukrytá mezi listnatými lesy, a to na místě, kde potok Loděnice neboli Kačák prořezává souvrství devonských vápenců. Vzniklo tu tak hluboké, klikatící se údolí lemované bělostnými skalními stěnami. Pod samotnou nejmohutnější Skálou se již mnoho staletí tísní maličká obec, která disponuje také benediktýnským klášterem. Jeho nynější barokní podoba pak pochází z přelomu 17. a 18. století.

Nejkrásnější pohled se asi naskytne v případě, když se dostanete na vrchol skaliska. Budete totiž mít jako na dlani letecký pohled. Nejlepší je však přijít brzy ráno, kdy máte slunce v zádech. Díky tomu je totiž celý kostelní a klášterní komplex dobře nasvícený.

Ivan asketický a odříkající

Historie tohoto místa sahá pořádně hluboku. Podle všeho se dokonce jedná o nejstarší archivně doložené poutní místo v celé naší zemi. Roku 880 se tu usadil první český křesťanský poustevník Ivan, který vedl život plný odříkání a askeze. Jeho domovem byla jeskyně, která byla vytvořená krasověním mohuté travertinové kupy, která vznikla usazováním vápenato-hořečnatých solí z minerálního pramene na úpatí skály.

Ivan měl jedinou společnici, a to ochočenou laň, kterou mu měl seslat Bůh. Podle legendy však měla tragický osud, jelikož ji při honu na medvěda poranil kníže Bořivoj a její krvavá stopa ho přivedla až do jeskyně za Ivanem. Kníže se zarmoutil nad tím, že mu zabil laň, a nabídl mu, aby bydlel u něj v luxusu na hradě Tetíně. Ivan ale stěhování odmítl a raději zvolil svou chladnou jeskyni.

Kníže Bořivoj mu ale splnil poslední přání vystavět na místě kostel jako památku na svatého Jana Křtitele. Ten se mu totiž v jeskyni několikrát zjevil a ochránil ho před nástrahami a pokušením ďábla. Tak vzniklo jméno poutního místa, jehož věhlas přetrval mnoho staletí až do dnešní doby.

Kostel je propojen s jeskyní

To je vlastně největší raritou celého svatostánku. Něco podobného totiž nemá obdoby, jelikož díky tomu vznikl pomyslný skalní kostel. Jeskyně s krápníkovou výzdobou vznikla ve 100 m dlouhé a 10 m vysoké travertinové kupě, která se díky tomu řadí mezi největší skalní útvary tohoto druhu v republice. Atraktivní jsou i podzemní prostory, které mají celkem tři části. K vidění v nich je pramen minerální vody, lůžko a také balvan s otisky poustevníka Ivana.

Hned vedle kostela, a to pod samotným oknem Ivanovy jeskyně, je vyveden silný pramen léčivé vody, z níž se vysrážela travertinová kupa. V minulosti byla tato voda stáčena do lahví a prodávala se jako jako minerální voda s názvem Ivanka.

Samotný kostel sv. Jana Křtitele je pak raně barokní stavbou, která disponuje opravdu bohatou výzdobou. Hlavní oltář je z roku 1695 a je nad ním umísten kříž, který původně stál na Karlově mostě. Jedná se o dar poutníků z Prahy. Samotný náhrobek sv. Ivana s ostatky poustevníka se pak nachází přímo ve středu chrámu.

Největší skála Českého krasu

Ta tvoří pomyslnou kulisu kostela a také přilehlého kláštera v impozantním módu. Jedná se o strmě ukloněné vrstvy vápenců vypreparovaných erozí do podoby skalního hřebene, jehož nejvyšší hrot, který je ozdobený a zviditelněný křížem, má výšku 180 m.

Krásný pohled na tuto scenérii skýtá protilehlý vápencový hřbet. Škoda tak je, že sem bohužel nevede žádná značená a reálně dostupná cesta. Každopádně odtud pochází většina knižní a prospektové fotografie.

Jak se sem dostat?

Pokud cestujete autem, pak je nejlepší se dostat po dálnici do Vráže, kde se pak na Svatého Jana přemístíte po modré značce. Tam se také dostatnete i vlakem a trasa je dlouhá asi 3 km. Pokud si chcete víc užít pěší turistiku, pak se na místo dostanete i z Berouna po červené (asi 6 km) a z Karlštejna (asi 8 km, také po červené).