První písemná zmínka o obci pochází z roku 1278. Jméno mají Žleby od údolí řeky Doubravy. Ta tu totiž vytvořila hluboký žleb - žlab. Na městečko byly Žleby povýšeny v roce 1356, kdy byly v držení císaře Karla IV. a byl jim dán do znaku stříbrný lev se zlatou korunkou, jazykem a zlatými drápy v černém štítě. Písemnosti se o tom ale nedochovaly. Podobný znak využívá obec v současnosti.
Kulturní bohatství
Ve 13. století byl ve Žlebech také založen hrad, a to Jindřichem z Lichtenburku, a dány počátky panství. V držení hradu se vystřídalo hodně majitelů i několik českých králů. Významnými rody byli páni z Meggau, Kaisersteinové, Schůonfeldové a naposledy Auerspergové. Do roku 1848 tvořilo žlebské panství hned 20 vesnic.
U zámku je rozsáhlý anglický park. K obci patří také osada Markovice, kde se nachází kostel sv. Marka ze 14. století, areál zájezdní hospody čp. 91 a dvůr s areálem čp. 208 s hospodářskými budovami, které pochází z druhé poloviny 18. století.
Nejvyhledávanější památkou je tu ale rozhodně státní zámek s bohatými sbírkami zbraní a jiných starožitností. Původně se jednalo o gotický hrad, který ale v roce 1427 pobořili husité. Nově postaven byl před rokem 1450 a později upraven do renesančního stylu, následně v polovině 18. století byl barokní. Do dnešní pseudogotické podoby pak byl přestavěn v letech 1849 - 1886.
Velmi atraktivní je také původně renesanční ze 2. poloviny 18. století barokně přestavěný kostel Narození Panny Marie s hrobkou, zvonice, kaple Nejsvětější Trojice, pseudogotická radnice z roku 1881, mariánský sloup, socha svatého Jana Nepomuckého a také trojice domů s čp. 63, 119 a 120.
První drážní telefon
Co se týče dopravní sítě jako takové, tak obcí prochází silnice II/337 Uhlířské Janovice - Čáslav - Žleby - Třemošnice - Seč. Do obce se ale můžete dostat také vlakem, jelikož tu vede železniční trať 236 Čáslav - Třemošnice. Jedná se o jednokolejku, která je 17 km dlouhá a situovaná je na rozhraní středních a východních Čech, přičemž končí na úpatí Železných hor pod zříceninou gotického hradu Lichnice.
První část tratě Čáslav - Žleby byla otevřena v roce 1880. Zbývající úsek ze Žlebů do Třemošnice o 2 roky později, konkrétně 14. 2. 1882. Na trati pak lze zhlédnout několik zajímavostí, a to včetně unikátní úvraťové stanice žleby, prvního drážního telefonu na českých tratích a unikátní, přes kilometr dlouhý souběh železnice se silnicí. Na území leží dvě stanice dráhy: Žleby a Žleby zastávka.
Obec starých pověstí
Jednou z nich je například Pověst Vodníček. Ta vypráví o babičce Sedláčkové ze Žlebů, která pásla jednou v Kopaninách kozu. Rozhlížela se a pozorovala ptáky, kdežto najednou sebou trhla, když zahlédla zeleného mužíčka sedícího v koruně košaté vrby, který si čechrá dlouhé vlasy a směje se jako rarach.
"Chachacha, chachacha!
Vlásky jak hedvábí
princeznu přivábí.
Zelený kabátek
šiju si pro svátek.
Šiju, šiju, šiju,
celý měsíc šiju . . .
Chachacha !"
"Fuj, to je ale nadělení," odplivla si babička a utíkala honem pro kozu, která jí ale začala utíkat. Babička se ji snažila dohonit, což vodníka rozesmálo a ptal se, zda se ho bojí. Babička přiznala, že ano a dál spěchala za kozou. "Budu se s tebou bavit, ty šklebizno, na shledanou, panímámo!"
Doma se smáli, nechtěli babičce věřit, ale ta se dušovala, že mluví pravdu, a od té doby v Kopaninách nepase. Bojí se vodníčka.
