Do českých kuchyní zamíří červi i sarančata. Nahradí hmyz biftek či řízek?

Bude hmyz součástí české kuchyně a běžně v nabídce restaurací? Vše nasvědčuje tomu, že Evropská unie ho zařadí mezi takzvané nové potraviny
Zobrazit fotogalerii (4)
 

Dáte si místo guláše v restauraci třeba hmyzí hamburger nebo smažená sarančata? Ne, neděláme si legraci. Evropská unie pravděpodobně povolí používání hmyzu v potravinách a pokrmech. Povolení by se týkalo celé Evropské unie. Někde je hmyz povoleným jídlem, v Česku je povolena jen degustace.

Radovat se mohou nejen gurmáni, ale především chovatelé hmyzu. Nová pravidla Evropské unie zřejmě umožní mnohem širší používání hmyzu v potravinách, pokrmy nevyjímaje. Až dosud byli totiž chovatelé hmyzu omezeni rozdílnými národními pravidly. Nyní doufají, že začne fungovat jednotný systém pro posuzování bezpečnosti hmyzu, který stanoví standardy platné pro celou Evropu.

Hmyz je zdrojem bílkovin

Možná se tedy i český spotřebitel jednoho dne dočká toho, že koupí chleba s přídavkem cvrččí mouky. Informaci zveřejnila Potravinářská komora ČR.

"Někteří nadšenci již dlouho tvrdí, že hmyz nabízí vysoce účinný alternativní zdroj bílkovin, který by mohl snížit světovou závislost na mase, zvláště když je spojeno s negativními vlivy na životní prostředí. Hmyz údajně potřebuje dva kilogramy krmiva na jeden kilogram tělesné hmotnosti, zatímco krávy ke stejnému efektu potřebují kilogramů krmiva osm. Hmyz má vysokou výživovou hodnotu. Podle některých názorů je vhodným kandidátem pro nasycení světové populace, která by v roce 2050 mohla podle odhadů OSN čítat něco k 10 miliardám," informuje Potravinářská komora ČR.

Z výživového hlediska nízké hodnoty cukru a soli vyvažuje vysoký obsah bílkovin a také obsah vápníku a železa. Výživová hodnota hmyzu závisí na druhu hmyzu, jeho chovu a způsobu zpracování. Fanoušci konzumace hmyzu zdůrazňují také to, že je bez antibiotik a chemikálií.

Hmyz jako "nová potravina"

Evropská legislativa řadí hmyz mezi takzvané nové potraviny. Někdy se jim také říká potraviny nového typu nebo anglicky novel foods. Takovou potravinou je podle evropských pravidel potravina, která nebyla ve významné míře před 15. květnem 1997 v Evropě konzumována. "Od začátku letošního roku se na posuzování nových potravin aplikuje nový předpis, který explicitně stanoví, že se vztahuje i na celý hmyz nebo jeho části.

Dosud to tak úplně nebylo – staré nařízení o statutu hmyzu mlčelo a nebylo jasné, zda hmyz na trh uvádět lze, zda celý nebo jeho části a podobně. Některé členské státy této situace šikovně využily k tomu, že jej na základě vlastního hodnocení bezpečnosti povolily. Mezi takové patří například země jako Belgie, Nizozemí nebo Francie. Některé ale jeho použití do potravin zakázaly. Takže zatímco v Nizozemí hmyzí hamburgery povoleny k uvádění na trh jsou, v Itálii nikoli," vysvětluje Potravinářská komora.

Podle evropské legislativy patří hmyz mezi takzvané nové potraviny. Existují více než dva tisíce druhů jedlého hmyzu. Jeho chov navíc není náročný. Hmyz potřebuje vodu, krmení a produkuje exkrementy stejně jako ostatní hospodářská zvířata.

Chovatelé hmyzu se těší na rozšíření trhu

I když, jak je patrné výše, jedlý hmyz pro uvádění na trh v Evropské unii zatím povolen není, ale přesto v Evropě fungují chovatelé a zpracovatelé hmyzu. Odběratele mají tam, kde je to povoleno. Nyní mají dva roky na to, aby se novým pravidlům v případě povolení hmyzu ke konzumaci přizpůsobili. Chovatelé budou muset dodržovat jednotná pravidla, která pro ně připravuje ministerstvo zemědělství, a podat pak novou žádost na hodnocení bezpečnosti.

Pro lidskou spotřebu jsou už nyní chováni například cvrčci, sarančata, potemníci, bourec morušový či zavíječ voskový.