Z našich vod mizí ryby: Nejvíce si jich odnesou důchodci, rybáři se ale bouří

Podle studie rybáři stále více berou rybolov jako zdroj obživy. Tohle zevšeobecnění se ale vyznavačům Petrova cechu nelíbí
Zobrazit fotogalerii (3)
  |  

Mezi rybáři se nyní vášnivě diskutuje na téma, jak právě oni mohou za to, že z našich vod mizí ryby. Sociologická studie sportovního rybolovu, kterou vypracovala Mendelova univerzita v Brně, totiž tvrdí, že rybařina se stává stále častěji pro mnohé zdrojem obživy. Co na to říkají rybáři? Má studie pravdu?

Podle studie si každý rybář odnese od vody za rok v průměru přes 30 kilogramů ryb. Český rybářský svaz uvažuje o dalším omezení počtu ryb, které si rybář může ponechat. Jinak prý nebude za chvíli co chytat.

Můžou za plenění vod rybáři?

Zatímco myslivci musí opatřit ulovenou lovnou zvěř plombami, u ryb podobná kontrola není. Rybář je jen povinen zapsat do úlovkového listu každou ulovenou a domů odnesenou rybu. Ten na konci roku odevzdá rybářské organizaci. Když ale není kontrola, je otázka, zda rybář zapíše všechny ulovené ryby. Ale asi nelze všeobecně házet vinu na rybáře, že údajně odnesou od vody ročně až 3 tisíce tun ryb. Kolik se asi ročně upytlačí lovné zvěře a kolik asi ryb upytlačí lidé, kteří nejsou vůbec registrováni u rybářů? Tato informace o plenění vod způsobila vášnivé diskuze mezi rybáři.

"Já s tím nesouhlasím, že by to byl až takový problém," říká Aleš Haluska z Místní organizace Českého rybářského svazu Rožmitál. "Myslím, si, že to přeci ničemu nemůže vadit, když si rybář občas vezme nějakou rybu domů do kuchyně. Vždyť i kvůli tomu rybářský svaz vznikl, aby si lidi zalovili a občas si nějaký úlovek vzali," domnívá se Aleš Haluska a dodává, že se nedomnívá, že by členové rybářského svazu měli na svědomí plenění revírů.

Nejvíce ryb si odnesou důchodci

Podle výše uvedené studie se prý pak nemůžeme divit, že se ryby už nestačí rozmnožovat přirozenou cestou, ale musí se vysazovat a předtím uměle odchovávat v líhních. Studie dále uvádí, že nejvíce ulovených ryb si nechávají důchodci. Ti představují 15 procent z celkového počtu 320 tisíc registrovaných rybářů.

V souvislosti s tím se znovu dostávají na přetřes názory na rybáře, co si ponechají rybu, a na ty, co vyznávají lov takzvaně "chyť a pusť". Někteří z těch, co preferují systém "chyť a pusť", se prý považují za elitu oproti ostatním. Tohle rozdělování rybářů nemá rád ani předseda středočeských rybářů Dušan Hýbner.

Rybářům se podařilo prosadit změny povolené doby lovu na mimopstruhových revírech. V uplynulých dnech byla podepsána novela vyhlášky, kterou se mění denní doby lovu ryb na mimopstruhových revírech. Na základě této novely platí s účinností od 1. dubna 2018 následující denní doby lovu ryb na mimopstruhových revírech:

a) v měsících duben, květen, červen, červenec, srpen, září od 4 do 24 hodin,

b) v měsících říjen, listopad, prosinec, leden, únor, březen od 5 do 22 hodin.

"Vadí mi soupeření některých vyznavačů „chyť a pusť“ s těmi, co si rybu ponechají, a vadí mi netečnost rybářů k chování kolegů u vody, které je v rozporu s platnými předpisy," říká Dušan Hýbner, který kandiduje na předsedu republikového svazu rybářů. Ten se také v případě zvolení chce zasadit o maximální zjednodušení a zpřehlednění doposud složitých pravidel, která ztěžují jejich uplatnění v praxi. "Bližší podmínky výkonu rybářského práva nemají sloužit ke zbytečnému omezování rybářů při výkonu rybářského práva, ale především k lepší ochraně revírů a ryb v nich. Rybí obsádku revírů je třeba neustále doplňovat. Proto chci podporovat chovatelské aktivity místních organizací, a to zejména ve vztahu k nedostatkovým domácím druhům ryb na trhu," dodává Hýbner.

Do vod se ročně nasadí miliony ryb

Do českých vod rybářský svaz každoročně vypouští množství ryb všech možných druhů. V loňském roce se v celé České republice vypustily ryby za 215 milionů korun. Pro představu: jen do všech revírů v rámci Středočeského územního svazu bylo nasazeno celkem 2 024 280 ryb, což představuje plnění zarybňovacího plánu na 190 procent. Částka vynaložená na zarybnění je 34,7 milionu korun.

"Potěšitelné je, že za výrazné dotační pomoci Středočeského kraje se nám daří nasazovat lipana, v loňském roce jsme do středočeských vod pustili 16 868 kusů této krásné, ale ohrožené ryby. Pozadu jsme však nezůstali ani u dalších druhů - parmy bylo nasazeno 22 739 ks, podoustve 19 500 ks, ostroretky 19 000 ks a mníka 6 400 ks. Patřičnou pozornost jsme věnovali násadě dravců, především candáta, jehož bylo nasazeno 175 623 ks, štiky putovalo do středočeských vod 153 699 ks a okouna pak 20 783 ks," vypočítává Dušan Hýbner. Nejvíce nasazeno bylo pochopitelně kapra, a to téměř půl milionů kusů. Z lososovitých ryb byl nasazený pstruh obecný a pstruh duhový.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru