Psala se zde historie národa. Malešov ale uchvátí i svojí tvrzí

Městys Malešov se nachází asi 6 kilometrů od Kutné Hory a žije tu asi tisícovka obyvatel. Jeho historické jádro je od roku 2003 městskou památkovou rezervací. Jaká je její historie a pamětihodnosti?

10.04.2018 - 10:08   |  
Městys Malešov se nachází asi 6 kilometrů od Kutné Hory
Zobrazit fotogalerii (5)

Místní název obce je odvozen od jedné z pověstí. Ta vypráví o bohatém kutnohorském měšťanovi Malešovi, který tu založil dřevorubeckou kolonii. Osadníci zásobovali nedaleké stříbrné doly dřevem a dřevěným uhlím z milířů. První historická písemná zmínka o Malešovu je z roku 1303, kdy tvrz vlastnil jakýsi Přibyslav.

Z dalších četných a známějších majitelů je to rodina Ruthardů z Kutné Hory, legendární husitský hejtman Ondřej Keřský z Římovic, několik pokolení z rodu Oštejnů a z posledních pak Karel, sv. pán z Dalberga a Salm.

Slavní rodáci

- Hugo Mesl - tvůrce moderního fotbalu

- Karel Jonáš - americký diplomat

- RNDr. Václav Jan Staněk - známý přírodovědec

- Josef Staněk - dirigent, hudební skladatel a pedagog

Celonárodní dějiny

Okolí Malešova je proslulé událostmi, který mají co do činění s historií celého našeho národa. Roku 1421 hájil Václav Martin Kladný z Těchlovic na Malešově místní tvrz proti Pražanům. Snažil se tak obhájit zájmy Kutné Hory při obsazení funkce mincmistra.

Zvlášť památným se stal Malešov během období husitských válek v roce 1424. Tenkrát táborské vojsko Jana Žižky z Trocnova na hlavu porazilo Pražany a na delší dobu tak uhájilo ideu husitské revoluce. Ještě v dnešní době jsou patrné okopy a náspy pruského dělostřelectva z let 1742 a 1756, kdy zde tato vojska hledala místo účinného odporu.

Současný Malešov žije poklidnou prací v malých výrobních a obchodních živnostech, někteří lidé dojíždějí do zaměstnání mimo obec. Je tu ale také základní škola s bohatou historickou tradicí, sportovní areál s fotbalovým a tenisovým hřištěm, sbor dobrovolných hasičů nebo rekreační rybník s ubytovacím zařízením a také možností občerstvení. Do katastru obce zasahuje vodní plocha zdrže na Vrchlici, která byla vybudována v letech 1966 až 1970.

Dominantní tvrz

Tvrz Malešov stojí na vyvýšené skalnaté terase, která se tyčí nad údolím říčky Vrchlice, a to západně od malešovského kostela sv. Václava. Přístup k ní byl od severu, kde byl také ve skále vylámán dnes již zasypaný příkop. Zhruba obdélný a mírně nepravidelný areál byl ohraničen kamennou hradbou, na západní straně pak zesílen parkánem a dvěma věžemi: dodnes dochovanou severozápadní a druhou větší (údajně s vězením), která stávala na jihozápadě.

Nad příkopem na severu byla během 16. století postavena renesanční obdélná budova s konírnami a velkou síní v patře, ale následně v 19. století zanikla. Měla ale zásluhu na tom, že určitou dobu se brala tvrz jako zámek.

Donjon či donžon je věž převážně čtvercového nebo obdélníkového půdorysu. Objevují se však také donjony, které mají polygonální či kruhový půdorys.

Ústředním objektem tvrze je mohutná hranolová obytná věž, stojící volně v nádvoří na nejvyšším místě skály. Přístup do ní umožňoval sedlový portálek s padacím můstkem ve třetím podlaží. Donjon kryje stanová střecha s barokní lucernou. Budova sýpky je pak novověká, přičemž pochází až z 19. století.

K vidění je stále hodně

V rámci interiéru stojí za zmínku fakt, že jsou stropy trámové. V budově sýpky současný majitel zřídil funkční model gotického krbu a v postupně restaurovaných interiérech umisťuje novodobé kopie dobových mobiliářů.

Hlavní stavba malešovské tvrze, mohutná obytná věž, se dochovala až do současnosti. Podobnu získala při utilitárních barokních úpravách v 18. století. K věži přiléhá budova novověké sýpky. Z původního opevnění se zachovala část obvodové hradební zdi a severozápadní obranná věž, při níž dodnes spatřuje dvojitý opěrák parkánové hradby.

Z dalších památek stojí za zmínku kostel sv. Václava, židovský hřbitov, socha svaté Barbory nebo zatopená ves Stará Lhota, nyní součást vodní nádrže Vrchlice.