Bedny zlata ukradené americkými špiony? Štěchovický poklad stále žije

Když už si nacisté v roce 1945 uvědomovali, že válka nedopadne tak, jak si představovali, tak museli rychle jednat. Všechny poklady, tajné dokumenty a předměty, které jsou zahaleny legendami, údajně uložili do těžko přístupných štol kousek za Prahou. Někteří po štěchovickém pokladu dodnes pátrají.

18.04.2018 - 07:30   |  
Američané jednali rychle
Zobrazit fotogalerii (4)

Nacisté na konci války usoudili, že Protektorát Čech a Moravy je kvůli minimální hrozbě bombardování nejvhodnějším místem, kam lze uložit ty nejcennější odkazy Třetí říše. K bleskovému rozhodnutí je donutil velmi rychlý vývoj konce války.

Údajných 540 beden mělo sloužit jako připomínka nacistických myšlenek, které by bylo možné v budoucnu oživit. Jaký byl jejich opravdový obsah a co jsou pouze spekulace?

Říšské zlato nebo hesla ke kontům švýcarských bank?

Během těch dlouhých 73 let, co jsou živé příběhy a domněnky o štechovickém pokladu, se vystřídalo několik méně a více skutečných představ, co poklad doopravdy obsahuje. Bedny plné zlata, originály smluv Molotov-Ribbentrov, ukradené umělecké předměty nebo dokonce plány k projektovaným tajným nacistickým zbraním či hesla ke švýcarským kontům, kam si nacisté uložili svoje úspory.

Informace na hraně mýtu a pravdy jsou od konce války se štěchovickým pokladem spojené. Ti, kteří tajné štoly kopali, byli postříleni, takže o přesném určení místa věděl jen málokdo. Jaká jsou tedy známá fakta, kvůli kterým poklad vzbuzuje stále tolik pozornosti?

Badatel Helmut Gaensel se po okupaci v roce 1968 stěhuje do Jižní Ameriky. Tam pátrá po nacistických prominetech, kteří emigrovali z Německa. Hledá tak informace o možném štěchovickém pokladu. 

Archiv K. H. Franka vykradený špiony

V rokli Dušno nad štěchovickou přehradou vlastně začíná první stopa, která se opírá o reálná fakta. Zde byl totiž uložen archiv K. H. Franka, který o rok později tajně vyzvedla a odvezla americká "armáda". Ilegální tajná akce amerických špionů probíhala tak, že čtyři nákladní auta s příslušnou technikou postupovala podle instrukcí jednoho přeživšího německého zajatce.

Celá akce se neodehrávala ve Štechovicích, ale přes řeku v Hradištku. Dobře ukrytá štola, která dokonale splývala s lesním prostředím, byla odhalena, odminována a po odstranění těžkých dveří se opravdu zjevilo několik beden, které se naložily do nákladního auta. S těmi pak americké jednotky odjely zpět do Německa.

Když se o této tajné akci dozvěděly místní příslušné úřady, vyzvalo Československo americkou stranu o navrácení příslušných materiálů. To se také stalo. Otázkou však zůstává, co si pro sebe Američané ponechali z původního obsahu. Ve vrácených bednách byly jen spisy státního tajemníka K. H. Franka.

Důkaz o existenci schovaných nacistických materiálů rozvinulo spekulace ohledně jiných a o mnoho vzácnějších bednách uschovaných v tajných štěchovických štolách. A tak začalo pátrání?

Helmut Gaensel, Josef Mužík a komunistická státní bezpečnost

Dva nejznámější badatelé pravděpodobně znají každý čtvereční metr v lesích a kopcích u starých středověkých štol.

Velitel štěchovické ženijní školy SS Erich Klein byl od roku 1951 dlouhá léta mučen StB. Ten s vidinou toho, že si prodlouží život, označoval nová a nová místa, kde jsou tajné štoly ukryté. Jednou vyčerpán hladověním dokonce namaloval přímý plán k údajnému letišti pod kopcem Medník. 

Oba se na místo, kde by mohl předpokládaný poklad být, natrvalo přestěhovali. Ani jeden z nich nepochybuje o jeho existenci. Helmutu Gaenselovi je však již přes osmdesát let, a tak s bádáním skončil, zato Josef Mužík stále pokračuje a vlastně tomu zasvětil celý život. Zatím ale bez výsledku. 

Desetitisíce stran dokumentů má k dispozici Ústav pro studium totalitních režimů. Ty dokazují, že komunistická StB měla na nalezení pokladu enormní zájem. Luštila šifry, mučila svědky, využívala služeb geologických firem, ale stejně tak bez úspěchu. Nejvíc lákavé byly údajné materiály o vývoji nacistických zbraní, které měly zvrátit vývoj války na stranu Třetí říše. Později se vyrojily spekulace o vzácném pokladu. Miloš Jakeš byl prý přesvědčený, že lze naleznout 540 beden zlata, uměleckých předmětů a drahých kamenů. 

Ani dnes tedy neexistuje jediný konkrétní důkaz o údajném štěchovickém pokladu. Fakt, že místa v těžko dostupných kopcích, kde se stále nacházejí nové a nenalezené štoly ze středověkých dob, mohou nějakého šťastlivce příjemně překvapit. Třeba se štěstí obrátí na někoho z vás. Zkuste se pořádně dívat, až půjdete po cestách nacistického pokladu

Klíčová slova: