Uran z Československa pro sovětské jaderné zbraně. Na Příbramsku bylo největší ložisko v zemi

Jen pár měsíců po druhé světové válce se v Československu rozvíjel zásadní politický vliv Sovětského svazu. Vděčnost vůči osvoboditeli přerostala do čtyřicetileté nadvlády cizí mocnosti. Jeden z mnoha důvodů byl i uran. 

25.07.2018 - 13:00   |  
Dlouholetý obchod, který byl prodělečný
Zobrazit fotogalerii (4)

Závod o výrobu jaderné bomby začal již během druhé světové války. V té době byla kromě dvou nalezišť uranu v Kongu a Kanadě známá jen oblast Jáchymova. Pro nacisty jediný zdroj pro jadernou válku, která by způsobila zásadní změnu vývoje světových dějin. Naštěstí v té době netušili o obrovských ložiskách uranu na Příbramsku. V závodu o jadernou zbraň nakonec vítězí Američané a nacisté mají vinou přibývajících problémů na obou frontách zcela jiné starosti. 

Stalinův uran

Když svět spatřil děsivý účinek dvou atomovových bomb shozených na Hirošimu a Nagasaki, těm rozumným došlo, že zbraně podobného účinku mohou postupně zničit celou planetu. Diktátor sovětského svazu maršál Stalin však mezi ně nepatřil. Ten musel přemýšlet i strategicky, protože Spojené státy americké ukázaly ničivou sílu a Stalin se nesměl nechat zahanbit.

Šachta číslo 16, která zde existuje od roku 1957, je tou úplně nejhlubší. V roce 1975 těžaři dosáhli hloubky 1 838 metrů a stala se tak nejhlubší šachtou na našem území. 

Smlouva, která byla mezi Československem a Sovětským svazem podepsána již v roce 1945, pro nás za velmi nevýhodných podmínek, v podstatě oficiálně potvrdila, že všechen uran míří na východ. Naleziště v Jáchymově už sláblo, a tak roku 1947 provedlo několik sovětských geologů průzkum na Příbramsku. Výsledek byl více než uspokojivý. 

Vojna

V roce 1948 se tak poprvé začlo razit v uranových šachtách Vojna 1 a Vojna 2. Mizi nimi byl vybudovaný pracovní tábor Vojan, který nejdříve sloužil pro německé válečné zajatce. Ti byli využiti pro práci na geologickém průzkumu, tak k otevření samotných šachet. Na počátku padesátých let je vystřídali političtí vězni z vykonstruovaných procesů. Poslední šachta č. 13 a důl č. 19 byly vyraženy v roce 1965. 

Radioaktivita pod cenou

Co do počtu za rok jsme Sovětskému svazu v dlouhodobém průměru dodávali dva a půl tisíce tun uranu ročně. Přes polovinu vytěženého materiálu pocházelo z Příbramska. Za normálních okolností by podobný obchod znamenal cestu k velkému bohatství.

Naše země mohla žít na úplně jiné úrovni, ale to by nebylo Československo, kdyby nekřivilo záda i v mezinárodním obchodě. Od let šedesátých byly výrobní náklady vyšší než kupní cena, a tak jsme v období od roku 1965 do 1990 dopláceli z vlastního rozpočtu 38 miliard. Dlouhodobě nevýhodný obchod skončil v roce 1991, kdy se zastavila i těžba uranu.

Inteligence za ostnatým drátem: Uranový lágr Vojna ukazuje, jak komunisti mučili své nepřátele. Více čtěte zde.
Klíčová slova:

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.

franta furtmustál (neověřeno)

Se Sovětským svazem přišla bída na zem