Skrytý symbol okupace. Ve vojenském prostoru v Milovicích žilo až 100 tisíc sovětských vojáků

V roce 1991 sovětští vojáci předali prostor tehdy ještě československé armádě. Vybydlené město a výcvikový prostor se tak staly objektem pro rabování a plánované změny se nikdy neuskutečnily. Opuštěných domů však ubývá, ale stopa divokých časů je stále patrná. 

30.07.2018 - 16:30   |  
Šibák z leteckého pohledu
Zobrazit fotogalerii (4)

Stopa vojenského využití v obci Milovice vede až do roku 1904, kdy rakouská armáda zabrala okolo tří a půl tisíce hektarů plochy, aby zde zřídila velké cvičiště se střelnicí. O rok později bylo ve zdejším táboře už 2000 osob. Obec Mladá, která ležela uvnitř výcvikového prostoru, byla nuceně vysídlena v říjnu 1905. Vesnice byla téměř srovnána se zemí a ruiny posloužily při cvičné střelbě. V původních místech obce Mladá je dnes les a nynější čtvrť stejného jména, je o několik kilometrů dál. Během první světové války Milovice sloužily jako zajatecký tábor pro italské a ruské vojáky.  

Okupace číslo 1  

Vojenský prostor využívala i československá armáda za první republiky. Ta stačila postavit vojenskou železnici z Lysé nad Labem a vojenské letiště Boží Dar. Do historie vojenského prostoru se zapsala i první okupace. Nacisté prostor využívali od roku 1939 nejen pro vojenské účely. Vzniklo tady mnoho propagandistických týdeníků z “východní” fronty. Milovice tak sloužily jako kulisa pro inscenované scénky z boje proti Sovětskému svazu. Na konci války zde byly vojenské pluky, co utíkaly před Rudou armádou do amerického zajetí.  

Okupace číslo 2  

Konec druhé světové války otevřel brány vojenského prostoru zpět naší armádě, která později tábor rozšířila na vojenský újezd. Československá armáda zde sídlila do smutného okamžiku okupace sovětskými vojsky v roce 1968. Milovice se tak staly velitelstvím Střední skupiny sovětských vojsk. Rázem se tak československé město proměnilo v sovětské. Společně s rodinnými příslušníky se odhady tehdejšího počtu sovětských občanů počítá na 100 tisíc.  

Rusů bychom paradoxně napočítali menšinu, protože útvar Středních vojsk zahrnoval spíše národnosti z Ukrajiny, Kazachstánu a Běloruska.  

Místo nebylo vybráno náhodně. Dostupná vzdálenost do Prahy znamenala kontrolu nad potenciálními nepokoji. Sověti samozřejmě využívali i místní letiště Boží Dar. Když se v noci z 20. na 21. srpna pokoušela sovětská letadla přistát, místní obsluha letiště vypnula všechna světelná naváděcí zařízení. V ranních hodinách dochází k obsazení letiště definitivně. Českoslovenští vojáci museli ihned opustit své ubikace tak rychle, že jim nebylo umožněno si vzít svoje osobní věci, které následně rozkradli ruští vojíni.  

V průběhu 23 let si Sověti Milovice upravili k obrazu svému. Postavili nemocnici, školu, školku, obchody a kulturní prostory. Milovický kulturák má dodnes unikátní socialistickou mozaiku, která je největší ve střední Evropě.  

Současnost 

Absolutně zdemolovaná je dnes část sídliště v blízkosti letiště. Stejně jako letiště a prostory pro něj určené jsou v dezolátním stavu. Jen tlustá vrstva betonové přistávací dráhy je v relativně dobré kondici. Když sovětští vojáci prostor v roce 1991 opouštěli, bylo hned na stole několik idealistických plánů, co s vojenským prostorem v budoucnosti udělat. 

Domov důchodců z budov generálního štábu, stavba mezinárodní letiště, vybudování univerzitního městečka. Mnoho plánů, které nevedly k realizaci. Často se v Milovicích odehrávají kulturně-zábavné akce, jako je sraz tuningu nebo hudební festival Votvírák. Jinak jsou zdemolované domy zarůstajícím mementem. Prostor je tak dodnes symbolem okupace naší vlasti. Myšlenky z východu od socialistických "přátel" jsou dnes zasypány prachem.  

Stalinův pomník: Autor i se ženou spáchali sebevraždu. Více čtěte zde.

 

Klíčová slova: