Nejkrutější zimy historie: -42,2 °C i dva měsíce v kuse pod nulou. A jaká bude ta následující?

Které zimy patřily v minulosti k těm nejstudenějším a jaká nás čeká po Vánocích?
Zobrazit fotogalerii (6)
01.10.2018 - 13:00  

Předpovídat počasí není snadným úkolem, a proto se vedou složité statistiky, kde se sledují nejen teploty, ale i další vlivy počasí po celá léta. Horké léto nám může prozradit mnoho o tom, jaká bude následující zima. Jak to vlastně je? Pamatujeme si jen extrémy, nebo počasí extrémní opravdu je?

I vy si jistě pamatujete, že jako dítě jste stavěli sněhuláky přímo na zahradě a brodili se po kolena ve sněhu. Opravdu bylo tolik sněhu a byly takové zimy, nebo to jen děti vnímají jinak než my dospělí? Tříleté dítě ponořené po kolena ve sněhu si svůj zážitek snadno zapamatuje, zatímco tatínek s kotníky ve sněhu už to vidí jinak. Jaké byly zimy v minulosti a jaké nás neminou?

Nejchladnější místo v Česku je vrchol Sněžky s průměrnou červencovou teplotou 8,3 °C a lednovou −7,8 °C, roční průměrná teplota je jen 0,4 °C. Nejteplejší místo Česka je v centru Prahy.

Nejkrutější zimy v historii, dva měsíce v kuse pod nulou

V letech 1928/1929 postihla Evropu nejkrutější zima vůbec. Na kontinent se dostal nejen studený, ale doslova mrazivý vzduch ze Sibiře. Prosinec roku 1928 patřil mezi standardní měsíce a nic nenapovídalo maximálnímu ochlazení, které začátkem roku 1929 přišlo. Vydrželo až do března, celých 62 dnů nevystoupala teplota na nulu. 11. února 1929 byla na území České republiky v Litvínovicích naměřena dosavadní minimální teplota, a to -42,2 °C. V tomto roce dokonce zamrzlo Baltské moře a kanály v Benátkách. S krutou zimou ale přišly i problémy, docházelo k požárům díky intenzivnímu topení a zamrznutí vody v hasičských stříkačkách. Přišly i přívaly sněhu, jen v Praze bylo tehdy naměřeno až 120 cm a na horách dokonce 4 metry.

Pokud se ale poohlédneme ještě dále do historie, najdeme i mnohem krutější zimy než tu z roku 1929. Mezi 14.–19. stoletím se setkáváme dokonce s pojmem Malá doba ledová, kdy v nejchladnějších měsících dokonce zamrzlo Jaderské moře, řeka Pád nebo kanál La Manche. Zima v letech 1739/1740 byla označována jako Sibiřská zima a zařadila se v historii také mezi nejkrutější zimy. Zamrzla též veškerá švýcarská jezera a dokonce i řeka Temže.

Vánoce se blíží, co říkají statistiky?

Podle statistik byly „bílé Vánoce“ za posledních 40 let jen devětkrát. Největší zima přes svátky byla v roce 1996, kdy meteorologové naměřili mrazivých -23,5 °C, naopak druhý extrém byl zaznamenám v roce 1989. Den před Štědrým dnem bylo +12,6 °C.

A kdy byla největší sněhová pokrývka? Velmi slušně na Vánoce nasněžilo v letech 2005 a 2006. V roce 2010 dokonce napadl sníh již v listopadu a vydržel až do jara.

Zima nebude Ladovská, ale potěší lyžaře

Počasí má tendenci se opakovat po určitý časový úsek a pak přichází kompenzace. Zima v roce 2017/2018 byla poměrně vydařená a lyžaři si ji, až na nadprůměrně teplý leden, docela užili. Chybná cirkulace vzduchu, kdy obvyklé proudění od západu k východu nahradilo proudění od severu k jihu, měla za následek extrémní mrazy v březnu a únoru 2018 a i extrémně vydařené léto a vysoké teploty. Statistika si troufne odhadnout, jak bude vypadat zima v roce 2019.

Čeká nás obrat, nebo budeme pokračovat v zajetých kolejích?

V posledních třiceti letech byly zimy spíše nadprůměrné nebo průměrné. Málokde najdeme rok, kdy by byla zima poslední dobou extrémně nízká. Odhady meteorologů se v následujícím roce přiklání k teplejší zimě. Nicméně to vůbec nemusí znamenat nevydařenou lyžařskou sezonu, i ty nejteplejší zimy zejména na horách představují nejen chvíle plné sněhu, ale i chumelenic.

Dalším parametrem, který nám leccos předpoví o následující zimě, je sluneční aktivita. Čím nižší je, tím méně se ohřívá atmosféra a roste naděje na „větší“ zimu. V následujícím roce je i tento parametr nakloněn lyžařům.

Celkově vzato by zima v roce 2019 neměla být rozhodně Ladovská, ale ani žádný propadák. Odborníci předpovídají zimu celkově průměrnou nebo mírně teplejší. Nicméně nízká sluneční aktivita i poruchy cirkulace slibují klasické projevy zimy. Sněhové radovánky by tak neměly zůstat jen na horách, užijeme si je s velkou pravděpodobností v nižších polohách.

Ochranu před zimou potřebuje i lak vašeho auta. Co vše je dobré udělat pro zachování lesku? Více čtěte: ZDE.

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru