Vlci nejenom v pohádce. Proč se do Česka vrací divoké šelmy?

Že dnes může Karkulka na procházce za babičkou znovu potkat vlka, je více než pravděpodobné. To, co bylo v minulosti vzácné, se pomalu stává realitou. Počet vlků v české krajině stoupá a nic nenasvědčuje skutečnosti, že by se na tom mělo něco měnit. Proč se divokým šelmám u nás znovu líbí? A hrozí lidem nějaké nebezpečí?

17.12.2018 - 11:30  
Vlkům se v Česku daří...
Zobrazit fotogalerii (4)

Záběry z fotopastí jasně dokazují, že česká krajina zažívá návrat divokých šelem, které stále častěji ztrácejí plachost. Přibližně se jedná o osmdesát rysů a až tři desítky vlků.

Jako výjimečnou můžeme považovat návštěvu medvědů ze Slovenska, která se nedávno uskutečnila na Vsetínsku. Ten u místních občanů vzbudil strach o vlastní bezpečí. Mrtvá hospodářská zvířata jsou však velmi ojedinělou stopou “českých” divokých šelem v přírodě. Jak se daří vlkům na našem území?

Myslivecké obavy

Několik fotopastí zaznamenalo snímky, kde jsou patrná vlčata. Jedna až dvě smečky vlků se usadily na našem území. Pro vědce a ochránce přírody se tak jedná o radostnou zprávu. Na straně druhé stojí myslivci, kteří se naopak početnějšího výskytu vlků obávají.

Proti sobě stojí tak dva extrémní přístupy, které se střetly i při hledání řešení nedávného výskytu medvěda na Vsetínsku. Jedni ho chtěli chytit nebo dokonce zastřelit a druzí měli za to, že bude lepší nechat přírodu jednat dle vlastních pravidel.

Vlci, kteří jsou chráněným a ohroženým druhem, však údajně ztrácejí plachost a čím dál častěji útočí na hospodářskou zvěř. Chovatelé a myslivci tak volají po regulaci, která by znamenala návrat do časů, kdy byli vlci stříleni. Jedním z argumentů je nebezpečí kontaktu s člověkem, protože dle názoru některých myslivců se vlk, který vyrůstá v blízkosti člověka, přestává dotyčného bát a může tedy útočit i na lidi.

Vlk je přínos

Na druhé straně stojí ochránci přírody, kteří argumentují tím, že vlk je naopak pro přírodu obrovským přínosem. Dalo by se totiž říct, že samotné myslivce okrádá o práci.

Často pomáhá regulovat přemnožená zvířata, jako jsou většinou divoká prasata, srnci, jeleni a daňci. O tom, že je ovce nebo novorozená telata třeba chránit, nepochybují ani ochránci zvířat. Řešit situaci střílením už tak vzácného zvířete je však absurdní a zbytečné.

Proč se jim tak daří?

Že se vlkům v České republice daří, je primárně způsobené tím, že v Polsku před několika lety zavedli jejich přísnější ochranu. Vlků se tak bude pravděpodobně rodit stále víc i na našem území. Mláďata byla zaznamenána v Ralsku, Broumovsku, v Krušných horách a na severu Čech. Čím dál častěji se však vlčí smečky přibližují k oblastem s hustější zástavbou.

Proto se myslivci a chovatelé hospodářských zvířat obávají zvyšujícího se počtu útoků, které zaznamenávají již dnes. Spíše než radikální řešení by však měli hledat lepší zabezpečení. Čeho se však lidé obávají, je i menší plachost vůči člověku. Útok vlka na člověka však zatím nebyl v České republice zaznamenán.

Kdo dál?

Již zmíněný medvěd z Vsetínska, který plnil program televizních novin a novinových článků, už místní zvířata ani obyvatelé neohrožuje. Zatoulaní medvědi, kteří se jdou před zimou nakrmit za hranice Slovenska, jsou však zcela výjimečným úkazem. Vždyť jen u sousedů se jich celkem v divočině pohybuje přes 1 200.

Krizi aktuálně na našem území zažívá rys. Co do počtu stále nejhojnější šelma však zažívá trvalý úhyn. Myslivci často vzácnou šelmu, která se nejvíce vyskytuje na Šumavě, vnímají jako škodnou. Od poloviny devadesátých let se dnes jejich počet zreguloval na polovinu. Stále však v české přírodě můžete narazit až na osmdesát rysů.

 

Klíčová slova: