Heydrichův zámek v Panenských Břežanech se mění v ruinu. Proč nebyl navrácen v restituci?

Říšský protektor Reinhard Heydrich tento zámek proslavil asi ze všech nejvíc. Odtud putoval na cestu, kterou mu zkřížili čeští výsadkáři a nešťastnou náhodou zemřel jeho syn. Panenské Břežany však stále nebyly navrácené svému původnímu majiteli. Proč?

10.01.2019 - 14:00  
Dnešní podoba honosné vily
Zobrazit fotogalerii (4)

Dnes chátrající komplex na svou “slavnou” minulost upozorňuje jen velmi decentně. Zámek postupně zarůstá a celý komplex je místo upravené zámecké zahrady jenom místo plné plevelu. Empírový zámeček je obklíčen několika plechovými halami, které v nedávné minulosti sloužily převážně pro chemiky.

Vedle sebe tak stojí opuštěná a chátrající památka a chemické laboratoře, které firmy v insolvenci zanechaly tak, jak je opustily. Podivná koláž dvou zcela odlišných světů však jen přesně ilustruje neschopnost dovést věci do zdárného konce. Dolní zámek v Panenských Břežanech totiž má svého původního majitele a rozhodně jím nejsou potomci po Reinhardu Heydrichovi.

Neúspěšná restituce

Dolní zámek má ve svých zdech vepsaný bohatý život ještě několik let před válkou. Do dnešní podoby ho nechal postavit průmyslový podnikatel a přítel T. G. Masaryka cukrovarník Ferdinand Bloch-Bauer.

Na podzim roku 1938 však utíká do Švýcarska. Muž, jehož bohatý majetek bychom našli i v Rakousku, byl zabaven nacisty, včetně jeho letního sídla v Panenských Břežanech. On sám nakonec umírá jako poměrně chudý muž v Curychu.

Po válce pozůstalí po zemřelém cukrovarníkovi chtěli přirozeně zámek zpět, ale marně. Sametová revoluce byla pro stále existují rodinu novou nadějí, ale znovu bez úspěchu.

Zákon o restitucích totiž nezohledňoval majetek, který zabavili nacisté. Další komplikací byl fakt, že jedna z podmínek návratu majetku v restituci bylo státní občanství nebo trvalý pobyt na území Československa.

V polovině devadesátých let se restituční zákon rozšířil i o majetek zabraný za války, ale podmínka státního občanství a trvalého pobytu zůstala. Dodnes tak rodina Bloch-Bauerových sleduje, jak se zámek rozpadá před očima, aniž by mohli jakýmkoli způsobem zakročit.

Sláva díky nepříteli

Do veřejného povědomí se dolní zámek v Panenských Břežanech dostal hlavně díky říšskému protektorovi Reinhardu Heydrichovi. Za svého “úřadování” zde žil s celou rodinou a odtud také vyrazil na svou poslední cestu, která nakonec skončila smrtí. Zámek v té době také sloužil jako pobočný koncentrační tábor. 120 Židů zde bylo povoláno na práci. Pracovali jak v domě, tak na zahradě a svým způsobem se jednalo o novodobé otroky.

Vdova po říšském protektorovi se zde rozhodla zůstat i po jeho smrti, ale osud jasně naznačoval, že na našem území ji rozhodně štěstí nečeká. Hned u brány do zámku se totiž stala nešťastná nehoda. Malý Heydrich zemřel pod koly projíždějícího auta. Jeho ostatky jsou dodnes pohřbené pod zdejší borovicí.

Budoucnost?

Dům čeká na nového majitele, ale jen opravdový dobrodruh by se pustil do přestavby a úpravy tak zašlého objektu, který díky dlouho trvající existenci Výzkumného ústavu kovů nabízí někdy až apokalyptické obrazy.

Místo, které je jako stvořené pro lovce dobrodružství a záhad, však své původní majitele má, ale zákon neumožňuje, aby jim byl majetek navrácen. Budoucnost dolního zámku v Panenských Břežanech je tak pravděpodobně velmi kritická a jeho stav bude jenom horší…