Historická chvíle Prahy. Otevření zoologické zahrady si vysnil první ředitel už ve svých devatenácti letech

Jiří Janda nikdy nevzdal svůj sen a nakonec se mu podařil splnit
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Na úplném začátku pražské zoologické zahrady stál manželský sňatek. Hrabě Sweerts-Spork vydal výzvu v novinách, aby na počest stvrzené lásky prince Rudolfa a belgické princezny Štěpánky vznikla zoologická zahrada. Jedna z hlavních otázek byla: Kde? A víte, kvůli komu vlastně dnes velmi respektovaná a oceňovaná zoologická zahrada vznikla? 

Od výzvy hraběte uplynulo mnoho let, než plán dostával reálné kontury. Až v prvním desetiletí 20. století se téma rozhořelo naplno. Hlavním námětem debaty bylo, jak zoologickou zahradu pojmout a hlavně kde ji postavit. Hlavní osobnosti myšlenky pražské zoo byli Jiří Janda a Vilém Němec.

Jiří Janda byl středoškolský profesor, ornitolog, zakladatel zoologické zahrady v Praze a první předseda Československé společnosti ornithologické. 

Zoo na Strahově? 

Vybudování zoologické zahrady mělo od začátku podporu politickou, a tak již v roce 1906 městská rada rozhodla, že menší zahrada bude na ostrově Štvanice. Úkolu se zhostil středoškolský profesor Jiří Janda, ale připravený projekt byl nakonec smeten ze stolu i na základě tvrdé kritiky cestovatele Viléma Němce, který měl velké zkušenosti z cest po Africe. Ten pro zoo navrhoval jako ideální místo Strahov, ale ani tento plán nevyšel.

První plány hovořily o změně Královské obory na zoologickou zahradu, ale nikdy se tento nápad neuskutečnil. Stejně tak o pár let dříve byla vybrána zahrada Kinských, která nikdy pro podobný účel nesloužila.

Janda se nikdy nevzdá 

Neúspěch Jiřího Jandu nikterak neodradil. Dlouhá léta se jen polemizovalo, debatovalo, ale nic nevedlo k reálnému řešení. Janda se tak naopak o mnoho víc pustil do práce a přesvědčoval úředníky a společnost o nutnosti pražské zoologické zahrady.

Vydal hned několik publikací, kde vysvětloval plánované členění a její celkový význam. V roce 1923 byl oficiálně pověřen ministerstvem, aby projekt zoologické zahrady dokončil. Chybělo už jen jediné. Najít ideální prostor.

14 různých míst

Ministerský rada státní regulační komise dr. E. Schwarzer vyznačil 14 lokalit Velké Prahy, které by svým charakterem mohly posloužit pro účely nové pražské zoologické zahrady. Jednalo se o místa jako Košíře, Cibulka, Petřín, Strahov, Kinského zahrady, Vysočany, Štvanice, Kanálka, Klamovka, Šárka, Letná, Štvanice, Hloubětín a Troja.

Ta se nakonec také podle Jandy stala ideálním místem, které rozlohou bude dokonale sloužit jeho představám. Zcela zásadní skutečnost, která rozhodla, byla nabídka velkostatkáře Aloise Svobody, jenž se rozhodl darovat státu pozemky v Troji, aby 24 hektarů sloužilo právě pro zoo.

Splněný sen

Vše bylo připravené k tomu, aby si Jiří Janda splnil svůj zoologický sen. Finanční útrapy a neustálá kritika a debata nad výběrem místa však brzdila proces ke zdárnému konci. Bylo jasné, že instituce podobného charakteru nebude výdělečně činná.

22. června 1926 bylo do rejstříku zapsané Hospodářské, nákupní a stavební družstvo Zoologická zahrada v Praze. Staveniště zoologické zahrady v Troji se prvním návštěvníkům otevřelo 28. září roku 1931. Ředitelem se stal pochopitelně neúnavný Jiří Janda, který v té době mohl využít plochu 24 hektarů. Jako první byla postavena administrativní budova a také výběh pro vlky, který v současnosti slouží pandě červené, a dřevěný pavilonek pro lvy a tygry, včetně dodnes nedochované voliéry pro dravce, která v roce 1967 nevydržela nápod sněhové nadílky. 

Úplně prvním zvířetem se v zoologické zahradě v Troji stala vlčice Lotta, kterou následovala lvice Šárka. Zajímavostí je také to, že už v roce 1934 věnoval zoologické zahradě dva lachtany Hýtu a Batulu sám Vlasta Burian. Zcela unikátní je také fakt, že během výstavby si musel Jiří Janda brát mnoho zvířat k sobě na zahradu a domů, protože pro ně nebylo vybudováno dostatečné zázemí v zahradě. Otevření se neslo v duchu provizoria. Vždyť sám citát legendárního ředitele o tom hovoří jasně: "Na zkoušku a se srdcem úzkostlivým otevřeli jsme brány našeho staveniště…"

Muž, co si splnil sen, který v něm dřímal od devatenácti let, byl nakonec ředitelem až do své náhlé smrti v roce 1938. Věřte však, že je jím v duchu v podstatě dodnes. Právě jemu vděčíme za to, že postavil základy pražské zoologické zahrady, která v současnosti slaví takové úspěchy. 

KAM DÁL: Domorodé kmeny, které stále přežívají. Moderní civilizace likviduje poslední z nich

 

Klíčová slova:
zoo