Pavel Horešovský přežil Lidice a říká: Čeští doktoři a sestry byli horší než ti němečtí

Tři přeživší "lidické děti" v Praze navštívily několik míst spjatých s osudem obyvatel jejich vyhlazené obce. Nejprve položily květiny v krčské Thomayerově nemocnici, kde za války přebývalo osm lidických kojenců. Dalšími zastávkami byly někdejší tajný ústav gestapa pro těhotné vězenkyně ve vinohradské Dykově ulici, střelnice v Kobylisích a strašnické krematorium.

17.06.2019 - 10:00   |  
Za druhé světové války, dne 10. června 1942, byla obec vyhlazena německými nacisty v rámci heydrichiády
Zobrazit fotogalerii (4)

Při každoročním vzpomínání, které bylo součástí akcí uspořádaných k 77. výročí lidické tragédie, se letos v hlavním městě sešli Pavel Horešovský, Libuše Součková a Marie Šupíková. Zatímco Šupíková byla po vypálení Lidic nacisty vybrána ve svých deseti letech na poněmčení, Horešovský a Součková se jako nemluvňata odebraná matkám ocitli v současné nemocnici v Krči.

Příběh lidických kojenců nyní v nemocničním areálu připomíná pamětní deska umístěná na pavilonu imunologie. "Původně jsme jezdívali jen do Kobylis a Strašnic, ale k 70. výročí jsem si vzpomněl, že bychom mohli dát pamětní desku nejen mrtvým, ale i živým," popsal Horešovský vznik pietního místa novinářům. Deska uvádí, že děti se po válce postupně vrátily k příbuzným. Některé se však už neshledaly nejen se zastřelenými otci, ale ani s matkami, které zahynuly v koncentračních táborech.

Jezdila za mnou babička

Horešovský si na první roky života strávené v areálu nemocnice nepamatuje. "Mně bylo 16 dní, když se staly Lidice. Odvezli nás do Prahy na Karlák a začátkem roku 1943 nás převezli sem. Já jsem měl to štěstí, že se o mně dověděla babička, která bydlela vedle v Makotřasích, a začala za mnou jezdit," uvedl.

"Jak jsem se dověděl, problém byl v tom, že čeští doktoři a sestry byli horší než němečtí. Vykládalo se to tím způsobem, že se báli, aby je neposlali na frontu nebo někam. Prý tady byl nějaký doktor, který nad námi držel osudovou ruku a říkal: 'Ještě ne, ještě nejsou připraveni k transportu.' To nám asi zachránilo život," pokračoval Horešovský s tím, že 9. května 1945 si pro něj přijel děda se strýcem a odvezli ho do Makotřas, kde ho potom dědeček rozmazloval.

Osud dalších není znám

Šest lidických žen, které byly v době tragédie těhotné, se dostalo do ústavu v Dykově ulici a porodilo tam. Dvě děti přežily, osud dalších není znám. Na střelnici v Kobylisích zahynulo 26 obyvatel Lidic včetně pouze patnáctiletého bratra Marie Šupíkové Josefa Doležala. Popel zastřelených vesničanů je uložený ve strašnickém krematoriu.

Při represích po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zastřelili nacisté ve středočeské obci Lidice 173 mužů. Ženy a děti odvlekli do kladenského gymnázia, kde po třech dnech oddělili děti od jejich matek. Lidické ženy putovaly do koncentračních táborů, nejvíce z nich do Ravensbrücku. Děti, které nebyly vybrány k poněmčení a kterým byl více než rok, skončily v polském Chelmnu, kde je nacisté s největší pravděpodobností hromadně zplynovali v nákladních vozech. Lidice nacisté srovnali se zemí. Celkem přišlo o život 340 obyvatel obce.

Klíčová slova: