Teherán dosud odmítal diskusi o svých raketách, zatímco USA i jiné země chtějí, aby se o tom jednalo v rámci debaty o íránském jaderném programu. Íránský raketový program řídí revoluční gardy, které spadají jen pod vůdce ajatolláha Alího Chameneího.
Zaríf výše zmíněnou nabídku zveřejnil v rozhovoru se stanicí NBC. Ministr je nyní v New Yorku a účastní se jednání OSN. Řekl, že SAE loni vydaly na zbraně 22 miliard dolarů (500 miliard Kč) a Saúdská Arábie 67 miliard. Mnohé z nich byly americké výroby. Írán podle ministra za zbraně loni utratil 16 miliard dolarů.
Podle Trumpa jde o pokrok
"Do našeho regionu se dodávají americké zbraně a oblasti hrozí exploze. Chtějí-li (Američané) jednat o raketách, musejí nejprve přestat prodávat tyto zbraně, včetně raket, do našeho regionu," řekl Zaríf.
Americký prezident Donald Trump, který loni odstoupil od dohody od íránského jaderného programu a obnovil proti Íránu ekonomické sankce, označuje zbrojní prodej na Blízký východ za významnou součást americké ekonomiky. Není jasné, jak by na íránský návrh reagoval, píše AP.
Na zasedání vlády Trump podle Reuters bez upřesnění prohlásil, že v íránských záležitostech byl učiněn výrazný pokrok a že USA neusilují o změnu režimu v Teheránu. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo k tomu uvedl, že Írán je připraven o svém raketovém programu jednat.
Země je vystavena sankcím
Írán byl od islámské revoluce v roce 1979 vystaven několikerým a nejen americkým sankcím, což oslabilo jeho možnosti zbrojního nákupu v zahraničí. Zatímco ostatní země v oblasti Perského zálivu nakupují moderní stíhací letouny, Írán má k dispozici americké stroje z předrevolučního období a stárnoucí ruská letadla. Investuje zato masivně do raketového programu, píše AP.
Podle ní Chameneí omezil domácí raketovou produkci na zbraně o doletu do 2 000 kilometrů, což vylučuje možnost zasáhnout Evropu, avšak umožňuje útočit na státy Blízkého východu včetně Izraele a také na americké základny v regionu.
Když Trump ohlásil odstoupení od dohody o íránském jaderném programu, zdůvodnil to částečně íránským balistickým programem, který dohoda neomezuje. Írán i po podpisu dohody v roce 2015 pokračoval v raketových testech, což vyvolalo nevoli i u evropských signatářů dohody.
