Když Češi přijali migranty. Přibližně 12 tisíc Řeků zde kvůli občanské válce získalo nový domov

V první vlně přicestovaly z Řecka malé děti
Zobrazit fotogalerii (3)
10.12.2019 - 18:30  

12 tisíc migrantů. Téma, které hýbe celým světem. Uprchlíci z Afriky chtějí do Evropy a davy lidí z Hondurasu se tlačí do USA. Náš odmítavý postoj přijmout kohokoli z jiné země nebyl vždy tak negativní. Překvapivě otevřené hranice jsme měli za komunismu. Jak je to možné?

Srovnávat dnešní situaci s tou před sedmdesáti lety nelze, ale principy jsou podobné. Jde o ochotu podat pomocnou ruku. Málokdo dnes ví, jak početná skupina přistěhovalců přišla do Československa už v roce 1948. Jaký k tomu měli důvod?

Občanská válka

Stejně jako dnes v Sýrii, tak i po druhé světové válce se v Řecku rozhostila občanská válka. Země stála v konfliktu mezi vývojem politiky ke kapitalismu podporovaným Velkou Británií a USA, či ke komunismu z východu.

Komunisté svoji válku prohráli po třech letech bojů, ve kterých zahynulo na 150 tisíc lidí. Zemi následně muselo opustit přes 100 tisíc obyvatel většinou z politických důvodů. Kolem 12 tisíc jich našlo nový domov v Československu, které se vůči nim zachovalo velmi solidárně.

Dětské domovy

V první vlně se do Československa dostalo kolem 5 tisíc řeckých dětí, které byly později rozděleny do dětských domovů pro řecké děti. Podobných ubytovacích zařízení bylo po Československu zařízeno přibližně 50.

Společnost nebývalou migrační vlnu přijímalo velmi pozitivně a několik československých rodin se přihlásilo o možnost adopce dětí řeckých bojovníků. Komunistický most mezi Řeckem a Československem však počítal s tím, že musí být pevně zachované kořeny národní identity. Na několika místech naší republiky tak měla vyrůst elita lidově demokratického Řecka.

Dodnes je patrné ze vzpomínek někdejších sirotků, že co se materiálního zázemí týče, byl život v Československu na lepší úrovni než v severozápadním Řecku. V rámci 70. let proběhlo mnoho vzpomínkových akcí, kde byl projeven vděk Československu, protože z bídy a složité životní situace občanské války mohli řečtí utečenci začít znovu.

Řecká akce

Situace v Řecku se v roce 1949 pro komunistické revolucionáře nevyvinula dobře. Největší spojenec, kterým byla Titova Jugoslávie, se ideově rozešla se socialismem řízeným ze Sovětského svazu. Řečtí partyzáni tak ztratili místo, kam po neúspěšném boji utéct.

KSČ požádalo o přijetí několika tisíc levicově smýšlejících řeckých občanů. Spustila se tak naplno tzv. Řecká akce. Postupně se strastiplnou cestou podobnou Homérově Odysseie do Československa dostalo až 7 tisíc dospělých Řeků převážně ze severozápadních hornatých oblastí.

V Československu se tak hledala území, kde mohli využít svých zemědělských zkušeností v místech připomínající jejich domovinu. Postupem času se kumulovaly problémy adaptace a odlišného způsobu zemědělství. Řekové se z vesnic rozprostřeli do větších měst, kde nacházeli práci v továrnách, kterou vyhledávali kvůli lepším finančním podmínkám.

Řekové z Moravy a Čech

Nejrozsáhlejší oblasti s výskytem řecké komunity se nacházely na severní Moravě a severozápadě Čech. Většinou se jednalo o pohraničí, které se vyprázdnilo odsunem sudetských Němců. V padesátých letech byli Řekové z pochopitelných důvodů dobrovolně izolováni od okolního světa. Čtvrtě cikánských Řeků, jak někteří místní nedůvěřivě pojmenovali nové národní etnikum, se adaptovalo pomalu a postupně. V 70. letech už je situace o poznání lepší a v Československu je v té chvíli přes 15 tisíc Řeků.

Mezi lety 1979 až 1985 se ročně do Řecka vracelo až 500 emigrantů. Důvodem byl pád vojenské diktatury v roce 1974. Až 10 tisíc Řeků postupně opustilo Československo. Dnes u nás žije přibližně 2 500 Řeků, kteří se naplno identifikovali s naší kulturou a jsou tak vlastně už třetí generací původních emigrantů.

Che Guevara a jeho tajný život v Československu. Kde se skrýval se svojí milenkou? Více čtěte zde.