Ministři se nedomluví anglicky: Fatální chyba, nebo nafouknutá bublina? Neskutečný amatérismus, říká politolog

Premiér Petr Fiala obsadil ministerská křesla lidmi, kteří se nedomluví anglicky. Je to opravdu takový problém?
  |   zpráva

Zpráva o tom, že se někteří ministři vlády Petra Fialy nedomluví obstojně anglicky, zapůsobila v době vánočních svátků jako rozbuška. Exministryni financí Aleně Schillerové se za totéž vysmívala polovina národa, a nyní bychom to snad měli tolerovat u šéfů pěti důležitých rezortů? Včetně jejího nástupce Zbyňka Stanjury, který si anglicky zvládne objednat leda pivo v restauraci. Jak se taková neomluvitelná chyba mohla premiérovi při obsazování křesel stát? A je vůbec neschopnost vést jednání na mezinárodní úrovni bez tlumočníka takový problém? 

Zatímco Babišovi koncernoví odborníci prokázali v uplynulých čtyřech letech zemi službu, kterou budeme splácet možná celé další desetiletí, měli právě ti Fialovi co nejrychleji napravovat škody a dostat zemi z poměrně kritické situace. 

Občané očekávali perfektně nakombinovanou sestavu politiků a manažerů pro dané rezorty, avšak sen o profesionální vládě se nečekaně rychle rozplývá. Fakt, že podle webu Novinky.cz pět z nich není schopno domluvit se anglicky na potřebné úrovni, tomu totiž příliš neodpovídá. A skeptický pohled voličů demobloků respektuje i politolog Jan Charvát, s nímž jsme problém ohledně jazykové nevybavenosti nejvyšších manažerů státní správy rozebrali. 

„Když to hodně zjednoduším, jen bych velmi ošklivě řekl, že tento aspekt odkazuje na přetrvávající amatérství v české politice,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz upřímně Jan Charvát a dodává: „V současné době, tedy v roce 2021, bych předpokládal, že součástí základu pro fungování politiků je znalost angličtiny na určité srozumitelné úrovni. A můj předpoklad je - zdá se - mylný.“ Tato definice samozřejmě neplatí paušálně a zřejmě se nemusí nutně týkat komunálního politika, který řeší fungování malé obce uprostřed lesů někde na Vysočině. „Znalost angličtiny by měl být zcela automatický základ pro ty politiky, kteří míří do jejích nejvyšších pater. A pro osoby, které chtějí dělat ministry, pak zcela jednoznačně.“

Kdo z ministrů Fialovy vlády se nedomluví obstojně anglicky? Zbyněk Stanjura (finance), Jana Černochová (obrana), Marian Jurečka (práce a sociální věci), Martin Baxa (kultura), Anna Hubáčková (životní prostředí)
Zdroj: nova.cz

Dění za hranicemi nás nezajímá

Jak je možné, že moderní politik uprostřed Evropy, který chce fungovat na té nejvyšší úrovni, nepokládá za důležité ani samozřejmé naučit se obstojně cizí jazyk? Jan Charvát vidí vysvětlení ve svébytné české nátuře. Odkazuje to na určitou míru amatérství, která je spojena s určitým zahleděním sami do sebe. To je pro českou politiku charakteristické již od první republiky. Tehdy měl přehled o světě v uvozovkách jen Masaryk, Beneš a Štefánik. A ten navíc velmi záhy přišel o život. Z lidí, kteří měli nějakou větší představu o dění za hranicemi, zbylo minimum. A my toto vidíme u našich politiků dodnes. Je to velmi charakteristický rys zejména pro politiky, kteří vyrostli z regionální scény. Takže v rámci ODS je to celkem běžné, neboť za 15 let fungování strany se takových lidí dostalo do vrcholné politiky mnoho.“ 

Rozhoduje vyšší zájem? 

Přesto vyvstává otázka, zda opravdu neměl Petr Fiala v pozici premiéra na výběr z více kandidátů a musel u určitých osob oželet tak významný fakt, jakým je neznalost angličtiny na potřebné úrovni. „Když se jako předseda vlády rozhodujete, koho do funkcí jmenovat, nerozhodujete se pouze podle toho, kdo je ideálním kandidátem z vaší strany. To by možná pan Fiala vybral jiné,“ vysvtěluje Jan Charvát a připomíná velmi důležitý aspekt, který mohl premiéra vést k "přivření očí" třeba nad špatnou angličtinou. Volíte, kdo je ideální na jedné straně, ale také podle toho, komu potřebujete dát funkci. Rozhodujete se tedy i s ohledem na klíčové postavy, které potřebujete obhospodařit, aby vám dobře fungovala strana. To je zcela normální postup, dělá to tak každá strana. Není to jen záležitost koalice Spolu. Je to ta méně běžná a také méně viditelná strana politiky, kterou si lidé ne vždy uvědomují.“

Rychlokurz angličtiny? Neproveditelné

Opravdu není politik, který aspiruje na vrcholnou funkci, schopen doučit se v určitém časovém úseku anglicky tak, aby to nemusel být jeho hlavní profesionální hendikep? „Politika je reálně velmi náročné povolání. Často jste v permanenci 24 hodin denně a výsledky vaší práce často nemusí být ani vidět. Představte si, že na něčem pracujete čtyři měsíce, ale nakonec se nedomluvíte a není z toho nic. Pálíte na práci obrovské množství energie, trávíte tím velké množství času a hledat okno na učení angličtiny je opravdu těžké. Zvlášť, pokud to nepovažujete za prioritu. Obzvlášť pokud se pokládáte za toho, kdo je v daném oboru ten nejlepší, koho mohou vybrat,“ vysvětlil pro čtidoma.cz politolog Jan Charvát. 

Jan Charvát, politolog
- je odborným asistentem na Katedře politologie IPS Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a současně působí i na katedře Politologie a filozofie na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
- vystudoval politologii na FSV UK v Praze a politickou sociologii na Högskolan Dalarna ve Švédsku
- mezi hlavní oblasti jeho odborného zájmu patří politický extremismus, sociální patologie a politické subkultury a český politický systém

Přesto by neměla být neznalost cizího jazyka u šéfa jakéhokoli ministerského rezortu brána jako norma, nad níž lze přivřít oči. Proč? Politolog Charvát má k tomu jasné stanovisko: Není nutné, aby byl každý výše postavený politik dokonalý tlumočník. Ty si s sebou berou politici na opravdu důležitá jednání běžně. Je totiž mnohem jednodušší, když se můžete soustředit pouze na jednání samotné a nemusí vám kromě toho běžet hlavou, jestli opravdu rozumíte všemu naprosto správně. Pro běžnou komunikaci je to ale nezbytně nutné, stejně jako v četbě, neboť 90 % všeho, co je pro Česko podstatné v souvislosti s EU nebo mezinárodními vztahy, je sepsáno v angličtině.“

KAM DÁL: Pochmurný rok 2021: Opustili nás velikáni, bez kterých už český showbyznys zkrátka nebude jako dřív.

Klíčová slova: