Iva Pekárková: Muslimové plní roli veřejného nepřítele

Se spisovatelkou Ivou Pekárkovou jsme načaly aktuální a pro mnohé kontroverzní téma. Co bychom měli dělat jinak, aby se Českem nešířily xenofobní nálady?

15.10.2015 - 14:22   |  
Iva Pekárková se kromě psaní knih věnovala i žurnalistice. Zajímavá zaměstnání vystřídala během svého pobytu v Americe, kde působila jako barmanka, sociální pracovnice nebo taxikářka v New Yorku.
Zobrazit fotogalerii (6)

Oblíbená autorka vidí současnou vlnu imigrace z jiné perspektivy. Ostatně sama se ocitla v roli uprchlíka, když emigrovala v roce 1983 z bývalého Československa. V současné době žije v Londýně se svým partnerem Kennym, který je původem z Nigérie.

Přesně za týden se chystá na návštěvu Radotína, kde si na besedu se čtenáři přinese několik svých knih. Předtím, než se setká s fanoušky tváří v tvář, poskytla ČtiDoma exkluzivní rozhovor. Vybrali jsme si téma, o němž jsme nedávno psali ve článku Uprchlík: Uvědomte si, že jsme lidské bytosti. Předmětem našeho hovoru se stali muslimové.

Nedávno jsem se účastnila zajímavého setkání s bývalým uprchlíkem muslimského vyznání Hadisem Medencevićem. Během večera padla řada zajímavých názorů. Jedna z těchto myšlenek byla, že muslimové to mají v silně ateistickém Česku o mnoho těžší právě z toho důvodu, že je u nás považován za zpátečníka člověk jakéhokoliv vyznání. Jak velkou roli si myslíte, že hraje v postojích k muslimům fakt, že většina Čechů se nehlásí k žádnému náboženství?

Nevím, myslím, že nenávist ani láska k bližnímu s organizovaným náboženstvím nijak nesouvisí. Ovšem nedopátrala jsem se žádných důvěryhodných statistik na tohle téma.

"Líbil by se mi experiment, kdy by museli novináři u zprávy o jakémkoli trestném činu zdůraznit národnost, etnickou příslušnost a náboženské vyznání pachatele."

Dalším nesporným faktem je, že v ČR neexistuje ohledně islámu prakticky žádná osvěta, což jen podporuje strach z muslimů. Jaké praktiky, které jsou běžné v zahraničí, by se podle Vás daly aplikovat i v české kotlině?

Iva Pekárková se narodila 15. února 1963 v Praze. Studovala přírodovědeckou fakultu, obor mikrobiologie a virologie. Emigrovala krátce před jejím dokončením v roce 1985. Poté zakotvila v Americe. V roce 1997 se vrátila zpět do ČR a krátce působila v redakci MF DNES. Od roku 2005 žije v Londýně. Postřehy a životní příběhy publikuje na svém blogu. Je autorkou řady knih. Nejnovější z nich Pečená zebra by měla vyjít na konci října nebo začátku listopadu.

Můžeme začít u zpravodajství. Místo zásobování čtenářů novými a novými úchvatnými články o tragédiích by se média mohla pokusit dát světové události trochu do perspektivy. Dobře vyvážené zpravodajství bohužel průměrného čtenáře tolik nepřitahuje (nemluvě o tom, že není snadné ho dosáhnout), a tak se o to většina médií vůbec nepokouší. Každý novinář by snad měl bý tak chytrý, aby věděl, že když budeme u každé špatné zprávy, která má co dělat s muslimy (nebo představiteli jiných náboženství nebo lidí s jinou sexuální orientací nebo jiného etnika nebo žen nebo mužů) zdůrazňovat, že za všechno špatné, o čem se tu píše, může muslim (katolík, gay, Rom, žena nebo muž), veřejnost si brzo začne myslet, že zmiňovaní lidé jsou hrozně nebezpeční.

 V současné době potřebu české veřejnosti mít nějakého nepřítele plní především muslimové. Ještě přednedávnem to byli Romové. Líbil by se mi experiment, kdy by museli novináři u zprávy o jakémkoli trestném činu zdůraznit národnost, etnickou příslušnost a náboženské vyznání pachatele -- třeba: "Josef Kroutvor, běloch české národnosti, probodl svou družku třemi ranami nožem, neboť je ateista" atd. Působí to absurdně, já vím, ale třeba by to některým čtenářům otevřelo oči.

Máte naopak zkušenost ze zahraničí s tím, že by podobné osvětové snahy vyšly vniveč a vnímání muslimů ve společnosti ještě zhoršily?

Poctivé, vyvážené zpravodajství, jakkoli kritické a otevřené, nemůže zhoršit společenské postavení žádného národa, etnika či lidí vyznávajících jisté náboženství.

Můžete našim čtenářům ve stručnosti představit Vaše knihy, které budete na besedě

"Muslimové tak, jak je znám," říká Iva Pekárková o blogoknize Postřehy z Londonistánu.

prezentovat?

Přinesu čtyři knížky, které mi vyšly v nakladatelství Mladá Fronta. Levhartice je román o Češce ve středním věku, která se přestěhovala do Londýna a v tomhle etnicky dobře probarveném městě našla nezvyklý druh lásky a zázemí. (Levhartice je druhý román z toho, čemu říkám "černobílá zvířecí trilogie" -- první jsou Sloni v soumraku a teď v létě jsem dodělala třetí, Pečenou zebru, ta by měla vylézt z tiskárny na konci října nebo na samém začátku listopadu.) 

Budu mít s sebou Péra a perutě, svůj první román, loni opět čerstvě vydaný (je to hlavně o autostopu v zadrátovaném Československu za totáče), soubor povídek z celého světa s názvem Beton a taky knížku, která vyšla na jaře a hodně se v ní píše právě o muslimech, tak jak je znám já: Postřehy z Londonistánu. Něco přečíst můžu z kterékoli, uvidíme, o co budou mít návštěvníci největší zájem. A všechny knížky budou ke koupi s velkou slevou. 

Mohlo by vás zajímat: Psychoterapeutka: Xenofobie se nesmí stát normou

Beseda s Ivou Pekárkovou

22.10.2015 - 19:00

Radotín - Beseda se známou spisovatelkou, kterou nachystala Koruna na čtvrtek 22. října od 19.00 hodin na Klubovou scénu Milana Peroutky, bude spojená se čtením z jejích nejnovějších knih. Iva Pekárková je autorka řady knih - románů, cestopisů, souborů povídek a esejů. Žila jako uprchlice v USA (1986 -1997...
Více o akci