Stalinův pomník pod drobnohledem. Zátěžové zkoušky vyšly, ale o vnitřek se stále bojuje

V minulosti zde hledělo největší skupinové sousoší v Evropě. Z první řady na Prahu hleděl maršál Stalin, ale když se veřejně odhalilo, že se jedná o zrůdného diktátora, musel jít k zemi. Po revoluci tento symbol minulého režimu získal zcela nové využití. Aktuálně je celé místo pod zvýšenou kontrolou a na pár týdnů byl prostor kompletně uzavřen. Proč? 

22.11.2019 - 15:00  
Okolí Stalinova pomníku na Letné bylo na několik týdnů uzavřené pro veřejnost
Zobrazit fotogalerii (3)

Kyvadlo nad Prahou už dalo dávno zapomenout na obrovský symbol vazalství vůči sovětskému zločinci. Stalin však po sobě zanechal rozsáhlou železobetonovou konstrukci, která je zapuštěná do letenského svahu. Horní část prostoru se stala mezinárodně vyhlášenou destinací pro milovníky skateboardingu a ideální vyhlídka na Prahu láká velký počet návštěvníků, kteří se sem pravidelně chodí rekreovat. 

Samotný podstavec a jeho podzemní prostory jsou už léta nechána napospas. Není se tak čemu divit, že v září tohoto roku přišla iniciativa hlavního města Prahy, aby byl podrobně prozkoumán stav celého objektu. S tím však vyplavalo na povrch mnoho dalších otázek. 

Skejťáci se vrací

Posudek vyděsil snad všechny, kdo se někdy přišel kochat nádhernou vyhlídkou na hlavní město. Havarijní stav vyplýval z padesátileté životnosti použitého betonu a kvůli tomu, že do prostoru dlouhodobě zatéká. Hrozilo tak, že se může celý prostor nad rozsáhlým podzemím pod kyvadlem zřítit. 

„Dochází k prohýbání, které je zhruba dvakrát až třikrát větší než norma daná vyhláškou,” sdělil v září pro Českou televizi svoje obavy radní pro majetek hlavního města Prahy Jan Chabr (Spojené síly pro Prahu). Prostor se tak na několik týdnů uzavřel veřejnosti a na místo byla povolána soukromá firma, která s odborníky z Kloknerova ústavu při ČVUT provedla zatěžkávací zkoušky. 

Test pod zátěží 3,5 tuny na přibližně dvě stě místech horní části Stalinova pomníku ukázal, že nebezpečí nehrozí. „Doporučujeme pohyb obyvatel nijak neomezovat a odstranit stávající oplocení v plném rozsahu,” citoval expertní analýzu starosta Prahy 7 Jan Čižinský. 

Na začátku října se tak na oblíbené místo zase vrátil život. Jediné, co je stále předmětem budoucího řešení, je to, co bude s prostorem pod „Stalinem”, které posledních několik let fungovalo jako zázemí pro společnost Containall, která na místě zajišťovala kulturní program. 

„Vnitřní prostory ještě procházejí podrobnými testy. Prosím tedy všechny přátele Letné o trpělivost,” sdělil v rámci zpřístupnění okolních prostor radní Chabr. Kromě plánované podpěry betonové konstrukce se však otevírá zásadní otázka. Co se plánuje s vnitřními prostory pod kyvadlem? 

Muzeum i oceánium

Hned na začátku 90. let se v prostorách uvnitř podstavce konaly různé kulturní akce. Pravděpodobně nejznámější je fakt, že odtud začalo pirátsky vysílat Radio 1, tehdy ještě Radio Stalin. Jeden z posledních projektů, který veřejnosti odhalil vnitřnosti této monumentální socialistické stavby, byl projekt Paměti národa, které zde zřídilo dočasnou výstavu v rámci oslav 100 let od založení Československa. 

Kromě toho však vznikaly různé nápady už v minulosti. V roce 2000 se například zcela otevřeně hovořilo o vytvoření projektu oceánia. Podivný nápad se však nikdy nerealizoval. Žraloci si tak pod kyvadlem nikdy nezaplavou. V roce 2016 za vedení primátorky Adriany Krnáčové vznikla iniciativa na vytvoření Galerie národní historie. 

Tento záměr vystřídal návrh na vytvoření muzea totalitních režimů. Tento nápad však neprošel ani v současné koalici. Na odpor podobným nápadům se postavilo hnutí Praha Sobě, které reprezentuje právě starosta Prahy 7 Jan Čižinský. „Letná je unikátní místo, park, který slouží k odpočinku Pražanům, a my jej nehodláme poškodit dopravou a turisty mířícími do muzea,” pochlubil se na svém facebookovém profilu sám Čižinský. 

Budoucnost prostoru je tak stále ve hvězdách a jasněji by mělo být na konci tohoto roku. „Není nutné ničit jedno z posledních klidných útočišť, která Pražané v rušné metropoli mají,” dodává Čižinský. Jeho obhajoba stávající funkce tohoto prostoru, které je v režii společnosti Containall, se také stalo předmětem podezření ze střetu zájmu. 

Ve vedení této společnosti je totiž přítomný Jan Štern, který zastává funkci nočního starosty a zároveň je asistentem pro kulturu dalšího člena hnutí Praha Sobě Hanky Třeštíkové. Tuto domněnku však odmítá sám radní Chabr „Úplně objektivně si nemyslím, že by Praha sobě tak vehementně stála za panem Šternem. Já si spíš myslím, že oni tam chtějí mít zkrátka nějakou takovouhle klidnou hipsterskou lokalitu, než že by se z toho stalo muzeum,“ sdělil veřejnosti Jan Chabr. 

Stalin tak bude jistě ještě předmětem zajímavých nápadů a uvidíme, jestli se někdy vedení města shodne na nějakém konstruktivním řešením.