Umíte poskytnout první pomoc? Jednoduché kroky, kterými zachráníte lidský život

Úkolem laické první pomoci je zachránit život postiženého, zabránit zhoršení jeho stavu a zajistit jeho bezpečí
 

Poskytnutí první pomoci při nehodě je podle odborníků často stěžejním bodem, který rozhodne o životě nebo smrti zraněného. Přesto ji umí a je ochoten poskytnout málokdo. Přitom je to jedna z věcí, kterou by měl ovládat doslova každý. 

Dnes, tedy 4. května, si připomínáme den sv. Floriána, který je patronem všech hasičů. A právě oni jsou velmi často jako první u nehod, kde rozhodují vteřiny o životě či smrti. Bez nich si lze prakticky jakoukoli záchranou akci jen těžko představit. Zkusme se tedy i na jejich počest na chvíli zastavit a zamyslet se, jak bychom se zachovali v situaci, kdy můžeme zachránit lidský život. A položme si zásadní otázku - zvládli bychom to vůbec?

Šest zásad první pomoci

  • Získejte přehled o situaci

Ačkoli je situace vážná, zorientujte se nejprve v tom, co se stalo, než začnete jednat. Je potřeba si uvědomit, CO se přesně stalo, jaká RIZIKA ze situace vyplývají, o jaký POČET (zraněných i zachránců) se jedná a o jak ZÁVAŽNÁ poranění jde. Pokud to situace vyžaduje, přivolejte pomoc z okolí. V případě většího množství zraněných je potřeba se věnovat nejprve těm s nejvážnějším poraněním (bezvědomí, masivní krvácení).

  • Zajistěte bezpečnost

Pokud je zranění způsobeno něčím, co může nadále ohrožovat zraněného, vás nebo okolí, zneškodněte další rizika. Při autonehodě zajistěte označení prostoru výstražným trojúhelníkem, při zásahu elektrickým proudem zamezte dalšímu působení.

  • Zjistěte rozsah postižení

V první řadě je potřeba zjistit stav životních funkcí – vědomí a dýchání. Stav vědomí zjišťujte nejprve oslovením. Pokud na něj postižený nereaguje, uchopte jej za rameno a zkuste s ním zatřást. Pokud je postižený při vědomí, další pomoc probíhá ve spolupráci s ním (je schopen vám odpovědět, co ho bolí, co se mu přesně stalo apod.).

Jestliže ani na jeden z podnětů nereaguje, pokračujte ke kontrole dechu. Pokud je to možné, přetočte jej na záda a uvolněte dýchací cesty. Toho docílíte zakloněním hlavy postiženého a odstraněním překážek z úst (jídlo, krev). Dále zkontrolujte dýchání. Přiložte ucho k nosu a ústům postiženého a sledujte jeho hrudník.

  • Zahajte první pomoc

Způsob provádění první pomoci záleží na typu poranění a stavu zraněného. Pokud se jedná o stav bezvědomí, kdy zraněný nedýchá vůbec nebo málo (chrčí, lapá po dechu), je potřeba zahájit kardiovaskulární resuscitaci. Klekněte si vedle postiženého a spodní hranu ruky přiložte na jeho hrudník (na hrudní kost). Spodní hranu druhé ruky přiložte na první ruku a propleťte prsty.

Propněte lokty a začněte rytmicky stlačovat hrudník postiženého do hloubky 5 až 6 cm frekvencí 100krát za minutu (k udržování tempa pomáhá, když si budete nahlas nebo v duchu zpívat nějakou písničku). K resuscitaci patří také umělé dýchání, ale dnes už není stanoveno jako nutnost pro první pomoc. Pokud se k němu odhodláte, platí interval 30 stlačení hrudníku na 2 vdechnutí. V případě, že budete provádět pouze masáž srdce, provádějte ji nepřetržitě.

Krvácení zastavíte stlačením přímo v ráně a pevným ovázáním, rána ale nesmí být příliš zaškrcená. U šokového stavu se dodržuje pravidlo 5T (tišení bolesti, teplo, tekutiny, ticho a transport).

  • Zavolejte záchrannou službu

Kontaktujte záchrannou službu na telefonním čísle 155 (případně 112). Důležité je sdělit co nejvíce informací: CO se stalo, KDE se to stalo, KOLIK je postižených a jaký je CHARAKTER ZRANĚNÍ.

  • Zůstaňte u zraněného

U zraněné osoby zůstaňte až do příjezdu záchranné služby. Průběžně kontrolujte její stav a poskytujte další pomoc dle potřeby. Resuscitaci je potřeba provádět až do příjezdu záchranné služby, pokud postižený nezačne dýchat dříve.

KAM DÁL: Vstříc obézním zítřkům: Vláda zařídila, že děti nesportují, ale chlastají před supermarkety. Zapomeňme na Nagano či Ledeckou.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru