Popínavé rostliny: Oblékněte fasádu do slušivé zeleně

Popínavé rostliny šplhající po fasádách nemovitostem sluší. Mají své klady a také zápory. Odborníci se dosud neshodli na tom, jestli převažují pozitiva či negativa takového živého domovního pláště, zda škodí nebo neškodí omítce.

17.04.2017 - 17:30   |  
Popínavý břečťan omítce neškodí
Zobrazit fotogalerii (6)

Jedno je však jisté. Dům obrostlý přísavníkem, břečťanem nebo kvetoucími popínavými rostlinami je nádherným dekorativním prvkem a může někdy i projekčně chudé stavby architektonicky pozvednout. Popínavé rostliny jsou nenahraditelnou součástí snad každé zahrady.

Zakryjí nevzhledné či holé zdi, vytvoří soukromí, porostou ploty. Zahradu ozvláštní svými květy či ozdobnými listy, zvláště při podzimním vybarvení. Některé jsou samopnoucí, jiné potřebují k opoře vyvazovat. Jejich velkou předností je schopnost rychlého růstu, přičemž se často spokojí s omezeným prostorem pro kořeny.

Přísavník a břečťan

Popínavé rostliny je možné podle jejich vlastností rozdělit na samopnoucí, to jsou ty, které nepotřebují podpůrné konstrukce a rostou i po velmi hladkém povrchu, a ty, které ke svému liánovitému růstu potřebují podporu. K té první, ne příliš početně zastoupené skupině, patří například přísavník pětilistý Englmanův a přísavník trojlaločný, nesprávně označovaný jako psí víno. Ten existuje v mnoha formách, které se vzájemně liší vzrůstem, barvou, tvarem a velikostí listů. 

Do skupiny samopnoucích lze zařadit také břečťan plazivý, který však nevytváří přísavky, ale je-li povrch dostatečně členitý, dokáže se stejně dobře zachytit svými kořeny. Přímo kaskády zeleně na všem možném je kromě břečťanu schopen vytvořit také podražec.

Břečťan je též významnou léčivou rostlinou. Sbíranou drogou jsou listy. Přípravky jsou hlavně na vnější použití. Pomáhá při popálení sluncem, odstraňuje celulitidu, teplé obklady jsou dobré na pohmožděniny.

 

Ochrana před deštěm i sluncem

"Popínavé rostliny fasádu chrání před přímým deštěm. Když prší od severu, fasáda pod omítkou zůstává suchá," prozradil pan Zdeněk, majitel řadového domku pěkně obrostlého vzpínající se zelení. Dešťové kapky totiž po ostrém úhlu nastavených listů sklouznou a k fasádě neproniknou.

Zelený porost chrání zdi také před přímým sluncem. Udržuje vlastně konstantní klima a vlhkost odvádí. Rostliny tak chrání zdi před teplotními výkyvy a zpomalují jejich stárnutí. "Roste opravdu rychle, musím ho upravovat, aby nezakrýval okna," dodal majitel nemovitosti na adresu přísavníku.

Kvalitní omítce neškodí

Břečťan i přísavník neškodí kvalitní omítce. Do ní nedokážou vrůst ani kořeny břečťanu, ani ji nenaruší přísavky přísavníku vylučující v mikroskopické vrstvě kyseliny. Situace se radikálně změní, pokud je omítka nekvalitní nebo zvětralá. Do takové kořeny břečťanu vrostou a urychlí její rozpad. Další nevýhodou zelené fasády je to, že na zimu opadává, a tím ztrácí na část roku svou krásu i funkci. Jedinou výjimku mezi popínavkami tvoří v tomto případě právě břečťan plazivý.

Stanoviště

Pro severní strany budov vybíráme raději stálezelené rostliny, jih a slunce chce naopak většina růží i plaménky, ty ale vyžadují kořeny chráněné před úpalem – stačí je však podsadit trvalkami. Králem hlubokého stínu je břečťan. Zajímavé jsou zimolezy, které vytvářejí živé ploty a mohou se plazit i po zemi. Popínavé růže vytvářejí dekorativní prvky, jako jsou romanticky kvetoucí loubí. Popínavé růže vysazujeme minimálně 15 cm od stěny budovy, kde jim poskytujeme podpěrné konstrukce.

Pěstování a množení

Většina popínavých rostlin koření hluboce, a proto jim připravíme dostatečnou jámu. Volíme vhodnou půdu – plaménky zasazujeme do propustné, dostatečně vlhké vápnité půdy s přiměřeným množstvím živin, ale třeba hortenzie řapíkatá dává přednost kyselejším humózním půdám. Rostlinu umístíme šikmo do jámy, zaházíme zeminou a povrch lehce ušlapeme. Nezapomeneme na dostatečnou zálivku.

Některé popínavky můžeme množit hřížením: dlouhý výhonek nařízneme pod kolénkem listu, položíme na květináč a připevníme kolíkem. Po zakořenění výhonek od mateřské rostliny oddělíme.

  • Loubinec bujně roste asi do výšky 4 m, má velice dekorativní listy, které se na podzim ohnivě vybarvují. Daří se mu v hlinité půdě a před větrem chráněné poloze.
  • Trubač kořenující kvete nápadnými oranžově zbarvenými nálevkovitými květy, které se ale objevují až několik let po výsadbě. Trubač vyžaduje dostatek místa, vlhkou půdu a dobře prospívá na drátěné vzdušné konstrukci. Dorůstá až 10m výšky, rozroste se i do 6m šířky.
  • Plamének je bohatý na druhy. Květy mohou být až velikosti dlaně. Potřebuje slunce, ale jeho spodní část by měla být zastíněna. Vyroste do 4 m a dosáhne asi 2-3 m šířky.
  • Opletka, přísavník trojcípý roste bujně a rychle dosáhne až 15m výšky. Kvete po celé léto na jednoletých výhonech, každoročně ji seřízneme až k hlavním výhonům.
  • Břečťan popínavý je jednou z mála našich stálezelených popínavek, která postupem času může dorůst obrovských rozměrů. Na stanoviště není břečťan náročný a svědčí mu místa v polostínu i ve stínu.