Jméno nositele bylo ohlášeno Švédskou akademií dnes v jednu hodinu. Předávání by mělo proběhnout jako tradičně v den výročí smrti Alfreda Nobela 10. prosince ve Stockholmu.
Nobelova cena na rozdíl od jiných významných literárních cen není udělována za jednotlivé knihy, nýbrž za celoživotní dílo vyznamenaného autora. Mezi nejvýznamnější laureáty patří Günter Grass, Albert Camus, Ernest Hemingway nebo Samuel Beckett. Zatím jediným oceněným Čechem je Jaroslav Seifert, jenž získal Nobelovu cena v roce 1984.
Hudba i žurnalistika
V posledních letech je Nobelova cena za literaturu zdrojem mnoha diskuzí a rozepří. Jestliže byla porota za své rozhodnutí mírně kritizována, když v roce 2015 vyznamenala Bělorusku Světlanu Alexijevičovou, jejíž reportážní knihy jsou na pomezí žurnalistiky a literatury, vloni se museli ve Švédské akademii hodně ohánět, aby si uhájili svou volbu. Nejvýznamnější literární cenu, jež se předává od roku 1901, totiž získal Bob Dylan. Ten sice knižně vydal své paměti, a dokonce jednu sbírku básní a básní v próze, ale přece jen je Dylan proslavený především jako hudebník.
Vášnivé reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Irvine Welsh, skotský spisovatel, jenž je znám jako autor Trainspottingu, zveřejnil Tweet, v němž udělení Nobelovy ceny Dylanovi označuje za "nedomyšlené nostalgické ocenění vyvržené ze zkažených prostat senilních, breptajících hipíků". A své prohlášení doplnil ironickou otázkou, jestli byl Don DeLillo, jeden z nejvýznamnějších amerických spisovatelů dneška, uveden do rockové síně slávy.
V letošním roce putuje Nobelova cena k "plnokrevnému" literátovi, a tak se dá očekávat, že nevzbudí tolik vyhraněných reakcí. Nějaké ale přece…
Proč ne Milan Kundera?
Proč ne Philip Roth? Proč ne zmíněný Don DeLillo? Proč ne Salman Rushdie? Jistě, Nobelovu cenu může každý rok získat pouze jeden autor. Smeteme-li však tímto argumentem předchozí otázky ze stolu, pořád nám jedna zbude. A v České republice bude pro mnohé čtenáře zvlášť palčivá. Proč ne Milan Kundera?
Snad za rok...
O tom, že by si nejvýznamnější český spisovatel druhé půle dvacátého století Nobelovu cenu zasloužil, není pochyb. Přestože by si ji bezesporu zasloužili i všichni vyjmenovaní autoři, nemůžeme se nezeptat, zda by si Kunderovi neslušela přece jen víc.
Jeho knihy jsou překládané do všech světových jazyků, vychází v Číně, stejně jako v Americe, ve Francii, v Itálii, ale také na Islandu, kde byl teprve díky Kunderovým esejům přeložen Franz Kafka. Čtenáři časopisu Le Monde zařadili Kunderův Žert mezi 100 nejvýznamnějších knih 20. století. Nesnesitelná lehkost bytí byla v době svého vydání v Číně po Harrym Potterovi druhou nejprodávanější knihou. V žebříčku amerického deníku The Huffington Post byl Milan Kundera zařazen mezi 100 nejvýznamnějších světových myslitelů. To je jen stručný výčet Kunderových úspěchů a jeho vlivu na celosvětovou kulturu.
A podíváme-li se na přehled laureátů Nobelovy ceny od osmdesátých let, od kterých je Kundera pravidelně jedním z favoritů na zisk ocenění, napadne nás, že se tam spisovatel, jenž od sedmdesátých let žije ve Francii, vejít mohl. Dario Fo, Nagíb Mahfúz, Derek Walcott, ale i Světlana Alexijevičová nebo Bob Dylan, to jsou jména, jež by Kundera mohl v seznamu nositelů nejprestižnějšího ocenění beze všeho nahradit. Možná za rok…
