Verdikt soudu zněl jasně. Zdravotní sestra, jež byla obviněná z šesti vražd, je nevinná. O Věře Marešové se však dosud často hovoří jako o "vraždící sestře". Spisovatel Daniel Petr, jenž se etabloval především svou třetí prozaickou knihou Straka na šibenici, za kterou byl nominován na cenu Magnesia Litera, se nechal případem zdravotní sestry velmi volně inspirovat. Napsal hutný kriminální román, jenž je nakladatelstvím Host prezentován jako severská krimi.
Udržet dech
Román dozajista není rekonstrukcí či dokumentárním záznamem případu, postava zdravotní sestry (která se v románu jmenuje Anna Hrubá) je pouze spouštěčem příběhu, jenž překračuje hranice šestinásobné vraždy, stejně jako hranice Ústeckého kraje, ba dokonce České republiky. V popředí stojí ústecký vyšetřovatel David Rákos. A kromě záhadných úmrtí z rumburské nemocnice je předmětem jeho vyšetřování vražda zaměstnance národního parku Tomáše Ježka. Jádro příběhu se odehrává začátkem března roku 2015, všemožné nitky však vyšetřovatele Rákose zavedou až do dob komunistického útlaku.
Dějová linka románu je velmi hutná, Petr v sobě nezapře zkušeného prozaika a vypravěče. Velmi přesvědčivě pracuje s gradací příběhu, a to nejen v tom smyslu, že před sebou hrne více a více se proplétající epizody, ale také tím, že dokáže ve vyprávění zvolnit, aby zběsilé tempo jiných situací vyniklo o to více. Občas se sice některá scéna vymkne autorově kontrole, takže je autentičnost vytlučena oním pokřiveným principem deus ex machina, jenž se obvykle ve většině detektivek vyskytuje a jenž trochu okatě zamezí některé z postav v tom, aby byl případ vyřešen už v polovině knihy.
Další bestsellerista?
Knize se dostalo v brněnském nakladatelství Host důkladné péče. Kriminální román Sestra smrt vyšel 15. března, na Velký knižní čtvrtek, což značí, že byl a priori určen k tomu, aby se stal bestsellerem. Vzhledem k obecné oblibě takzvaných severských krimi a vzhledem k tomu, že román Daniela Petra disponuje téměř vším, čím se dobré romány spadající pod tento specifický subžánr vyznačují, lze konstatovat, že by – alespoň prodejní – úspěch Sestry smrti nebyl žádným velkým překvapením. Klidně se tak může stát, že se v silné prozaické stáji brněnského nakladatelství Host vedle takových jmen, jako jsou Kateřina Tučková, Jiří Hajíček, Petra Soukupová, nově také Bianka Bellová či Hana Mornštejnová, ocitl další český bestsellerista.
Je rovněž zajímavé, že kniha Daniela Petra vychází v poměrně těsné blízkosti románu Adély Knapové Slabikář a grafického románu (případně komiksu) Svatá Barbora trojice Vojtěch Mašek, Marek Pokorný a Marek Šindelka. Obě tyto knihy totiž – obě svým způsobem a obě značně specificky – tematizují kuřimskou kauzu. Zdá se tak, že čeští spisovatelé a spisovatelky přicházejí na chuť zpracovávání kauz a témat, jež otřásly či pořád ještě otřásají společností. Zdali je tato tendence skutečně tendencí a zdali je pro českou literaturu přínosná, zatím nelze soudit, budou-li však vznikat tak čtenářsky přívětivé a zároveň pečlivě vystavěné a nebanální texty, jako je Sestra smrt, minimálně horliví čtenáři v nás mohou jásat.
