Pražský holocaust přežila jen hrstka. Nádraží ve stínu smrti, odkud nebylo návratu

Kroky smrti jsou hluboko zapsané v historii nádraží Praha - Bubny. Přes 40 tisíc pražských Židů zde bylo deportováno, aby devadesát procent z nich zemřelo v některém z koncentračních táborů. Jak probíhal největší transport odkud nebylo návratu? 

18.09.2018 - 08:30  
Nádraží Bubny bylo místo kruté historie
Zobrazit fotogalerii (3)

Až na základě iniciativy z posledních let je smutný příběh nádraží Bubny více exponovaný společnosti. Paměť je nutné oživovat, aby člověk nezapomněl, čeho je schopný. Deportace tisíců nevinných, kteří se “provinili” pouze svou vírou, se postupně připomíná díky uměleckým instalacím. Projekt památník Ticha pomalu pomáhá prostor revitalizovat v místo, kde pochody na smrt střídá tak potřebný dialog.

Pražský holocaust

Během nacistické okupace Židé o svá práva přicházeli plíživě, ale s krutou jistotou. Nejdříve nacisté jasně definovali, kdo je Žid. Stačilo, aby ve vaší rodině byl alespoň jeden prarodič židovského původu a do vyloučené skupiny jste patřily i vy. Omezení lidských práv začalo např. zákazem vstupu do biografu, některých pražských čtvrtí, podniků a parků. K tomu postupně přibyla restrikce ve veřejné dopravě, kdy byla stanovena striktní pravidla, za kterých může Žid používat autobusy, tramvaje a trolejbusy.

Neodvratnou tragédii naznačoval i příkaz odevzdat všechny cennosti včetně běžné sportovní výbavy. Žid tedy postupně ztratil právo vlastnit. Vrcholem bylo byrokratické předvolání, které bezcitně definovalo pravidla, za kterých měly rodiny přijít na shromaždiště v Holešovicích.

Vlak beznaděje

Nacisté kromě neobhajitelné krutosti ovládali také bezcitnou úřednickou disciplínu. V předvolávacím dopise byl sepsán jasný popis příkazů, které musela rodina dodržet. Povolen byl jen jeden kufr o maximální váze 50 kg a klíče od bytu měly být na štítku jasně popsány adresou bydliště. Následně celé rodiny čekaly na shromaždišti klidně i několik dnů, než je vyprovodili na nádraží Bubny. Během těchto chvil prožívaly nejistotu a ostudnou tyranii ze strany dozorců.

Pochod o několik set metrů dál na inkriminované místo odjezdu byl jen symbolem beznadějné cesty do nenávratna.

Brána nenávratna

Umělecké zpracování dnes již zesnulého sochaře Aleše Veselého přesně ilustruje, kam vedly kroky většiny nebohých obětí zvrácené ideologie. Dílo s názvem Brána nenávratna plynule povznáší koleje směrem k nebi, kde naprostá většina deportovaných našla nedobrovolný odpočinek. Podobné transporty proběhly na několika místech protektorátu a z celkového počtu 80 tisíc Židů jich přežilo koncentrační tábory pouhých 10 tisíc.

Dnes se místo stává epicentrem vzpomínek, které ožívají díky projektu Památník Ticha. Společnost “Památník Šoa Praha” uzavřel smlouvu s Českými drahami na pronájem budovy na padesát let. Místo by se mělo postupně revitalizovat, aby se proměnilo v důstojnou upomínku jedné velké tragické etapy naší historie.

Hitler ji chtěl srovnat se zemí. Petřínská rozhledna je vyšší než Eiffelova věž. Více čtěte zde.

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.