Kde domov můj? Česká hymna vznikla tam, kde je dnes obchodní centrum

Skoro to vypadá, že Josef Kajetán Tyl napsal text, který se stal naší hymnou někde u cappuccina ve Starbucksu. Kdo je opravdový domov naší státní hymny a proč se vůbec nelíbila prezidentu Masarykovi?

16.10.2018 - 14:00   |  
Bývalá Josefská kasárna
Zobrazit fotogalerii (3)

Když půjdete centrem Prahy k obchodnímu domu Palladium na náměstí Republiky, tak zbystřete zrak. U vchodu posázeného reklamou na boty, slevy a nové módní výstřelky visí pamětní deska, která s aktuálním prostředím úplně nekoresponduje. Je na ní psáno: “V těchto místech napsal 1834 Josef Kajetán Tyl, tehdy furýr pěšího pluku 28, slova naší hymny KDE DOMOV MŮJ”.

Proměnlivá budova

Mnohým z vás není nutno vysvětlovat, že ve zmíněném roce budova sloužila zcela jinému účelu než dnes. Dominanta Náměstí republiky již od 14. Století vystřídala mnoho funkcí a nespočet zcela odlišných návštěvníků. Fungovala jako chudinský špitál, kapucínský klášter a vojenské kasárna.

Právě v této době se spisovatel textu naší hymny stal jedním z Pražských dětí. Alespoň tak se říkávalo 28. pěšímu pluku, kterého se Josef Kajetán Tyl stal součástí jako furýr. Umělecké nadání tak musel živit byrokratickým povoláním, jako provianťák celého pluku. Ne zcela blyštivá a prestižní kariéra mu vydržela dlouhých deset let a během ní byl schopen sepsat text skladby, který se natrvalo vepsal do historie jednoho národa.

Kde domov můj?

Hymna má tedy svůj domov v místě, kde dnes vévodí přeplněné obchody. Pro mladší generace může být upomínková plaketa poněkud zavádějící, ale postačí jen kapka bystrosti, aby čtenáři došlo, že pan Tyl rozhodně nechodil do posledního patra na cheeseburger. Ono období u 28. pěšího pluku prožíval v tehdejších Josefských kasárnách. Zde je domov textu naší hymny. Jak se ale píseň z frašky Fidlovačka aneb Žádný řev a žádná rvačka, stala národní hymnou?

Skladba žebráka

Píseň Kde domov můj poprvé zazněla na prknech Stavovského divadla 21. prosince 1834 z úst operního pěvce Karla Strakatého. Hudební podkres složil František Škroup a první sloka tak mohla velmi rychle zlidovět. Hra samotná propadla, ale úvodní skladba velmi brzy získávala popularitu. Postava slepého žebráka Mareše tak rozezněla národní cítění a v 60. letech 19. století se stala neoficiální českou hymnou. Výrazně k tomu přispěl zákaz v 50. letech během Bachova absolutismu.

Neoblíbená hymna

Když konečně roku 1918 vzniklo samostatné Československo, o hymně nebylo pochyb. Ta přes popularitu lidu měla svoje odpůrce z těch nejvyšších pater naší společnosti. Sám prezident Masaryk a Beneš neměli v oblibě text, který spíše než silnou hrdost popisuje nostalgii chudáka. Existovala i myšlenka, že by Bedřich Smetana mohl zhudebnit jiný text, ale pravděpodobně se nenašel žádný, který by měl tak silný lidový dosah. Dodnes tak zůstává píseň “Kde domov můj” jedním ze symbolů naší státnosti. Když budete bloudit obchody na náměstí Republiky, vzpomeňte si ve shonu nákupní horečky, že právě to je místo, kde vznikla slavná slova naší hymny.

Joachim Barrande měl v Čechách druhý domov. Víte, že jeho hospodyně byla matka Jana Nerudy? Více čtěte zde.
Klíčová slova:
Tyl

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.