Meteorolog Petr Dvořák: Předpovědi vycházejí velmi dobře na zhruba tři až pět dnů

Mírné zimy, horká léta. To vše už tady kdysi bylo, přesto se lidé neustále ptají na to, jestli je to normální. Třeba letošní mírná zima ve většině z nás vzbuzuje pocity, že se s naší planetou něco děje. Když pak meteorologové předpovědí v zimě mrazy, jsou toho plná média. Jak vnímá současnou zimu a průběh počasí posledních let meteorolog a mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Petr Dvořák?

08.02.2018 - 09:00   |  
Poslední zimy jsou podle meteorologa Petra Dvořáka skutečně mírnější
Zobrazit fotogalerii (4)

Podle meteorologa Petra Dvořáka je současná zima opravdu extrémně teplá, i když prý  v posledních 10 rocích bylo více zim nadprůměrně teplých než normálních.

"Tento trend můžeme očekávat i do budoucna — s postupujícím oteplováním zemské atmosféry budou stále častěji horká léta a teplé zimy. Bude také víc výkyvů počasí. Neznamená to ale, že by sněžné zimy a chladnější léta úplně vymizely ze středoevropského klimatu. Tyto změny ale nenastanou během několika roků, ale postupně během desítek let," říká meteorolog.

Naše země se nachází v mírném podnebním pásmu, a tak se u nás střídají čtyři roční období. Ta se občas ale podle počasí tak trochu prolínají, například když skončí kalendářně zima, na chvilku je jarní počasí a to hned skočí do horkého léta. Jak vnímáte jako meteorolog tyto pocity lidí, kteří si neustále stěžují, že počasí už není, co bývalo?
S měnícím se klimatem se trochu proměňují i naše roční sezony, i když to není patrné v každém roce. Přechodová období jsou kratší, například přechod ze zimy do léta je rychlejší, což odpovídá víc kontinentálnímu klimatu, na jaký jsou zvyklí třeba v Kazachstánu. Podzim se protahuje a skutečná zima, pokud vůbec přijde, se objevuje až v lednu. Je dost možné, že za 100 až 200 let bude u nás klima jako dnes ve Středomoří.

Uvědomuji si, že předpovídat počasí v Česku není asi jednoduché. Máme členitý terén, hranice lemují hory... Jak to je s předpovědí počasí v takové zemi?
Regionalita je u nás poměrně velká. Liší se západ a východ republiky. Západ má klima bližší maritimnímu, mořskému. Východ je víc kontinentální. Máme i značnou vertikální členitost. Vedle teplého Polabí je drsná Vysočina, v Krkonoších je na hřebenech už subarktické klima, zatímco na jihovýchodě Moravy najdeme nejteplejší regiony u nás.

RNDr. Petr Dvořák (nar. 1966):

vystudoval obor meteorologie a klimatologie na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracuje jako letecký meteorolog v Českém hydrometeorologickém ústavu, kde rovněž působí jako tiskový mluvčí. Dříve dělal také dispečera letecké dopravy ČSA a leteckého instruktora. Publikoval desítky knih s převážně meteorologickou tematikou. Tento obor rovněž přednáší na leteckých školách.

Předpovědi počasí je proto potřeba tvořit v několika variantách pro jednotlivé oblasti. I proto má ČHMÚ svá regionální pracoviště, kde pracují meteorologové, klimatologové, hydrologové nebo odborníci na čistotu ovzduší, znalí místních poměrů. Ti konzultují předpovědi s centrálním předpovědním pracovištěm a doplňují do nich regionální specifika. Je vhodné, aby například lidé z Plzeňska sledovali předpovědi plzeňské pobočky ČHMÚ, místní rádia, televize nebo tisk, v nichž se objevují předpovědi, zohledňující místní poměry. Občas bývá velmi rozdílné počasí například ve Slezsku a na Karlovarsku. Na tvorbě předpovědi se podílí velká skupina odborníků, předpověď je výsledkem rozsáhlých konzultací mnoha lidí a měla by tak vylučovat výraznější odchylky od skutečnosti.

Vadí vám kritiky vás, meteorologů?
Docela jo. Kritiky vycházejí z řady klišéových postojů, například "ti meteorologové neumějí předpovědět ani počasí za hodinu a chtěli by nám tu říkat, jak bude za týden". Předpovědi dnes vycházejí velmi dobře v rámci zhruba 3-5 dnů, ovšem je potřeba je umět správně interpretovat.

To znamená?

Typickým příkladem je chybné vyložení výroku "ojediněle se vyskytnou bouřky". Na jedné straně slýchám z různých rádií tuto interpretaci jako "meteorologové předpovídají déšť", což rozhodně nepředpovídají, jen říkají, že ojediněle (tj. na 5 až 30 procentech území) se může vyskytnout bouřka, na druhé straně si to někdo vyloží, že ojedinělé bouřky v podstatě vůbec nebudou, a když se pak u něj ve vsi strhne průtrž mračen, nadává, že takhle si to ojediněle nepředstavoval a můžou za to meteorologové. Ale naproti tomu vídám na dnech otevřených dveří, které ČHMÚ každoročně pořádá o sobotě, nejbližší Světovému meteorologickému dni (23. března) a Světovému dni vody (22. března), obrovské množství návštěvníků, kteří se přicházejí podívat na naše pracoviště a seznámit se s prací lidí v ČHMÚ. Někteří tam chodí pravidelně každoročně. Zájem o počasí je velký a přízeň veřejnosti dokonale stírá zachmuřenost z některých notorických stěžovatelů. Ovšem kdo z nás si na něco nestěžuje, že?

Máte tedy nějakou zpětnou vazbu od lidí, těch, kteří vás kritizují? Píší vám?
Občas někdo napíše, někdy zkouší polemizovat, případně si postěžuje, že jsme předpovídali 15 °C, a u nich na zahradě bylo 17 °C, a co s tím uděláme. Pokoušíme se vysvětlovat, dělat osvětu, viz naše dny otevřených dveří, popularizační přednášky, diskuse na sociálních sítích nebo našich internetových stránkách, pořádali jsme výstavy, sám chodím povídat do rozhlasu nebo do televizí a snažím se naši práci popularizovat. Většina lidí nahlíží na naši práci s pochopením a přízní, je spousta hobby meteorologů, s některými i hlouběji spolupracujeme. No a notorické stěžovatele holt nepřesvědčí nikdy nic.

Jsou v Česku nějaké oblasti, kde víte, že předpověď je tvrdým oříškem třeba kvůli terénu apod.?

Obtížně se předpovídá pro horské oblasti nebo jinak komplikovaný, členitý terén. To by mohli potvrdit pracovníci horských služeb, záchranáři a horalé. Míváme také potíže předpovídat podzimní a zimní inverze a nízkou oblačnost, která se někdy vyskytuje ve velmi proměnlivém pokrytí a matematické modely ji zatím nezvládají dobře vymodelovat.

Myslíte si, že současné počasí - v létě tropické teploty, zimy takřka bez sněhu - je z důvodu změn klimatu?
Částečně ano, ale tak rychle se ty změny zase neodehrávají. I v minulosti probíhaly extrémy počasí, vysoké i nízké teploty, povodně a nadměrné srážky, byla období sucha.

Poslední dobou se také mnoha lidem zdá, že neustále fouká vítr. Je to jen pocit, nebo je to fakt? Vždyť několikrát do roka se prožene Českem vichřice či orkán...
Na vítr si často stěžuje moje matka, která tráví teplou polovinu roku na chalupě a bojí se, že přijde vítr a odnese jí střechu. Je už v důchodu a má spoustu času sledovat, jak vítr fouká. Nemám teď k dispozici data a statistiku, jestli se zvyšuje průměrná rychlost větru nebo jeho nárazovitost, tak nemám možnost kompetentně reagovat. Ovšem ty orkány několikrát do roka, to je trochu přehnané. Poslední slušně vychovaný orkán byl Kyrill v roce 2007 a od té doby zas tak moc výrazných vichrů nebylo.

Vloni byl vláhový deficit, spodní vody klesly na minimum. Jak to nyní vypadá po častých podzimních i zimních srážkách? Stačily se zásoby spodních vod doplnit?
Množství zejména podpovrchových vod je u nás dlouhodobý problém a hydrologové varují, že bude hůř. Přes léto vždy podpovrchových vod ubyde a přes zimu se vláhový deficit obvykle vyrovná. Ovšem jsou-li zimy teplé a bez většího množství sněhu, který pak na jaře měsíc až dva postupně odtává, nemá se chybějící voda z čeho doplňovat.

Řeší se tento problém nějak, mám na mysli z pozice státu?

Ministerstvo životního prostředí tento problém zná a řeší. V plánu je například budování množství menších nádrží a snaha více zadržovat srážkovou vodu v krajině. Od věci by nebyly ani velké přehradní nádrže, ale s tím by byly jiné potíže, viz třeba nezdařené snahy vybudovat přehrady na Berounce. Naopak vítaná jsou velká jezera v oblastech severočeských povrchových dolů, kde byla ukončena těžba.

Když už jsme u srážek, kde nejvíce v České republice naprší, a naopak která oblast je nejsušší?
Nejdeštivější jsou tradičně horské oblasti, nejvíce prší na západních návětrných svazích Jizerských hor. Na Bílém potoce v podhůří Smrku v Jizerských horách naprší ročně dvou až třínásobek běžného srážkového úhrnu jinde v Česku. Naopak suché oblasti jsou v závětrném srážkovém stínu Krušných hor a hlavně na jihovýchodě Moravy. Morava obecně víc trpí nedostatkem vláhy než Čechy.
Když hlásíte nyní zimní rekordy, tedy největší mrazy, vyhrávají oblasti vrcholových rašelinišť. Proč zrovna tam je nejchladněji?
Jedná se o specifické terény ve vyšších nadmořských výškách, kam za určitých povětrnostních situací vteče studený vzduch, následně se ztiší vítr a vyjasní obloha. V důsledku toho zemský povrch vyzařuje své teplo a výrazně se ochladí. Vzduch nad ním je potom velmi studený a ukládá se v mělkých kotlinách, asi jako když napouštíme vanu studenou vodou. Na výškovém rozdílu 20 metrů jsou tu teplotní rozdíly třeba 30 °C. Pokud leží sněhová pokrývka, jsou noční poklesy teploty opravdu extrémní a my jen čekáme, kdy za takové situace padne nový teplotní rekord. Ten dosavadní je z 11. února 1929 a má hodnotu -42,2 °C. Naměřen ale nebyl v mrazových kotlinách Šumavy, nýbrž na Štechrově mlýně v Českých Budějovicích v době nejstudenější zimy v historii našich měření. Dnes už na Štechrově mlýně měřicí stanice není.

Kde je vůbec v průměru nejchladněji v Česku, a naopak kde nejtepleji?
Nejchladnější oblasti jsou v horách, třeba na Sněžce je klima podobné Špicberkám. Milovníci tepla by se naopak měli nastěhovat na jihovýchod Moravy.

Jak je na tom Praha s počasím? Tam často padají teplotní rekordy, ne zimní, ale letní. Proč je tomu tak? Může za to aglomerace nebo poloha?
Praha je rozlehlé město s množstvím betonových a asfaltových ploch, členité svými ulicemi a budovami, mezi kterými je omezena ventilace, tj. proudění větru. Václavské náměstí je něco jako obří betonová pánev. Celá Praha má zřetelný tepelný ostrov a je klimaticky výrazně teplejší než její okolí. K teplému místnímu klimatu přispívá i nízká nadmořská výška centrální Prahy. Stává se běžně, že ve středočeském kraji leží poprašek sněhu, zatímco v Praze je na stromech ještě listí.

Když se někde rozvíří diskuze o globálním oteplování, často lidé poukazují na to, že někdy ve středověku tady také bylo tepleji - pěstovalo se víno i jinde než nyní, melouny a další teplomilné až subtroposké plodiny. Je to pravda?
Říká se tomu středověké klimatické optimum. Skutečně v době gotiky a renesance bylo přinejmenším v Evropě teplejší klima. Meteorologové tehdy ještě neexistovali a nikdo neměřil a nezaznamenával teplotu či srážky, ale máme k dispozici jiná data, ze kterých lze dovodit tehdejší stav. Mimo to existují záznamy v dobových kronikách, byť se těžko ověřují. V 17. a 18. století přišlo období daleko chladnější a na přelomu 19. a 20. století, kdy už probíhala meteorologická měření, začala průměrná teplota vzduchu pozvolna růst. V současnosti je už tepleji než ve zmíněném středověkém klimatickém optimu a do konce století bude nejtepleji za několik tisíc posledních let. Otázkou je, které všechny faktory se na tom podílejí a do jaké míry se v tom angažuje antropogenní činnost.

Když je v létě pařák, těšíme se na studenou frontu, ale zároveň se bojíme bouřek. Není jich poslední dobou nějak moc a nejsou intenzivnější?
Kupodivu není. Bouřek je v průměru za posledních 50 let pořád stejně. V jednotlivých letech však jejich počet osciluje, některý rok jich je hodně, další rok zase málo, avšak v průměru je toto číslo víceméně konstantní.

Jsou opravdu v počasí takové extrémy, nebo je to jenom náš pocit?
Extremalita počasí, vyjádřená například rozptylem či směrodatnou odchylkou teploty vzduchu či srážkových úhrnů, prokazatelně narůstá.

Můžeme věřit pranostikám?
Ne. Pranostiky jsou hezkou lidovou slovesností, a to je asi tak všechno. Já věřím meteorologům.


Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.