Politička, která mohla být na místě Milady Horákové. Bojovnice proti komunismu důchod strávila ve věznicích

Klidné stáří je luxus, který si nemůže každý dovolit. Někteří svůj důchod prožili v situacích, kterými by nechtěl nikdo projít. Politička a bojovnice za práva žen měla všechny předpoklady být potrestána stejně tvrdě jako její kolegyně Milada Horáková. Trest ji však také neminul.

20.07.2018 - 10:00  
Fráňa spolu s dalšími ožalovanými
Zobrazit fotogalerii (3)

Vykonstruovaný proces s Miladou Horákovou je největším symbolem úpadku našeho národa. Žena stojící před krvelačným soudem pronáší závěrečnou řeč a přijímá trest nejvyšší. Doba, kdy za politické přesvědčení a svobodný názor končil člověk ve vězení a v některých případech i na šibenici, je pryč. O to důležitější je si podobné příběhy připomenout, abychom nezapomněli. 

Ve věznicích sepsala mnoho svých myšlenek plných moudrosti a smíření. Některé z nich se dodnes zachovaly.

Proces s Miladou Horákovou

Největší komunistický proces s sebou nesl i nejvyšší tresty. Třináct obžalovaných osob, z toho čtyři tresty smrti a čtyři tresty doživotí. Ostatní “spiklenci” národa dostali tresty od 25 do 15 let. Hněv lidu, který byl vysloven děsivým prokurátorem Josefem Urválkem, dopadl i na dvě ženy. Milada Horáková jak známo skončila na šibenici, ale stačilo málo a potrestané ženy mohly být dvě. Františka Zemínková dostala trest 20 let, ale její politický životopis a hrdinský způsob obhajoby si říkal o vyšší trest. Nechybělo málo a Fráňa Zemínková mohla stát na místě Milady Horákové. 

Fráňa Zemínová

Česká politička, která reprezentovala národně socialistickou stranu, je pokládána za jednu z úplně prvních feministek u nás. Společně s Františkou Plamínkovou v roce 1905 založila Výbor pro volební právo žen. Několik let publikovala v měsíčníku Ženské snahy a v Listu československých žen. Mezi ženami byla také poslankyní, která drží rekord v počtu odpracovaných let v poslanecské lavici. V této funkci působila v letech 1918-1939 a 1945-1948. Po komunistickém převratu v únoru roku 1948 odchází z politiky. To ji však od perzekuce neubrání, protože byla až moc hlasitou odpůrkyní nově nastolené diktatury. 

Po návratu z věznic v Praze, Jihlavě a Plzni se vrátila na svobodu. Umírá o dva roky později ve věku 80 let.

Důchod ve vězení

Fráňa Zemínková po roce 1945 tvrdě vystupuje proti plíživému přebírání moci komunistickou stranou. Hrdě bojuje jako politička i jako občanka. Ošlehaná bojem z emancipačního hnutí ani zde neustupuje až do chvíle, kdy byla prohra zcela jasná. Po únorovém převratu v roce 1948 odchází do ústraní, ale o rok později je společně s ostatními obžalována v procesu s Miladou Horákovou. Je jí konkrétně předhazována protistátní činnost, organizace teroristických skupin a navazování kontaktů se zahraničím západního světa.

Její obhajoba před soudem je rázná a její vůle není zlomená. I přes pokročilý věk a tvrdou rétoriku se důstojně hájí, aby nakonec vyslyšela trest tvrdého žaláře na 20 let. Komunistická justice si jako hlavní oběť vybrala Miladu Horákovou, ale klidně jí mohla být i Fráňa Zemínová. Ze svého trestu si odseděla deset let, aby byla propuštěna v roce 1960 na amnestii prezidenta Antonína Novotného.

Mobilizace! Československo bylo připraveno k boji. Měli jsme proti Německu nějakou šanci? Více čtěte zde.
Klíčová slova:

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.