Konec války: Proč Prahu neosvobodili Američané a přednost dostala Rudá armáda?

V posledních dnech války už se pomalu rozděluje území vlivu. Evropa se proměnuje v šachovnici a figurky jsou v ruce Stalina a generála Eisenhowera. Churchill z ústraní tlačí na Američany, aby dobyli Prahu dříve než Rudá armáda. Bylo o osudu Československa dávno rozhodnuto, nebo stačilo málo a občané Prahy by oslavovali americké vojáky? 

08.05.2018 - 08:00   |  
Vítání amerických vojáků v Plzni
Zobrazit fotogalerii (5)

Dějiny někdy nabízejí zajímavou otázku: "Co kdyby?" Kdyby Prahu osvobodili Američané? Jak by vypadal vývoj naší země? Stali bychom se i tak rukojmí Sovětského svazu? Existovala by nesvoboda a komunistická tyranie? Proč se vlastně americká armáda zastavila tak brzy? Pojďme poodkrýt politické pozadí konce druhé světové války.

Dvě možnosti

Oslabené nacistické Německo se postupně hroutí na všech frontách a zásadní začíná být otázka budoucího politického vlivu. Evropa se neodvratně blíží k rozdělení na dvě části. Jedna pod vlivem parlamentní demokracie s kapitalistickým systémem a druhá s vlivem komunistického režimu pod vedením Sovětského svazu.

Eisenhower už 1. května 1945 po předběžné dohodě se sovětským velením stanovenou východní li­nii amerického postupu: Saská Ka­menice–Karlovy Vary–Plzeň–České Bu­dějovice–Linec.

Když se válečné kleště z obou stran postupně zavírají, blíží se rozdělení tří symbolicky a politicky důležitých měst. Berlín, Vídeň a Praha. Ten, kdo bude osvoboditel, získá zásadní vliv. 

Berlín je Stalinův. A co Praha?

Winston Churchill moc dobře věděl, že Stalinovi nelze důvěřovat. Nevěřil dohodě z Jaltské konference, kde se sešla tzv. Velká trojka (Churchill, Stalin a Roosevelt), která garantovala osvobozeným zemím stejné právo: „Zvolit si samy vládní for­mu, v níž chtějí žít.“ 

Churchill proto vyvíjel tlak na Američany, aby neváhali osvobodit Berlín, Vídeň a Prahu. Velkou komplikací bylo náhlé úmrtí amerického prezidenta Roosvelta šest dní před vstupem amerických vojsk na naše území.

Nástupce Harry S. Truman nemá takový vhled do situace a přenechává zásadní rozhodnutí na generálu Eisenhowerovi. Ten odmítá vpád do Berlína, protože chápe, jak moc důležité je pro Rudou armádu po tak dlouhém a krvavém boji s nacistickým Německem vztyčit sovětskou vlajku v hlavním městě úhlavního nepřítele. Naopak dobytí Vídně vidí realisticky. A co Praha? 

Touha odčinit Mnichov

Winston Churchill byl v touze donutit Američany osvobodit Prahu velmi neoblomný. Zcela jistě chtěl odčinit zradu v Mnichově a zároveň si uvědomoval, jak může západní vliv v Praze hrát důležitou roli v budoucím vývoji Evropy. Sám vedl korespondenci s prezidentem Trumanem, kde naléhal, že nic nestojí v cestě osvození Prahy. 

Churchill píše Trumanovi: „Není pochyb, že osvobození Prahy americ­kými vojsky by vytvořilo změněnou po­válečnou situaci a silně by ovlivnilo i situaci v sousedních zemích. Pokud by ale naproti tomu Spojenci hráli jen nevýznamnou roli v osvobo­zování, půjde tato země cestou jako na­příklad Jugoslávie."

Zoufalé volání o pomoc na pražských barikádách je nevyslyšeno. Eisenhower vnímal postup na frontě až k Praze jako velmi rizikový, protože se obával dvou až tří dobře vyzbrojených německých jednotek v západní části Československa. Navíc Američané nebyli schopni pochopit, že mohou zásadně ovlivnit budoucí vývoj naší země. Jeden se však našel! 

Generál Patton proti svým

Legendární generál Patton se svými bílými revolvery za pasem měl jiný názor. Byl plně odhodlán pokračovat v osvobozování Československa, ale nadřízení ho museli zastavit. 

Jedna z historek dokonce vypráví o jeho rozčílené reakci vůči rozkazu nepostupovat. Údajně prohlásil, že na pár hodin "ztratí" spojení s nadřízenými a zavolá jim z telefoní budky na Václavském náměstí. Úsměvný příběh, ale ilustruje krutý fakt, jak blízko byla Praha před osvobozením americkou armádou. Rudá armáda byla nakonec symbolickým hrdinou a vliv amerického osvobození na budoucí vývoj Československa hrál jen "okrajovou" roli...


Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.

Opolzer (neověřeno)

Mám jiný názor.Je to řádný plán - je to součást protislovanské politiky.Následovalo vyřazení ČSR z Marshallova plánu obnovy Evropy v roce 1946, oddělení ČSR drátovou hranicí od západní Evropy, převrat v roce 1948, rozbití českého zemědělství, po roce 1989 rozbití českého průmyslu tzv. "privatizací, a pokračujete dnes dále.

P. Bokroš (neověřeno)

Patton chtěl sice táhnout na Prahu, ale Eisenhower jej zastavil. Považovl za zbytečné obětovat životy US vojáků kvůli kousku Čech, ze kterého se stejně budou muset stáhnout za Plzeň.

Bubeník (neověřeno)

Bývají u nás debaty o tom, kdy jsme ztratili svoji demokracii, zda roku 1945, či „už na Jaltě. Dnes se pomalu objevuje, že se to stalo ve Washingtonu, když dr.Beneš přesvědčil F.D.Roosevelta, že v zájmu Československa je, aby se dostalo do politické a zájmové sféry Sovětů. Tento článek obdržel v USA vydávaný Nedělní Hlasatel od manželky prof. Dr. Macka po jeho úmrtí. Tehdy v r.1995, byl článek zveřejněn poprvé.

Ladislav Hojgr

Demarkační linie měla podle Jaltské konference vést po hranci ČR, podle postupů bojů však byla na základě dohody Antonov - Eisenhower upravena - posunuta do vnitrozemí ČR. A teď to hlavní, hlavně se jednalo o to aby spolu jednotky spojenců a RA nezačaly bojovat, odstřelovat se, protože na X kilometrů nerozeznáte Němce od Američana, takže obě strany musely respektovat tuto linii aby se předešlo nechtěným ztrátám.