Věslav Michalik: Počet Středočechů poroste až k 1,5 milionu obyvatel

Středočeský kraj stojí před velkým problémem. Stále více lidí se stěhuje za hranice Prahy, což znamená nejen nároky na infrastrukturu, ale také na stavební pozemky. Těch už se dnes nedostává, a to nejsme zdaleka na konci cesty, počet obyvatel bude stále stoupat. Jak se na to dívá Věslav Michalik, starosta Dolních Břežan a radní Středočeského kraje, který je zodpovědný právě za regionální rozvoj?

10.10.2017 - 13:00   |   |  Komerční sdělení
Zkušenosti s komunální politikou má obrovské, hlavně jako starosta Dolních Břežan
Zobrazit fotogalerii (3)

Středočeský kraj si na Přírodovědecké fakultě nechal zpracovat podrobnou analýzu potenciálu obcí Středočeského kraje pro další rezidenční a populační vývoj. Proč?
Když jsem přišel na hejtmanství, zajímalo mě, co můžeme udělat s tzv. suburbanizací, tedy zastavováním krajiny v zázemí hlavního města. A zjistil jsem, že nemáme data. Úplně poprvé byly sečteny zastavitelné plochy územních plánů všech obcí na území Středočeského kraje. A výsledky jsou alarmující.

Věslav Michalik
- vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou Českého vysokého učení technického v Praze. Je fyzik, pracoval jako vědecký pracovník Akademie věd ČR
- poté působil ve finančních institucích, nejprve jako finanční analytik, později jako výkonný ředitel a člen představenstva
- od roku 2004 je starostou Dolních Břežan a od roku 2012 zastupitelem Středočeského kraje
- je ženatý, má dvě dospělé děti

Co z analýzy vyplynulo?
Že v kraji je přibližně 333 km2 ploch určených k další zástavbě, což činí 3 % rozlohy kraje. Ze všech dosavadních zkušeností plyne, že celková urbanizovaná plocha Středočeského kraje bude dále narůstat. Zastavitelné plochy se budou postupně osidlovat a v územních plánech obcí a měst budou pravděpodobně vymezovány další zastavitelné rozvojové plochy.

K tomu ale dochází na území kraje nerovnoměrně. Více u Prahy a méně třeba u Vlašimi...
To je pravda. K nejintenzivnějšímu působení procesu suburbanizace a následně i růstu počtu obyvatel migrací mladých lidí a následně zvýšeným přirozeným přírůstkem docházelo v oblastech nejbližšího zázemí Prahy. V okresech Praha-západ a Praha-východ. Ale dnes se tento jev posouvá dále od Prahy, zejména na východě.

A co to znamená pro další výstavbu?
Z celkového rozsahu zastavitelných ploch je 50 až 60 % vymezeno pro rezidenční výstavbu, tyto plochy představují potenciál výstavby 200 až 240 tisíc bytů pro 530 až 630 tisíc obyvatel. Takový nárůst však není v současných demografických podmínkách a za současné intenzity bytové výstavby možné realizovat v nějakém krátkém čase. Pokud bude tempo výstavby odpovídat historické zkušenosti okolo pěti tisíc bytů za rok, tyto plochy stačí k uspokojení poptávky na dalších více než 40 let, tedy za horizont roku 2060.

Od roku 2016 je radním pro oblast hospodářského a regionálního rozvoje, včetně evropských fondů a rozvoje venkova. Na kraji prosazuje změnu negativního trendu ve vývoji kraje, který od roku 2008 ztrácí konkurenceschopnost. "Domnívám se, že je potřeba změnit přístup k problematice vzdělání, infrastruktury, vědy a výzkumu. Vidím také potřebu kvalitativní změny i ve spolupráci s Prahou."

Takže když se bude stavět podobně jako v minulosti, kolik lidí ročně ve Středočeském kraji přibude?
Podle expertního odhadu založeného na přirozené měně obyvatelstva a domácí i zahraniční migraci můžeme očekávat v následujících 15 letech přírůstek počtu obyvatel ve Středočeském kraji minimálně okolo 10 000 za rok. Počet obyvatel tak přesáhne okolo roku 2030 cca 1,5 milionu lidí. Hlavním zdrojem bude Praha, ostatní kraje a cizinci. Nepředpokládáme, že by se migrační toky mezi hlavním městem a Středočeským krajem výrazně snižovaly. A to ani v dlouhodobějším horizontu. Naopak, vazby mezi Prahou a jejím okolím se spíše posilují a o to více je potřeba řešit koordinaci mezi metropolí a jejím širokým zázemím.