Anketa politiků: Budou mít senioři peníze, přežijí ze svých důchodů?

Vít Rakušan se zamýšlí nad tím, zda má nést důchody na bedrech pouze stát
Zobrazit fotogalerii (14)
 

Není žádným tajemstvím, že za pár let nebude mít český stát na to, aby vyplácel adekvátní důchody. Lidí v penzi bude naopak stále více. Takže co s tím, jak budeme žít a budeme si vůbec moci koupit něco k jídlu? Na pořadu dne je logicky důchodová reforma. Ale jaká, co je vlastně správné?

Dnešní senioři si často stěžují, že jim po zaplacení všech nákladů na bydlení, stravu a léky nezbyde prakticky nic na koníčky a další zábavu. Je smutné a do jisté míry i těžké si připustit, že bude hůř. O tom asi není třeba debatovat. Průměrný starobní důchod byl v Česku na konci pololetí 11 807 korun, muži na tom byli o 2 300 korun lépe než ženy. Nic, z čeho by se měl člověk radovat.

A bude hůř. Otázkou tedy je, o kolik hůř a jak negativní vývoj zvrátit. Bude politická vůle, udělá konečně někdo rozhodný a samozřejmě i velmi nepopulární krok? Nastaví svoji politickou kůži pro větší blaho národa? Dnes jsme chtěli vědět, zda je podle kandidátů do poslanecké sněmovny nutná důchodová reforma a v případě, že ano, tak jak na to? Jen pro formu, oslovili jsme samozřejmě také zástupce hnutí ANO a ČSSD. Jejich kandidáti se ani neobtěžovali odpovědět.

Anketní otázka: Potřebuje Česko důchodovou reformu a pokud ano, jakou cestu byste volil(a)?

VÍT RAKUŠAN (STAN)
Nedovedu si představit jinou odpověď než ano, i když si nemyslím, že je třeba vymýšlet nějaké převratné změny. Samozřejmě, že nemůžeme nechat občany v nejistotě, že po celoživotní práci zůstanou bez prostředků. Otázka zní, zda by v otázce důchodů měl být zodpovědný za občany pouze stát, anebo by měli být spoluzodpovědní i občané, tedy myslet na stáří už v mládí, spořit. Úkolem politiků je pak zajistit, aby byl důchodový systém stabilní.

PAVEL BĚLOBRÁDEK (KDU-ČSL)
Ano. Jsme jedinou stranou, která ji má dlouhodobě připravenou. Jejím základem je snížení odvodů lidem, kteří vychovávají děti, a zrovnoprávnění důchodů matek, které jsou dnes bity na výši penzí, protože kvůli výchově dětí měly kratší dobu pojištění. Rovněž chceme zatraktivnit a posílit třetí pilíř, v němž si lidé spoří na důchod s přispěním státu.

JAKUB MICHÁLEK (Pirátská strana)
České penze jsou dlouhodobě neudržitelné, protože nereagují na vývoj demografie. Piráti proto počítají s důchodovou reformou, která se inspiruje švédským modelem. Reforma vyžaduje několikaletou přípravu včetně informační kampaně. Jaký důchod by měl člověk, který dnes začíná platit pojistné do systému důchodového pojištění? Naším výchozím návrhem je, aby penze měla dvě základní složky: 

1. Rovný důchod, který zabezpečí základní potřeby seniora, ve výši 25-30 % mzdového mediánu. Na jeho plnou výši dosáhne občan, který platil pojistné aspoň 34 let.
2. Měsíční výplatu z osobního důchodového konta. Osobní důchodové konto povede stát - bude na něj přeposílat část peněz vybraných od daného občana na pojistném, které si občan během života u státu „našetřil“. To je opak zrušeného „druhého pílíře“ založeného na soukromých fondech. 

Každý se bude moci rozhodnout pro další formy zabezpečení na stáří, např. investice do nemovitostí, výpomoc v rámci rodiny či penzijní schémata podniků. Podrobnosti chceme diskutovat s odborníky, politiky i občany. 

MIROSLAV KALOUSEK (TOP 09)
TOP 09 je jedinou stranou, která neuhýbá před řešením nutné důchodové reformy. Opakovaně zdůrazňujeme, že tuto situaci musí stát řešit neodkladně, jinak riskuje důstojné stáří dnešní mladé generace. Naší prioritou je stabilní důchodový systém udržitelný na desetiletí dopředu.

PETR ŠTĚPÁNEK (Zelení)
Vidím všude kolem sebe, jak je někdy nedůstojné stát se seniorem. Lidé, kteří celý život pracovali, vychovali děti, jsou na stáří jen přítěž. Chceme zavést nepodkročitelný základní univerzální starobní důchod nejméně 10 000 korun, k čemuž bude připočítávána zásluhová složka, včetně automatického navyšování o inflaci. První složka bude základní univerzální důchod pro všechny občany a občanky ČR, kteří dosáhli určitého věku, zhruba ve výši 30 % průměrné mzdy.

Zároveň bude mít každý nárok na státní důchod, který bude odpovídat počtu odpracovaných let a výši příjmů a jehož čerpání bude záviset na jeho rozhodnutí. Současný důchodový systém je velmi komplikovaný. Ideálním řešením je jasné oddělení obou složek důchodu na základní rovný důchod ve výši 25–30 % průměrné hrubé mzdy a systém tzv. virtuálních důchodových účtů. Tento systém umožňuje lépe řešit některé výzvy jako například nižší důchody žen z důvodu "výpadku kariéry" či možnost předčasných penzí pro těžce manuálně pracující osoby.

JAN FARSKÝ (STAN)
Výše důchodů musí zajistit důstojný život. Nelze ale přehlédnout, že důchodový účet je i v době vysokého růstu ekonomiky a minimální nezaměstnanosti v minusu. Z toho vyplývá, že pokud někdo chce v důchodu vyšší příjmy, bude se muset uskromnit v mládí. Principiálně se musíme vrátit k tradičnímu modelu, kdy se kvalita stáří přímo odvíjí od způsobu vašeho života. Pak je tu rodina, která má být semknutá a děti by měly o své rodiče pečovat.

Osobně si nedovedu představit, že by se moji rodiče měli hůř než já sám. Starali se o mě, když jsem vyrůstal, považuji za povinnost postarat se o ně ve stáří. A pak tu vždy musí být stát, který jako záchranná síť zachytí ty případy, které se nevejdou do výše popsaného, popřípadě zajišťuje zvýšené potřeby s ohledem na zdravotní stav.

JIŘÍ KOBZA (SPD)
Odmítáme všechna uvedená řešení. Navrhujeme důchodovou reformu spojenou s podporou demografického růstu. Podpora demografického růstu musí být realizována prostředky, které nebudou motivovat nepřizpůsobivé občany, ale naopak poskytnou sociální jistotu řádně pracujícím rodinám, že mít děti je nádherný životní plán, který stát plně podporuje. SPD prosazuje penzijní reformu, výraznou podporu rodin z dětmi a ukončí parazitování nepřizpůsobivých jedinců na sociálním systému.

Věk odchodu do důchodu bude stanoven na 65 let u bezdětných občanů, na 64 let u občanů, kteří vychovali jedno dítě, 62 let u občanů, kteří vychovají dvě děti, a 59 let u občanů, kteří vychovají tři a více dětí. Zachováme druhou podmínku odpracovaných 35 let, do kterých se počítá mateřská péče. Druhý pilíř penzijního spoření bude individuální a stát bude garantovat bezpečnost uložení a roční zhodnocení o procento inflace plus 1 % růstu. Minimální důchod z prvního pilíře bude stanoven na 40 % průměrné mzdy a maximální na 1,5 násobek průměrné mzdy. Důchod z druhého pilíře bude záviset na individuální úspoře.

IVAN GABAL (KDU-ČSL)
Ano potřebuje, ale musíme výrazně zvýšit důvěru ve stabilitu finančního sektoru a investic do důchodových fondů. Stále si neseme trauma z tunelování během privatizace, jak občané, tak vlády. Katastrofa kuponové privatizace nás v tom přišla draho.

JANA ČERNOCHOVÁ (ODS)
Důchodový systém v současné podobě je neudržitelný, to je zcela zjevné. Každoročně se potýká s deficity, společnost stárne, prodlužuje se délka dožití. Reformu tedy jednoznačně potřebujeme. Jsou dvě možnosti, buď bude stát od lidí na důchodový systém vybírat více na daních a sociálním pojištění, a nebo je bude motivovat k tomu, aby si na penzi spořili více sami, aby se na ni připravovali.

ODS dlouhodobě prosazuje druhou cestu, protože jsme přesvědčeni, že peníze mají zůstat lidem, a v našem volebním programu proto navrhujeme nástroje k tomu, aby stát motivoval lidi ke spoření nejlépe od nástupu do zaměstnání a aby zde existovaly rovněž možnosti zaměstnavatelů spořit svým zaměstnancům v zaměstnaneckých nebo penzijních fondech a přispívat tak k jejich důchodu na základě odpracovaných let. Vedle toho nabízíme rovněž možnost posílat 1 % důchodového pojištění jako příspěvek na důchod přímo svým rodičům nebo prarodičům, kteří jsou v penzi. To je cesta k posílení mezigenerační solidarity i k většímu uvědomění si, že důchody nejsou zdarma.

TOMIO OKAMURA (SPD)
Ano, důchodová reforma je nutná a dosavadní vlády v tomto ohledu totálně zklamaly. Považuji za nutné poskytnout jasné sociální garance penzistům. Odmítám zpochybnění role státu v zajištění základního průběžného pilíře důchodového systému. Odmítám další prodlužování věku pro odchod do penze. Požadujeme zvýšení nízkých důchodů valorizovaných podle růstu průměrné mzdy a vícezdrojové financování základního důchodového pilíře.

Důchody je potřeba valorizovat všem stejnou částkou, nikoliv stejným procentem, přičemž cílem musí být minimální výše důchodu ve výši minimální mzdy, tedy kolem 12 tisíc korun. Kromě základního pilíře podporujeme individuální připojištění, kde stát bude garantovat výnos zajišťující ochranu tohoto spoření před inflací plus 1 % navýšení.

IVAN BARTOŠ (Pirátská strana)
Česko reformu potřebuje jako sůl. Současný důchodový systém musí být neustále dosypáván ze státní rozpočtu a tento trend se nezmění: důchodců prostě přibývá a pracující populace naopak ubývá. Piráti proto vytvoří první pilíř důchodového systému přímo ze státního rozpočtu. Každý bude mít po 34 letech zapojení v systému zaručený důchod ve výši třetiny mediánové mzdy.

Valorizace důchodů bude svázána s indexem životních nákladů důchodců. Druhým pilířem bude osobní konto vedené v rámci státního fondu. Legislativně také povolíme vznik zaměstnaneckých a profesních penzijních fondů. Soukromé fondy nebudeme z veřejných rozpočtů dotovat vůbec.

STANISLAV GROSPIČ (KSČM)
V současné době Česká republika nepotřebuje důchodovou reformu, která by zásadně změnila důchodový systém. Pokus o reformu pravicových vlád s druhým pilířem důchodového pojištění, který vklady pojištěnců vyváděl do soukromovlastnických subjektů, bank, se výrazně neosvědčil. Jsem rád, že se podařilo i hlasy KSČM tento pilíř zrušit a vrátit se k solidárnímu důchodovému systému s garancí státu. Spíš je třeba nyní posunout hranici minimálního důchodu nad hranici životního minima.

Dnes minimální důchod při splnění stanovených podmínek, tj. dosažení věkové hranice a dosažení stanovené délky pojištění 33 let, již sice existuje, avšak základní část důchodu, 0 % průměrné mzdy a minimální procentní část, tj.2 550,- Kč a 770,- Kč činí 3 320,- Kč. KSČM proto požaduje navýšit základní výměru důchodu nejméně nad úroveň životního minima, 40 % průměrné mzdy. Dále požadujme nezvyšování hranice 65 let pro odchod do starobního důchodu a valorizaci starobních důchodů podle skutečných životních nákladů.

PETR GAZDÍK (STAN)
Důchodovou reformu potřebujeme, stačí se podívat na schodky důchodového pojištění, stárnutí populace, zvyšování se podílu důchodců vzhledem k plátcům do systému. Čili bude nutné připojištění, ale v jaké podobě, to je úkol pro expertní komisi s jasně ohraničeným mandátem - řekněme do roka předložit konkrétní návrh. 

JAN SKOPEČEK (ODS)
Jistě, že ano. Česká republika samozřejmě důchodovou reformu potřebuje. Schodek penzijního účtu byl v minulém roce 16 miliard a to byl takto "nízký" jen díky slušnému ekonomickému růstu. Jinak končil v letech předchozích v deficitech daleko větších. Stávající tzv. průběžný penzijní systém je neudržitelný kvůli demografickemu trendu - přibývá důchodců, na jejichž penze pracuje méně ekonomicky aktivních obyvatel. Je zřejmé, že se stárnutím obyvatel se tento problém bude jen prohlubovat.

Kdo říká opak, lže si do vlastní kapsy. Aby byly penze udržitelné, budou si lidé muset spořit ve větší míře na důchod během ekonomicky aktivní části života sami. Mělo by to být konec konců normální, penze není žádná nepředvídatelná pojistná událost. Stát by podle mého názoru měl zajistit jen základní důchod, který zabezpečí i lidi, kteří nejsou odpovědní a nenaspoří si během ekonomicky aktivní části života žádné prostředky.

Tato část důchodu by měla být základní a určena na nezbytné životní výdaje. Ostatní navíc by mělo být na svobodném rozhodnutí jednotlivých občanů, jak se na stáří zajistí. Možností je celá řada - různé formy spoření, investic do cenných papírů, do nemovitostí apod. Jakákoliv penzijní reforma se ale nesmí dotknout stávajících důchodců. Musí být připravena pro lidi dnes ekonomicky aktivní, aby se stačili na ni připravit.