Teploměry ukazují přes třicet stupňů a Státní veterinární správa se tak snaží připomenout chovatelům hospodářských zvířat i domácích mazlíčků důležité zásady. V nadcházejích dnech budou probíhat pravidelné kontroly, které budou zaměřeny na plnění povinností vyplývajících chovatelům z platných předpisů v souvislosti s extrémními klimatickými podmínkami. V nevhodných podmínkách jde totiž zvířatům o život.
Ustájení zvířat a opatření v halách
V případě stájí a hal, kde může teplota stoupat velmi vysoko, by měla být zajištěna ventilace a náhradní zdroje energie – pro případ výpadku proudu. "Chovatelé by měli teplotu průběžně kontrolovat a nespoléhat pouze na automatické řízení odvětrávání v jejich zařízeních. Je třeba také sledovat předpovědi počasí a uvědomit si, jaké problémy mohou náhlé změny teploty způsobit," tvrdil ústřední ředitel Státní veterinární zprávy Zbyněk Semerád a dodal: "Řada případů úhynu drůbeže v chovných halách v předchozích letech potvrzuje, že připomínání na první pohled možná samozřejmých věcí není bezdůvodné."
Velkochovy prasat a krav
Zde je v případě extrémních teplot vhodné zvířata chladit sprchováním. Ta na pastvinách, u nás především skot a ovce, musí mít na pozemku možnost pobývat ve stínu. Také u nich je nutné zajištění vhodného zdroje napájení. Například dospělá prasata by měla vypít 25 litrů vody za den, ovce 20 litrů/den, u skotu jde až o 40 litrů/den a dojnici by chovatelé měli poskytnout dokonce 100-180 litrů denně.
Přesuny jedině večer
"Zvýšená rizika s sebou nesou v těchto dnech také transporty zvířat. Jejich přesuny je proto doporučeno načasovat na ranní či večerní hodiny, kdy slunce tolik nepálí. Je nutné pamatovat na to, že zejména při každém stání dopravního prostředku riziko přehřátí narůstá," zdůraznil Semerád. Na dostatek vody by neměly zapomínat ani osoby cestující se psy, kočkami a jinými mazlíčky. Zejména při delší cestě by měly dělat pravidelné zastávky a nechat při nich zvíře proběhnout a napít.
Zvířata je potřeba zastínit a v případě velkého horka i chladit, nejlépe vlhkou textilií. Naopak polévání zvířete vodou se nedoporučuje. Náhlé ochlazení může být spíše kontraproduktivní. Nikdy by také v horkém počasí neměli nechávat zvíře samotné zavřené v autě, mohou tak ohrozit jeho život.
Pokud přeci jen dojde k přehřátí zvířete, pak je nutné provést první pomoc ochlazováním vlažnou vodou, umístit ho do stínu, zajistit dostatečný přísun vody a vyhledat pomoc veterinárního lékaře.
Příznaky a následky přehřátí
První příznaky přehřátí jsou u psů zrychlené dýchání a nervozita. "Když už zvíře je apatické, tak je to na pováženou," upozorňuje mluvčí Komory veterinárních lékařů Josef Duben. Majitelé by měli dát zvířatům napít a vlhčit jim tlapky mokrým ručníkem. Venčit zvířata by měli hlavně ráno kvůli pozdějšímu rozpálenému povrchu.
"Při zrychleném dýchání, kdy se pes snaží ochladit, dochází k odpařování a ztrátě tekutin. Pokud nedoplní vodu, dochází ke snížení tlaku krve v oběhu, zahuštění krve, dehydrataci a následnému šokovému stavu. Celkově se sníží přívod kyslíku a důležitých látek do mozku a orgánů. Už po několika minutách v horku může přijít stav, kdy se krev v cévách sráží a organismus kolabuje. V tuto chvíli je i včasná léčba neúčinná a cévy se poškodí," vysvětluje veterinář Zdeněk Farář.
"Následkem tenkých a poškozených stěn cév může pes vykrvácet do trávicího traktu, začínají selhávat ledviny a jiné vnitřní orgány. Tento stav je i v tak pokročilé medicíně téměř neléčitelný," dodává. Takže mějte na paměti, že i ty nejbanálnější a na první pohled nejjasnější věci jsou důležité. A jejich podceněním uškodíte jedině zvířatům.
