Jen pár minut si zdřímnout a vše bude funfovat lépe. Sen mnoha zaměstnanců by se měl prý plnit. Má totiž své výhody. V Japonsku dokonce pro krátké zdřímnutí mají i speciální výraz "inemuri", což znamená taktické zdřímnutí v pracovní době. Ve většině společnosti je ale spánek v práci stále zakázaný. A tak se mnozí z nás trápí únavou a o spánku jen sní...
Zdřímnutí v práci má mnoho výhod
Vědecké výzkumy ukázaly, že pokud bychom měli možnost si v pracovní době zdřímnout, a to alespoň na dvacet minut, byli bychom mnohem víc produktivnější. A z toho by byl samozřejmě nejvíc nadšený náš zaměstnavatel. Výkon pracovníka během dne klesá, to je přirozené. Účastníci výzkumu, kteří si mohli zdřímnout na třicet minut, ale pokles nepocítili. Ti, kteří se mohli prospat šedesát minut, pracovali dokonce ještě lépe. Krátké zdřímnutí je podle odborníků srovnatelné jako celá noc spánku. Nesmíte si ale zdřímnout na moc dlouho. Pak byste mohli být unaveni ještě víc než před tím. Ideální délka spánku je prý od dvaceti do šedesáti minut.
Výhody spánku už dokazují výzkumy u lovců
O pozitivech krátkého spánku se už psalo ve studii z roku 2015. Ta zkoumala život lovců-sběračů žijících v období před nástupem industrializace v Tanzánii, Namíbii a Bolívii. Vědci zjistili, že tito lidé jsou zvyklí spát během dne. "Byli aktivní nejvíc ráno, potom se uchýlili ke spánku pod stromy. To jim pomohlo a mohli v práci pokračovat dále. Po návratu z ní si lehli a spali celou noc," popisuje způsob jejich života profesor psychologie Jerome Siegel.
"Krátké zdřímnutí během dne jednoznačně povzbuzuje a pozitivně působí na pozornost člověka," dodává. Odborník zároveň upozorňuje, že je důležité se vyhýbat kofeinu, a to především v druhé polovině dne, což je zřejmě překvapení pro mnoho pracujících lidí. Důležité je i to, vstávat každý den ve stejný čas.
Co je vlastně spánek?
Vyspíme se na to, ráno bude moudřejší večera... Kolikrát jste si to už řekli? Něco na tom asi bude. Spánek je odpradávna považován za něco mimořádně důležitého. Mnoho lidí věří, že ve spánku nás může ledacos dobrého napadnout a spasit nás. Spánek je neoddělitelnou a nutnou součástí života každého člověka.
Hluboký spánek obecně pomáhá regenerovat celé tělo v obdobích nemoci, hladovění nebo růstu. Spánek má význam i pro psychickou kondici. Po delší době zkráceného spánku se zhoršuje soustředění, objevuje se točení hlavy, slabost dolních končetin nebo žaludeční nevolnost. Zjednodušeně řečeno spánek je opakem bdělosti, a proto považujeme-li bdělost za aktivní děj, můžeme spánek považovat za děj pasivní.
Co se děje ve spánku?
Během spánku se děje mnoho změn. V prvních dvou hodinách po usnutí dochází k „aktivizaci“ organizmu – srdeční tep je nepravidelný, krevní tlak a tělesná teplota kolísají, zvyšuje se dechová frekvence, roste spotřeba kyslíku. Navzdory tomuto aktivnímu stavu je svalový aparát těla uvolněný, muži mají například i erekci. Během spánku klesá celková spotřeba energie až o jednu čtvrtinu. Mění se i hladiny hormonů kolujících v krvi.
Průměrná doba spánku dospělého člověka by se měla pohybovat kolem osmi hodin – toto tvrzení neplatí všeobecně. Potřeba spánku je individuální, je primárně geneticky daná. Někomu stačí i pět až šest hodin, neboť umí spát „rychle“, tedy dostatečně hluboce. Potřeba spánku se mění s věkem a vlivem vnějších i vnitřních změn.
