Připadá vám, že psy, které mají nadváhu, příliš často nepotkáváte? Nejspíše je to pouze proto, že tito mazlíčci jsou častěji dlouho zavření doma mezi čtyřmi stěnami se svým majitelem, který jim servíruje plnou misku. Kromě nevhodného jídla je totiž problémem i nedostatek pohybu.
Život v blahobytu s přístupem ke kalorické stravě samozřejmě nevede k tloustnutí jen u lidí, ale také u psů. V divočině si jsou psovité šelmy schopny regulovat množství pohybu a přizpůsobit tomu i svou stravu, jenže v doma v obýváku to tak snadno nejde. Kvůli životu v zajetí a nezdravé stravě se odhaduje, že nadváhou trpní až 40 % všech psů.
Jde však o neoficiální odhady, při pohledu do veterinární ordinace to vypadá přeci jen o trochu pozitivněji. "Do mé ordinace přichází zhruba 25 % psích pacientů s nadváhou," tvrdí například Leoš Železný z centra Waltham. K dohledání jsou sice tabulky udávající předpokládanou váhu plemene, avšak některá z nich mají až několikakilogramová váhová rozmezí.
Kdo je viník?
"Problémem je v naprosté většině případů právě majitel. Často se dokonce stává i to, že si problém ani nepřipouští," vysvětluje Pavel Bradáč ze Školy pracovní a zábavné kynologie. Obezita může být podle něj způsobena například i tím, že psovi dáváme zbytky od stolu. Pokud jde o psa v rodině, může se stávat, že jej krmí všichni členové rodiny, ale vzájemně se o tom neinformují. Za nabírání váhy mohou i hormonální změny u fen, kastrace či stárnutí psa.
Dalším problémem je podle Bradáče i fakt, že společnosti, které granule a psí pamlsky prodávají, udávají vyšší dávkování, než je zdravé. Jejich popudem je přitom prostá touha po vyšším prodeji. Rovněž odměňovat psa je zdravější laskavým slovem nebo poplácáním, nežli hrstí psích pamlsků.
Kdo je oběť?
Nejčastějšími oběťmi jsou labradoři, kteří mají od přírody sklony k tloustnutí. Některé chlupaté oběti si za kila navíc mohou svým způsobem samy. Spousta z nich si zvykla žebrat. Žebrání je přitom naučený způsob chování a může fungovat nezávisle na pocitu hladu u zvířete.
Někteří psi zkrátka nemají "záklopku" a budou žrát, dokud bude co. "Může to být způsobené i tím, že jako štěňata zažili trauma, kdy neměli co jíst. Stačilo třeba, že se nedostali na nějaký čas k mléku a frustraci si nesou dál životem. Dokud je teď možnost, cpát se nepřestanou," vysvětluje Bradáč.
Co psovi hrozí?
Tloušťka má vliv na všechny orgány psího těla. Počínaje špatným snášením horka, přes závažné oběhové a dýchací potíže. Vyšší váha nepřiměřeně zatěžuje klouby, které se pak rychleji opotřebují. Běžné jsou pak i záněty kloubů, poškození vazů nebo plotýnek v páteři.
S vyšší váhou se zvyšuje i riziko nádorových onemocnění a onemocnění kůže. Nadměrně se také zatěžují ledviny. Játra trpí pod vrstvou tuku, psi často onemocní i zánětem slinivky břišní, zácpou nebo plynatostí. Nadváha rovněž zvyšuje riziko cukrovky. Nepřiměřená váha vede k zkrácení života o celé roky.
Je můj pes tlustý?
Může se zdát, že je to věc, kterou přece poznáte jen pohledem. Ale není tomu tak. Tuk se často ukládá mezi žebry, na hřbetě nebo u kořene ocasu. Postupně se zvířeti zvětšuje bříško a mazlíček se nehrne do fyzické aktivity. Raději si nehraje a dokonce i při běžné procházce se rychle unaví. Pokud může, tak polehává. Než se ale pustíte do programu hubnutí, bude nejlepší to probrat s veterinářem.
Co mám dělat?
Jestliže váš hafan připomíná spíše kuličku, napadne vás jako první snížit dávku krmiva. Jenže tak to nefunguje. Nejdříve bude nejlepší přestat psa "dopovat" pamlsky a začít s ním více chodit nebo nejlépe běhat.
Krmivo je nejvhodnější dodávat v pravidelnou dobu na stejném místě. Denní dávku rozdělte na dvě porce. Jednu třetinu dostane pes ráno a dvě třetiny večer. Velký vliv má i pitný režim. Zatímco k jídlu by pes neměl mít stálý přístup, čerstvá voda by měla být dostupná neustále.
5 plemen s největším sklonem k tloustnutí
- Labrador
- Jezevčík
- Bígl
- Kokršpaněl
- Rotvajler
