Kupujeme borůvky od zločinců, nebo jde o přehnanou hysterii?

V reportážích jsou sběrači odsuzovaní, jenže borůvky si za pár desetikorun chtějí koupit všichni. Jaká by mohla být cena, kdyby šlo o borůvky trhané bez zapovězených hřebenů? Majitelé lesů, ekologové a trhači se zkrátka neshodnou. Kdo má pravdu?

09.08.2017 - 17:31   |  
Modrý poklad ukrývají nízké keříčky
Zobrazit fotogalerii (3)

Pokud zrovna netoužíte vyrazit do lesa na vlastní pěst, zakleknout u keříku a trhat, dokud vám nezmodrají ruce ze samé práce, nejspíše si malé sladké borůvky raději koupíte. Jenže od koho je vlastně kupujete? 

Pokuty a hřebeny

Statistiky hovoří až o 10 tisících tun borůvek nasbíraných na území České republiky. Pravdou však je, že číslo bude pravděpodobně ještě vyšší. Sezonní ovoce zkrátka Češi milují. Rádi je zavařujeme na zimu, děláme si borůvkové knedlíky nebo koktejly.

Borůvky umí léčit skoro všechno. Jsou první pomocí při nachlazení, ale pracují i proti ostatním infekčním chorobám. Díky vysokému obsahu antioxidantů navíc chrání organismus před volnými radikály. Jsou zdrojem vitamínu C a minerálních látek.

Problémem však jsou nenechaví profesionální česači borůvek, kteří proti keříčkům používají hřebeny. Majitelé lesů je nenávidí, nejen proto, že je připraví o borůvky, ale hlavně proto, že ničí keříčky, které se často už nikdy neobnoví. Přesto, že hřebeny nejsou všude úplně zakázané, přijít do cizího lesa s tímto vybavením je rozhodně odvaha. Čety těchto sběračů běžně riskují pokutu ve výši 10 tisíc korun a navíc ještě zabavení nástroje jejich obživy- totiž hřebene. V některých lokalitách je pak kvůli ochraně keříků vyhlášen zákaz vstupu do borůvkových porostů. K tomuto kroku sahá pravidelně třeba Správa Krkonošského národního parku. 

Nikdy bych z lesa nikoho nevyhnal

"Do našeho lesa žádná parta trhačů nikdy předtím nevyrazila," vysvětluje pak Zbyněk Toman z Velvar. "Jenže letos jsem tam načapal nějakou divnou partičku. Šlo asi o nějaké Ukrajince nebo Poláky. Nemám dobrý sluch na přízvuk, ale bylo to slyšet. Vůbec nechápu, jak vlastně přišli na náš les, ale v tu chvíli jsem měl zlost. Bylo jich pět a všichni měli hřebeny, bylo vidět, že už stihli zničit velký kus borůvčí, tak jsem jim vynadal a vyhrožoval policií. Nakonec odjeli, ale už jen to, že si do mého lesa někdo přijede autem a ničí keříky hřebenem," popisuje pan Toman.

"Víte, kdyby šlo o rodinu s dětmi, kteří si chtějí zavařit pár sklenic, bylo by to úplně jiné. Jsem rád, že les žije a že těší lidi. Jenže dělat z toho kšeft? To je trochu, jako by mi tam někdo přijel s pilou, nadělal si dřevo a zanechal bordel," vysvětluje svůj přístup majitel lesa u Velvar. 

Dělám to celý život

"Jistě, všichni se ohánějí tím, jak se ničí les. Jenže tak to přece vůbec není," popisuje zkušenosti z druhé strany Zlata Podhorná, která borůvky prodává. "Jistě, že netrháme borůvky rukama. Víte, kolik by stál litr borůvek trhaných ručně? Určitě tak třikrát tolik. Jenže za skoro 300 korun by si je už nikdo nekoupil. Všechny borůvky, které koupíte, jsou samozřejmě trhané hřebeny. Některé kradené, jiné s povolením majitelů. Jenže jak zjistíte, čí les to je? Já myslím, že stejně je většina státních," pokračuje ve svém výkladu spravedlnosti zkušená trhačka.

A co říká na ničení keříčků? "Kdepak já zničit nějaký keřík! S hřebenem jich zničíte možná pár, když se to učíte. Jinak nedává smysl trhat borůvky tak, aby se keříky ničily. Jde o lehký jemný, elegantní pohyb, jako když si češete vlasy. Když se vám tam něco zašmodrchá, také netrhnete a nevyrvete si vlasy! S tímhle je to stejné. Borůvčí mohou ničit jenom hlupáci a nešikové, ale to profesionálové nejsou," tvrdí pevným hlasem asi padesátiletá trhačka.

"Další věc, kterou si nedokážu představit, je, že si někdo dobrovolně koupí borůvky, které někdo jiný trhal rukama. Nikdy nevíte, jak čisté ty ruce byly, to pak budete mýt každou borůvku extra?" ptá se Zlata.