Česká šlechta dnes: Jak dopadly naše slavné rody?

Oficiálně byly šlechtické tituly zrušeny se vznikem samostatného Československa. Česká aristokracie ale nikam nevymizela. Modrá krev stále teče v žilách několika občanům této země a jejich majetky jsou krásné perly českého kulturního dědictví. Jak si dnes žije naše šlechta a co z ní vlastně zbylo? 

09.05.2018 - 16:00  
Šlechtické rody to v české moderní historii neměly jednoduché
Zobrazit fotogalerii (4)

Přerod z monarchie na republiku otřáslo všemi příslušníky šlechtických rodů. Zákonem bylo zakázané udělovat řády a tituly a od roku 1921 bylo používání šlechtického titulu trestné.

Největší šikanu ale představitelé české aristokracie museli prožívat během vlády komunistické strany. Ta se je vší silou snažila zašlapat do země. Režim znárodnil a zabavil jejich majetek, a tak se museli rozhodnout, jestli budou nadále persekuováni v rodné zemi nebo zmizí do exilu. 

Návrat po revoluci

Až po roce 1989 se mohli navrátit zpět, aby zjistili, v jakém šíleném stavu se nachází jejich odcizený majetek. Dodnes se představitelé šlechty v českých zemích nedostali ve společenském žebříčku tak vysoko, jak bychom potřebovali. 

Jediným dobře viditelným příkladem šlechtice v naší společnosti je Karel Schwarzenberg. Poslanec, bývalý minist zahraničí a neúspěšný kandidát na prezidenta se v politických kruzích objevoval i v exilu. Snažil se vytvořit pomocnou sílu ze zahraničí. Po návratu do zdevastované země se stal kancléřem prezidenta Václava Havla a pečoval o množství majetku, který rod Schwarzenbergů na českém uzemí vlastní. 

Česká šlechta dnes?

Podle zákona z roku 1918 stále platí, že představitel jakéhokoli rodu je vlastně jen obyčejným občanem. Společnost si beztrestně zvykla je bez problému vnímat jako šlechtice jménem i majetkem. Dnešní česká šlechta se rozděluje na tři základní skupiny. 

Tradiční šlechtu představují rody Schwarzenbergů, Kinských, Sternbergů a dalších, které mají své dědice a potomky. Většina z nich přebírá hospodaření nad svým rozsáhlým majetkem. 

Mezi nejznámější současné šlechtické rody v Česku patří:               Schwarzenbergové
Kinští
Sternbergové
Kolowrat-Krakowští
Colloredo-Mansfeldové
Czerninové
Lobkowiczové
Nostitzové
Barton-Dobeninové

Druhou skupinu představují aristokratické rody, kterým odebrali titul v roce 1918, ale byl uznán v zahraničí. Lobkowitz dostal titul princ od belgické královské rodiny a tím byl jeho rod legitimizován. 

Třetí skupinou jsou nové šlechtické přírůstky, které oficiální tituly získávají v zahraničí. Titul Sir získali např. rektor Karlovy univerzity Prof. Tomáš Zima či  Doc. Leoš Středa, kteří byli do šlechtického stavu povýšeni na Filipínách na základě platného zákona. U anglické královny zatím podobné štěstí neměl žádný z českých občanů

Jsou mezi námi, ale nejsou slyšet

V každé vyspělé západní zemi je představitel šlechtického rodu tím nejváženějším členem společnosti. V našem kraji tomu tak není a přitom by jejich hlas, vychování a slušné vystupavání zasloužilo o hodně více pozornosti. Na pár výjimek se veřejného dění vůbec neúčastní. Aktivity většiny dědiců slavného rodu pokračují v hospodaření se svým majetkem. 

Tomáš Czernin se stará o své rozlehlé lesy a je místopředsedou TOP09, Jiří Sternberg provozuje svůj zámek pro turistické návštěvy a sám žije v jeho levém křídle, Jan Hildprandt je vlastníkem lesů, polí, rybníků a jednoho malého lihovaru. Většina šlechticů svoji energii vkládá do obnovy nebo spravování svého majetku, který následně zpřístupňuje veřejnosti. 

Nutno dodat, že to není snadný úkol. Čtyřicet let komunistické devastace, která jejich majetek využívala jako sklady zbraní nebo vepřín, se do podoby zámků a usedlostí zásadně promítla. 

Klíčová slova:

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.

Mgr. Svatopluk Vrbka (neověřeno)

V knize Povídání o Mikulově (2. vydání 2014, ISBN 978-80-260-6761-0) lze na str. 341 číst: Lampl, František (1926-2011), pocházel z mikulovské židovské rodiny. Byl vězněn v nacistických i komunistických kriminálech. V roce 1968 emigroval do Anglie. Nastoupil jako polír u světoznámé stavební firmy Bovis a během několika let se vypracoval až na jejího generálního ředitele. Za svoje zásluhy byl povýšen královnou Alžbětou II. do šlechtického stavu. Stal se z něj Sir Frank Lampl.

marek (neověřeno)

Kolik lidí v ČR má stejné jméno?