Pražský přívoz dříve a dnes. Jak se změnila doprava přes Vltavu?

Vltavu bylo nutné zdolávat, když ještě nebyly žádné mosty nebo jich bylo příliš málo. Tehdy vznikl nový druh městské hromadné dopravy, který funguje dodnes. Přívoz přes řeku datujeme někam k samotnému vzniku města. Jak moc se pražský přívoz změnil a kdy byl obnoven? 

18.05.2017 - 07:30   |  
3 lodě uvezou po 12 pasažérech. Pozor na mořskou nemoc!
Zobrazit fotogalerii (4)

Přívoz dříve znamenal často jedinou možnost, jak na druhý břeh přepravit nejen materiál, ale i lidi. Cesty byly vedeny až k řece k přívozu a na druhé straně zase cesta končila až u řeky, aby bylo možné naložit vše, co bylo potřeba. Dříve lidem usnadňoval život bez mostů a zrychloval dopravu. Dnes ho využijeme spíše, když chceme zpomalit a užít si jízdu nezvyklým způsobem. 

Mosty postupně nahrazovaly přívozy po celé délce Vltavy tam, kde byl zájem a ruch největší. Na možnost podnikat jako převozník bylo nutné speciální právo, které bylo velmi ceněné, o převoznickou živnost byl vždy velký zájem. Je přitom dobré si uvědomit, že přívozy nefungovaly jen v centru Prahy, ale i v obcích, které Vltava dělila od centra dění.  

Komu patřily přívozy? Vyšehradské kapitule Podolí patřily přívozy v centru. Od 50. let byly pak přívozy buď soukromé, nebo obecní. Obecní fungovaly například v Modřanech, Podolí nebo Hodkovičkách, soukromé pak například v Holešovicích nebo Záběhlicích. Jen velmi málo přívozů patřilo různým institucím, výjimkou byla například Lázeňská a rekreační služba nebo Pražské lázně. 

Osmnáct mostů nakonec nahradilo množství přívozů, a tak postupně začala doba, kdy se přívozy rušily ve velkém. Bylo to po roce 1948, kdy zůstal v centru z původních padesáti poslední přívoz, který plul přes Vltavu u Občanské plovárny. 

Vliv na rušení přívozů měl pochopitelně hlavně rozvoj ostatní dopravy. Z užitečných rychlých dopravních prostředků a uznávané živnosti se tak rychle stalo něco, co se ani nevyplatilo provozovat. 

Obnovená tradice

Pravým a nefalšovaným pražským přivozem se pak lidé mohli svézt po dlouhé době až v roce 2005, kdy byly zahrnuty do dotované hromadné dopravy. Dnes jezdí přes vltavskou hladinu hned sedm linek. Přeprava je bezbariérová a co je vůbec nejlepší? Platí zde veškeré jízdenky PID a jízdní kola se přepravují bezplatně.

 

Přehledný jízdní řád najdete na strákách ROPIDU, důležité je však vědět i to, jak je na tom stav vody v řece. Když je vody příliš, přívozy z bezpečnostních důvodů nejezdí. 

S kým se svezete? 

Největším luxusem je převozní bezbariérová loď pokřtěná Baba. Ta byla sestrojena přímo pro přívoz P2 dle originálního projektu Zdeňka Bergmana, což je vážený pražský převozník a člověk, který na přelomu století oživoval tradici těchto lodí. Dnes je ředitelem společnosti Pražské Benátky zajišťující většinu přívozů v Praze.

Baba jezdí od roku 2016 a uveze až 40 lidí, bez problému se na ni vejdou cyklisti i kočárky. Postavit ji nebylo vůbec levné, celkové náklady se vyšplhaly až na pět milionů korun. Pluje po trase Kazín-Mokropsy. Podle jeho návrhu však byly postaveny i další tři lodě s poetickými jmény: Ledňáček, Břehule, Břehouš. Možná ani nepoznáte, že jde o nové krásky, mají totiž historický design. Každá z lodí uveze až dvanáct lidí. 


Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.