Víte, podle čeho se jmenuje místo, kde žijete? Možná budete koukat

Názvy obcí vznikaly různě, nad některými však zůstává rozum stát. I když si u některých domýšlíme, proč byly právě takto pojmenovány, často je to nakonec úplně jinak. Zjistěte, jak to bylo v místě, kde žijete zrovna vy. 

13.01.2017 - 10:30   |  
Jak vznikl název vaší obce nebo města?

České názvy měst a obcí jsou velmi často ovlivněny tím, komu místo či panství patřilo. Například oproti Číně (kde všechno patřilo císaři, nic jako šlechta tam neexistovalo) jsme mohli snadno pojmenovávat místa podle majitele. Jméno místa vždy slouží k tomu, aby bylo možné místo identifikovat, a jak proto pojmenovat místo lépe než podle okolí?

Je už jedno, jestli půjde o Brod nebo o Kostelec nad Černými lesy. Místo podle názvu snadno poznáme a o to jde především. V podobném duchu se hojně pojmenovávalo podle toho, co v okolí rostlo - podle okolních bříz se jmenuje třeba Březové.  

Středočeský kraj
Právě Středočeský kraj je územím, kde bylo nejstarší české osídlení. Místa dostávala pravé české názvy, které se už dál moc neměnily. Naopak na Moravě zůstala spousta míst pojmenována typicky německou složeninou, která se občas jen přeložila do češtiny. Názvy obcí a měst v okolí Prahy jsou však daleko pitoresknější a zábavnější.

Z němčiny do češtiny
V 19. století bylo módní pojmenovávat města, ale zejména hrady německy. Díky tomu se jmenuje Karlštejn Karlštějn, a ne třeba Karlův Týn, jak by si to národní obroditelé bývali přáli. Z němčiny pochází i Nymburk - Niuwen burk nebo třeba Nižbor původně Meisenburk (volně přeloženo hrad nad Mží).

  • Příroda ovlivnila spoustu názvů měst a obcí, přestože dnes už konkrétní rostlině třeba říkáme jinak. Například Vtelno se jmenuje podle břízy. Sibřina, původně Ziebřina, bylo původně označení vodního konopí. Stejným případem jsou i Přišimasy, které vznikly jako ves lidí žijících při šumě. Šuma byl praslovanský název pro les. 
     
  • Posmívání se jedné vesnice té druhé vedlo často k pojmenování, které se dnes stydí na dopisní obálku napsat kde kdo. V některých případech to už ale často ani neodhadnete. A stejně jako se člověk nakonec naučí žít s posměšnou přezdívkou, zvykli si i lidé na vesnicích. Všekrady jsou obec, kde se nejspíše během krátké doby něco ukradlo, ostatní vesnice to zgeneranizovaly a hodily tak obyvatele vesnice do jednoho pytle se zloději - všichni kradou, takže Všekrady! Stejně tak Všetaty, kdy tat znamenalo někoho bít i zabít. Například Mrchojedy už na mapě nenajdeme, nechaly se raději přejmenovat. (Přičemž název Mrchojedy nejspíš opravdu referoval o období hladomoru, který na vesnici dopadl.) Dokonce i Všechlapy, které zní trochu vtipně, vznikly tak, že tam nežilo žádné panstvo, jen obyčejní lidé, kterým se říkalo chlapy.
     
  • Něčí panství je asi nejčastějším typem pojmenování. Dokonce i u obcí, u kterých bychom čekali spíše něco jiného. Například u Štíhlic by se člověk mohl domnívat, že v obci žili štíhlí lidé, to samé u Líbeznic, kde zase mohla být spousta krásných žen. V Modleticích byste zase čekali více kostelů a v Kozomíně kozy. Podobně pracuje fantazie v Neratovicích, kde zase předpokládá, že něco neměli rádi, naopak v Pitkovicích určitě rádi pořádali pitky. Jenže omyl, přestože jména pánů, kterým obce dříve patřily, mohla vzniknout jakkoliv, název obce už byl jen odvozen od jejich jména. 
     
  • Co se tam dělalo, byl často další faktor, který mohl ovlivnit název obce. Přesně tak je to u Pcher,  z německého Pecherer, neboli výrobce nádob na pití, pohárů a konví, anebo smolař (tedy člověk sbírající smůlu nebo z ní něco vyrábějící). V Psárech zase chovali a opatrovali honicí psy, byla tam spousta psářů, kteří se takto živili. Stejně tak Mokropsy vznikly tak, že když se plavily klády po řece, na svázaných kládách nejezdili jen muži, ale i jejich psi. 

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.

Zuzana Šimůnková

Já tedy spíš koukám na tu kuriózní češtinu a neověřování informací. Shoda podmětu s přísudkem téměř neexistuje (vesnice hodili,..., Mrchojedy nechali, jména mohly, atd atd). A jako návštěvník Samopší a okolních vesnic nevím nic o tom, že by Mrchojedy byly někdy přejmenovány. Mrchojedy v okrese Domažlice také stále na mapě jsou. (natož že by se nechali přejmenovat). Strašný článek

Bohuslava Maršíková

Kdo toto napsal a kdo to schválil? Čeština jak na národce. I kdyby informace byly správné (o čemž pochybuji, vzhledem ke komentáři paní Šimůnkové), tak tím kýblem hrubek je článek naprosto degradovaný.

Zdeněk Prokš

A vetla není bříza, ale vrba. Na tomhle webu je ale téměř jen samá snůška nesmyslů. Autoři? Předpokládám, že jde o zájmový kroužek nějakých páťáků...
Obrázek uživatele Karel Nakobyl

Karel Nakobyl

Tady se poukazuje na nesprávnou češtinu. Ale dnes je jiná doba - uznává se jen angličtina. Já třeba neuspěl na konkurz na řidiče vysokozdvižného vozíku, protože jsem tenhle jazyk dobře neovládal.