Vysoká škola: Nutnost, nebo zbytečnost dnešní doby? A dokáži uživit rodinu i bez vejšky?

Za dob minulých bylo zvykem vystudovat základní školu a začít se živit sám. Ti chytřejší při práci vystudovali střední školu, vysokoškoláci byli diamanty mezi mladými. Postupem doby se ale zvyšovalo procento studujících na vysokých školách. A proč? Protože nároky na různé vyšší funkce se zvyšují a zvyšují a zkrátka, někdo to dělat musí… Jak je to teď? A co bude důsledkem tohohle posunu?

26.07.2018 - 13:00   |  
Je v dnešní době skutečně vysoká škola klíčem k lepšímu životu?
Zobrazit fotogalerii (5)

Samozřejmě, že doba jde dopředu. V minulosti člověk i bez školy získal praxi, léta dřel, aby postupně jeho práce byla lépe a lépe hodnocená a on bez problémů uživil sebe i svoji rodinu. Zkrátka, člověk se stal mistrem ve svém oboru. A nepotřeboval k tomu ani výuční list. Ale na druhou stranu, i tenkrát platilo, že čím vyšší vzdělání, tím lepší pracovní umístění. Také ovšem platilo, že pracovní místo bylo po dokončení studií zaručeno všem.

Ze statistik vyplývá, že zatímco v roce 2001 studovalo na vysokých školách 203 450 studentů, v roce 2017 to bylo již 299 054 studentů. Ještě vyšším tempem ale roste procento studentů s cizím státním občanstvím. Zatímco v roce 2001 jich bylo 8 772, v roce 2017 už 43 831.

Zvyšování nároků

Stalo se bohužel takovým nešvarem, že odněkud přišlo nařízení, že pan mistr musí mít maturitu. A už to začalo. Pan mistr s maturitou, dělník s výučním listem a mladý hoch se základní školou začíná být ztracen. Nakonec si onen hoch nevydělal ani na slanou vodu, zaevidoval se na úřadu práce, kde v tichosti pobíral podporu v nezaměstnanosti a čas od času vzal zavděk brigádou v supermarketu, aby alespoň částečně přispěl své mamince na živobytí.

Nastane zlom? A kdy?

Co si budeme povídat. Ať se bavíme o vývoji národního hospodářství, o vývoji člověka jako takového, nebo právě o vývoji trendu vzdělávání mladistvých, všechno a vždy funguje na jednoduchém principu „nahoru a dolů“. I proto se v posledních měsících či letech dostáváme do stadia, kdy sice máme nejvyšší procento vysokoškoláků v historii, ale nemá nám kdo opravit rozbitou pračku, vybílit pokoj, když to sami nestíháme, nebo vyměnit tlumiče v autě. A tady se zase dostáváme do té situace, ve které by náš modelový chlapec, pojmenujme si ho třeba Karel, byl nejšťastnější na světě, protože by vylezl ze základní školy a bez problémů si vydělal na spokojený život.

Nudné inzeráty o ničem: Firmy neumějí oslovit mladé zaměstnance. Co si žádá nastupující generace? Více čtěte: ZDE.

I zaměstnavatelé tlačí na vyšší vzdělání

Bohužel, v současnosti je stále ještě velké procento lidí, kteří se snaží studovat na vyšší vzdělání, protože mají pocit, že si lépe vydělají někde v kanceláři než rukama. Je to vinou lenosti, ale i vinou nastavení systému. Ostatně, otevřme noviny a najděme si rubriku NABÍDKA ZAMĚSTNÁNÍ. Najdeme tam více než tři inzeráty, ve kterých by nebyla věta: „Požadujeme ukončené SŠ vzdělání“? Těžko…

Ten zlom přijít musí. Bohužel je ale otázkou, jak dlouho to bude trvat. Letos již máme po přijímacích zkouškách na střední školy, což znamená, že i těch málo mladých lidí, kteří se přihlásili na obory, které nám budou zpříjemňovat a usnadňovat běžné životy, vylezou ze škol bez praxe nejdříve za tři roky.

Skutečně je potřeba vysoká škola?

Otázka, zda je tedy vysoká škola potřebná k tomu, aby člověk slušně uživil svou rodinu, nemá jasnou odpověď. Z jedné stránky stále platí, že bez vzdělání se člověk k vyššímu místu, které je logicky lépe ohodnocené, nedostane. Na druhou stranu ale i mzdy za vykonávání řemesel rychle stoupají, protože zkrátka klempíře, holiče, kadeřníky, automechaniky či třeba zedníky budeme potřebovat vždycky.

Jak hudba Vladimíra Franze dovedla mladého krásného zhýralce až k záhubě. Více čtěte: ZDE.

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.

Jarek (neověřeno)

No to je zajímavé, já znám ženu se základkou co dělala ředitelku. Sice lezla generálnímu do postele, ale i tak to vše zvládla i bez vysoké:D

Ivo Patta (neověřeno)

Co to otočit? Místo akademických debat sečíst potřeby pracovního trhu podle jednotlivých profesí a podle toho financovat školství od učňovského až po vysoké školy? To samozřejmě vyřeší jen část. Další problém je v legislativně (!) vyvolané demografické depresi počínaje datem 1. 1. 1993, tj. od platnosti zákonů o dani ze mzdy fyzických osob a zákona o sociálním pojištění. Uvedené zákony sebraly nadměrným zdaněním pracujícím rodičům peníze na výchovu dětí. V letech 1994 - 1996 došlo výhradně z tohoto důvodu k propadu porodnosti o třicet a půl tisíce novorozenců ročně. Také díky tomu chybí po 24 letech tolik lidí na pracovním trhu.

Pet (neověřeno)

"Mladý hoch se základní školou začíná být ztracen". Jak, začíná? Takový trouba byl snad ztracen vždycky a mělo by to být naprosto logické. Co se ale týká vyučení a maturity, určitě je lepší vyučit se v oboru, o který je na trhu práce zájem, než si pořídit maturitu z čehokoli a spoléhat na to, že to s prací pak nějak dopadne.

Katka (neověřeno)

Co já vidím tak ve velkých podnicích na lepší práce musejí mít maturitu nebo vysokou, a čím je víc kanceláří tak více musí pracovat dělníci aby je všechny nad sebou uživili za daleko nižší plat. Takže ve finále pracuje nejvíce dělník ale za nejnižší mzdu. Vlastně dělník se musí ohánět aby to všechno uživil. A tomu se říká pracujeme v týmu.