Jak a proč kompostovat? Prostý návod nejen pro začátečníky

Dávejte pozor, co kompost "snese" a co už ne
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Chcete si vypěstovat hezkou zahrádku, nebo jen pohnojit kytičky, ale nechce se vám utrácet a především čichat dobytčí hnůj? Založte si na zahrádce vlastní domácí kompost. Rostlinky vám budou růst jako houby po dešti a hlavně je velice praktický, co se týče odpadu z kuchyně.

Kompostování je na území Česka jedno z nejstarších v Evropě. První kompostárna s řízenou technologií zde byla uvedena do provozu již v roce 1912. V dnešní době je kompostování považováno za jeden z nejlepších způsobů zpracování biologického odpadu, který nezatěžuje životní prostředí a jehož produktem je dobře využitelná surovina.

Cena vs. kvalita

Nakupování umělých a statkových hnojiv je drahé. A nejen to. Umělá hnojiva nejsou pro půdu až takovou výhrou, protože jí sice dávají potřebné živiny, ale zároveň ji velice zatěžují. Statková hnojiva jsou sice skvělá a velice ekologická, ale problém bývá s jejich uskladněním.

Kompostování je způsob využívání biologicky rozložitelného odpadu, který za přístupu vzduchu zabezpečuje mikrobiologickou přeměnu organických látek na stabilní humusové látky.

Kompost je tedy pro hobby zahrádkáře nejlepší volbou hnojení. Jeho největší výhodou je to, že se v něm zužitkuje téměř cokoliv. Především zbytky z kuchyně, které by v popelnici zbytečně hnily se promění v užitečný zdroj živin.

Důležité je vybrat místo

Výběr místa rozhoduje o tvorbě celého kompostu. Nejlépe se mu bude dařit ve stínu pod listnatým stromem. Není dobré dávat jej na přímé slunce, protože to kompost vysušuje a když by zapršelo, voda by odplavila mnoho živin. Není dobré dávat kompost do středu zahrady. Vypadá nehezky a především ani moc nevoní.

Vyberte tedy nějaký nenápadný kout, ve kterém bude nenápadně stát. Dbejte na dobrý přístup k tomuto místu, abyste mohli vzniklý kompost snadno vyvážet kolečkem. Zbytky potravin budete pravděpodobně do kompostéru házet nejčastěji, proto by měl být dostupný z vaší kuchyně.

V čem se kompostuje?

Jednoduše v kompostéru. Naše babičky si možná s ohrazením nedělaly příliš vrásky a vše házely na jednu hromadu. Dnes se od tohoto trendu pomalu ustupuje, protože to nevypadá moc vábně a rozházený biologický odpad zpomaluje proces kompostování. U kompostéru sice můžeme úplně ignorovat jeho tvar, můžete si tedy udělat kompost například ve tvaru hvězdy apod. Fantazii se meze nekladou.

Na čem naopak opravdu záleží, je vzduch, teplo a vlhkost. Volte proto kompostér s otvory na všech stranách. Vzduch se musí dostat i do jádra celé hromady. Dejte pozor, aby otvory nebyly příliš velké a vzniklá zemina z nich nevypadávala.

Druhy kompostů

Kompost si můžete sami vyrobit nebo koupit. Prodávají se ve třech provedeních, a to dřevěný, drátěný a plastový.

  • Dřevěný – vypadá přirozeně, vyrobit si ho můžete sami z vlastních zásob. Nevydrží ale navždy, na materiál působí vlhkost a organismy. Vyložte ho proto fólií nebo ho natřete ochrannými prostředky na dřevo. Tím prodloužíte trvanlivost tohoto materiálu.
  • Drátěný – pokud použijete na výrobu kompostéru drátěné pletivo, vyložte stěny lepenkou nebo netkanou textilií. Vhodné pletivo má oka přibližně 3 cm velká, plot působí nenápadně. Jeho výhodou je cenová přijatelnost.
  • Plastový – pro uzavřené kompostování se používá tento typ. Zabere minimum místa, kompostovat můžete i na balkoně. Koupíte ho v zahradnických potřebách.

A jdeme zakládat

Když máme vše připraveno, umístíme na dno kompostu větvičky či vrstvu slámy. Budou do kompostéru přivádět vzduch, a zamezíme tím tak zápachu. Potom už můžeme sypat cokoliv biologického, co doma najdeme.

Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat na teplotu přes 50 °C, což je způsobeno vysokou aktivitou mikroorganizmů.

Pokud do kompostu přijde najednou větší množství trávy, listí nebo zbytků zeleniny, je vhodné promíchat je s trochou klasické zeminy, protože tak ulehčíme práci drobným živočichům a půdním mikroorganismům. Provzdušňování pomocí větviček nebo slámy však stačit nebude, proto je potřeba kompost alespoň 1x až 2x překopat, což zajistí jeho rychlejší vyzrávání. K rychlejšímu nastartování tlení můžeme přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.

  • Do kompostu patří

zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně, slupky z citrusových plodů pouze v malém množství, odkvetlé květiny nenapadené škůdci nebo chorobami, tráva, listí a drobné větve, štěpka, piliny, hobliny, kůra, popel ze dřeva, čajové sáčky, káva, papír - pouze dobře rozložitelný - letáky odevzdejte do sběru, trus drobných hospodářských zvířat (slepičince, bobky od králíků). 

  • Do kompostu nepatří

plevely a rostliny napadené škůdci a chorobami, natě z brambor, pecky z ovoce, maso, kosti, tuky, kameny, stavební suť, popel z uhlí, plasty, porcelán, kovy a další nerozložitelné materiály, chemikálie, léky, barvy a trus psů a koček.