5 českých spisovatelů, kterým jen o fous unikla Nobelova cena

Minulý týden byl ve Švédsku ohlášen laureát Nobelovy ceny za literaturu v roce 2017. Stal se jím britský spisovatel japonského původu Kazuo Ishiguro. Od roku 1901, kdy se cena začala předávat, bylo vyznamenáno už 114 spisovatelů. Vedle nich je ale také mnoho těch, kteří Nobelovu cenu získat mohli, ale nezískali. Přinášíme žebříček pěti českých literátů, kteří měli k Nobelově ceně hodně blízko, bohužel se jim však nepoštěstilo. 

10.10.2017 - 12:00   |  
Karel Čapek byl svého času jedním z neúspěšných čekatelů. Prohlédněte si další
Zobrazit fotogalerii (6)

5. Jaroslav Vrchlický

Byl vůbec prvním Čechem, který byl na Nobelovu cenu za literaturu nominován. Autor rozsáhlého cyklu Zlomky epopeje či čítankové básně "Za trochu lásky" byl nominován pravidelně od roku 1901 až do své smrti v roce 1912.

Zajímavostí je, že Vrchlický jako první používal slovo pábení, jež je spojováno s jiným českým spisovatelem Bohumilem Hrabalem. Vrchlický říkal, že jde pábit, ve chvíli, kdy si šel zapálit cigaretu. O tom, že byl vášnivým kuřákem, svědčí například jeho báseň "Má cigareto!"

4. Václav Havel

Těžko říct, zda je dnes Havel ve světě znám více jako státník, nebo jako dramatik. Každopádně jako dramatik začínal. V roce 1963, poté, co si odbyl juvenilní básnické pokusy, napsal Havel hru Zahradní slavnost. Pracoval tehdy jako kulisák v Divadle Na zábradlí a právě tam byla Zahradní slavnost uvedena.

Inscenace to byla veleúspěšná a Havel v psaní her pokračoval. Mezi jeho nejznámější patří Audience, Largo desolato či Odcházení, na jehož filmové verzi se signatář charty 77 podílel i režijně. Nakonec je třeba podotknout, že Havel nebyl nominován na Nobelovu cenu za literaturu, nýbrž za mír, a to hned desetkrát. Asi nejblíže zisku byl v roce 1989, kdy mu však cenu "vyfoukl" jeho pozdější blízký přítel dalajláma.

3. Vladimír Holan

Vladimír Holan je jedním z nejvýznamnějších českých básníků dvacátého století. Autor meditativní, reflexivní poezie, jež je intelektuálně velmi náročná i díky množství neologismů, se v mládí nakrátko vydal ve stopách poetistického hnutí, v jehož čele stál vedle Nezvala i Jaroslav Seifert.

Proslýchá se, že počátkem osmdesátých let vyhradila porota Nobelovu cenu České republice a nejvíce se uvažovalo právě o Holanovi. Kvůli jeho smrti v roce 1980 byl však nakonec oceněn Seifert. To ale nic nemění na tom, že je Holan pokládán za jeden z největších básnických zjevů české literatury a že si dodnes mnoho kritiků láme hlavu jeho verši, jakými je například tento: "Ležím kříž odříkání".

2. Karel Čapek

Čapek byl na Nobelovu cenu nominován hned sedmkrát, od roku 1932 až do roku 1938 se mezi nominovanými objevoval pravidelně. Dodnes jeden z nejpřekládanějších a nejčtenějších českých autorů ocenění nezískal a je možné, že to způsobila jeho politická stanoviska. Především kritika rozpínavého Německa, jež bylo v třicátých letech pro svět tušenou hrozbou, byla trnem v oku těm, kteří o ceně rozhodovali.

Když byly před lety zpřístupněny archivní doklady s rozhodnutími o udělení cen za jednotlivé roky, mohli jsme se dočíst, že švédská komise odmítla udělit Čapkovi Nobelovu cenu proto, že jsou jeho díla značně nevyvážená a nesourodá. V jiném roce byl Čapek zamítnut, jelikož porota tušila, že má český spisovatel tvůrčí vrcholy teprve před sebou. Často se také Čapkovi vytýkalo, že je víc novinářem než básníkem. Jak by se na takové rozhodnutí asi dívala porota, která za rok 2015 vyznamenala investigativní žurnalistku Světlanu Alexijevičovou?

1. Milan Kundera

Na Nobelovu cenu čeká od osmdesátých let. Dnes už trochu tušíme, že se asi nedočká. Důvodů je mnoho. Jednak je Kunderovi 88 let.

Hlavní překážkou se však zdá být spisovatelův odmítavý postoj k osobnímu přebírání ocenění. Už když v roce 1985 přebíral Jeruzalémskou cenu, byl si jist, že je to jeho poslední veřejné vystoupení. Součástí nobelovského ceremoniálu je však jednak osobní převzetí, jednak proslov oceněného literáta.

Asi nejblíže zisku byl Havel v roce 1989, kdy mu však cenu "vyfoukl" jeho pozdější blízký přítel dalajláma.

Přestože se v minulosti už několikrát stalo, že vyznamenaný autor nebyl schopen nebo ochoten si cenu osobně převzít, je možné, že právě Kunderův odmítavý postoj k veřejným projevům je příčinou toho, že jej porota už dlouhá desetiletí opomíjí. 


Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.