5. Karel Roden
Režisér Viktor Polesný tvrdí, že pro dvoudílný televizní film Zločin v Polné bylo nejtěžší získat Karla Rodena. Toho si režisér vybral jako představitele T. G. Masaryka pro snímek, jenž se zaměřil na přelom devatenáctého a dvacátého století, kdy byla na cestě mezi obcemi Věžnička a Polná nalezena mrtvá dívka. Z vraždy byl obviněn dvaadvacetiletý Žid Leopold Hilsner.
To, co proběhlo poté, si dnes připomínáme jako hilsneriádu, která je spojena s jednou z nejsilnějších vln antisemitismu v našich dějinách. Právě Masaryk byl tehdy tím, kdo Hilsnera bránil. A Roden je jako Masaryk ve filmu přesvědčivý. Ne nadarmo je Roden jedním z mála našich herců, kteří se prosadili v Hollywoodu. Úsměvné je, že jen pár měsíců po účinkování ve filmu Zločin v Polné ztvárnil Roden syna TGM Jana. A to ve snímku Masaryk, jenž byl oceněn nevídanou dvanáctkou Českých lvů (jednoho si odnesl také Roden).
Mezi kritiky Vrchlického překladů byl třeba F. X. Šalda. A také Tomáš Garrigue Masaryk.
4. Jaroslav Vrchlický
Jaroslav Vrchlický byl nejen básník, jenž jako první použil slovo pábit, ale také překladatel. A to překladatel významný a především plodný. Projdete-li si české překlady nejvýznamnějších básní 19. století, jen stěží nenarazíte na jméno Vrchlický.
Autor Zlomků epopeje přeložil Goetha, Danta, Rimbauda i Baudelairea. Právě nad překladem Baudelaireovy sbírky Květy zla se však pozastavilo několik literárních vědců a kritiků s tím, že Vrchlický příliš přizpůsobuje překládaná díla svému vlastnímu básnickému výrazu. Mezi kritiky jeho překladů byl třeba F. X. Šalda. A také Tomáš Garrigue Masaryk.
3. Martin Huba
Stejně jako Karel Roden prý slovenský herec Martin Huba dlouho váhal, zda má roli Masaryka přijmout. Nakonec jej k tomu mimo jiné přiměl fakt, že Masaryk se přiznával k tomu, že byl poloviční Slovák.
V seriálu České století, který se v České televizi vysílal v letech 2013 až 2014, vystoupil Huba coby Masaryk hned v prvním díle, jenž nesl název Veliké bourání. A bylo to vystoupení více než přesvědčivé. Snad i proto, že si herec dával načas s rozhodnutím, a měl tak možnost pořádně se na roli připravit.
2. Viktor Dyk
Autor Krysaře a Milé sedmi loupežníků, satirik, jenž především ve sbírkách Satiry a sarkasmy a Pohádky z naší vesnice stíhal výsměchem českou povahu. Dyk kritizoval českou neschopnost vášně, opatrnost a vypočítavost.
Napůl žertem mimochodem přičítal tyto vlastnosti faktu, že Češi nemají přímý přístup k moři. Ve svých ostrých verších kritizoval také Masarykovu koncepci češství. Právě pojetí češství bylo jádrem sporu, jenž se mezi Dykem a Masarykem táhl dlouhé roky. Dykově pozornosti neušel ani druhý československý prezident Edvard Beneš.
1. Karel Čapek
Čapkovy Hovory vycházely v letech 1928 až 1935 a jedná se o jeden z nejvýznamnějších pokusů zachytit osobu Tomáše Garrigua Masaryka. Celkem devět let Čapek s Masarykem hovořil. A také mlčel.
Jak autor tvrdí, prezidenta poznával i ve chvílích, kdy mezi nimi zavládlo ticho. Ne náhodou se proto čtvrtý díl Hovorů jmenuje Mlčení s T. G. Masarykem. Čapek je však nejen autorem Hovorů. Masarykovými myšlenkami a postoji se řídil celoživotně a téměř bezvýhradně a hojně z nich čerpal při vlastní umělecké tvorbě.
