V menším to začalo už vloni. Když spisovatel Marek Šindelka přebíral ocenění Magnesia Litera za nejlepší českou prózu uplynulého roku, upozornil návštěvníky v sále i diváky u televizních obrazovek, že předávání cen je sice hezká věc, ale předně bychom měli brát zřetel na to, co se děje ve světě.
Reagoval tak na projevy xenofobie a rasismu, které z české společnosti cítil. Přestože šlo o jinou kauzu, spisovatel Marek Šindelka se stal nezáměrným předvojem toho, čeho jsme mohli být svědkem včera. V rámci proslovů při přebírání cen umělci reagují na to, co se děje za hranicemi uměleckých kruhů.
Nevolte Zemana
Zatímco slovenská herečka Zuzana Kronerová apelovala, abychom nedopustili, aby "arogance moci bránila svobodě a demokracii", režisér Marek Najbrt proslovil přímo proti současnému prezidentovi. Spoluautor seriálu Svět pod hlavou vyzval diváky, aby nevolili Zemana.
Patrně nejhlasitěji vystupovali filmaři proti snaze prezidenta a oligarchů zadupat do země veřejnoprávní Českou televizi. Té se zastala například Olga Sommerová, jež převzala ocenění za dokumentární snímek Červená, či Jan Svěrák, který přebral Cenu filmových fanoušků za zřejmě poslední dílo tvůrčího tandemu Jan a Zdeněk Svěrákovi Po strništi bos.
A kdo vlastně vyhrál?
Pakliže bychom odhlédli od politiky, jež se stala leitmotivem slavnostního udílení Českých lvů, nejvíce pozornosti na sebe strhnul snímek Bába z ledu. Netradiční příběh o otužilci Broňovi a vdově Haně si odnesl celkem šest sošek. Kromě ceny za nejlepší snímek byla za roli v Bábě z ledu vyznamenána již zmíněná Zuzana Kronerová (nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli). Stejně tak nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli připadl tomuto snímku, sošku si odnesl Pavel Nový. Bába z ledu získala ještě ceny za nejlepší scénář (Bohdan Sláma), nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli (Petra Špalková) a také za nejlepší režii (opět Bohdan Sláma).
Snímek Po strništi bos si vedle Ceny filmových fanoušků vysloužil Českého lva za nejlepší kameru, nejlepší zvuk a nejlepší filmový plakát. Za působení ve filmu odehrávajícím se v období Protektorátu byl oceněn i Oldřich Kaiser. Odnesl si Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli.
O čem nelze mluvit...
Cenu za nejlepší kostýmy získala Simona Rybková, cenu za nejlepší masky Andrea McDonald, obě za práci na snímku Milada. Cenu za nejlepší filmovou scénografii získalo trio Aurel Klimt, Martin Velíšek, František Lipták, kteří se sešli u snímku Lajka. Irena a Vojtěch Havlovi dostali Českého lva za nejlepší hudbu – podíleli se na vzniku filmu Křižáček.
Cenu za nejlepší střih si odnesla trojice Jiří Brožek, Michal Lánský, Jana Vlčková, jež se podílela na snímku Špína. Svět pod hlavou režisérů Radima Špačka a Marka Najbrta (který mimochodem stojí za vznikem celovečerního snímku Prezident Blaník) byl oceněn jako nejlepší dramatický televizní seriál. Pětasedmdesátiletý filmový střihač Alois Fišárek byl vyznamenán Českým lvem za mimořádný přínos české kinematografii. Za nejlepší studentský film byl cenou Magnesia vyznamenán film Atlantida, 2003, za nímž stojí Michal Blaško.
Jakkoliv by bylo možné sáhodlouze diskutovat o tom, zda ceny skončily ve správných rukou, je zřejmé, že filmaři se pokusili přesunout diskuzi jiným směrem. Nyní je jen třeba čekat, zda bude jejich výzva vyslyšena, či nikoliv.
Přečtěte si o snímku Prezident Blaník více.
