Atentát na Masaryka: Jak byl tatíček národa blízko smrti

Když se zakladatel samostatného Československa vydal na státnickou cestu do nejvýchodnějšího cípu naší nové republiky, nečekal, že se mohlo jednat o úplně poslední chvilky jeho života. Na hranicích Slovenska a chudé Podkarpadské Rusi čekali atentátníci, ale jejich plán se nezdařil. Může za to náhoda, nebo skvělá práce tajných služeb?

28.06.2018 - 15:30  
Cesta na Podkarpatskou Rus byla málem tou úplně poslední
Zobrazit fotogalerii (3)

S likvidací vysokých špiček naší politiky máme minimální zkušenost. Slovo atentát můžeme oficiálně použít v případech Aloise Rašína a Reynharda Heindricha. Ostatní kauzy jsou buď spekulativní, nebo historicky velmi vzdálené. Mlhavý případ smrti Jana Masaryka je stále nevyjasněný a vraždy sv. Ludmily a sv. Václava patří už do hodně vzdálené minulosti. Rok 1921 se však do historie našeho národa mohl zapsat jako den atentátu na prezidenta Tomáše G. Masaryka. 

Chudý příbuzný

Československo se jen rok po svém vzniku rozrostlo o nové východní území. Podkarpatská Rus, kde vládla velká chudoba, se stala jedním z cílů společenského a sociálního rozvoje Masarykovy politiky. Do zaostalého kraje vyslal velké množství českých učitelů a schopných úředníků. Krom nevzdělaného a chudého národa se jako obrovský problém jevila politická třenice se sousedním Maďarskem. To se jen tak snadno nesmířilo se ztrátou svého území a vojenské obsazení části Podkarpatské Rusi a jižního Slovenska bylo dostatečnou výstrahou. 

Z celkového počtu 650 tisíc obyvatel Podkarpatské Rusi bylo 250 tisíc maďarského původu. Jednoduché počty jasně naznačují potenciální konflikt. 

První výprava na východ

Prezident Tomáš Garrigue Masaryk se vydal na svoji první státnickou cestu do východní části Československa, aby zmapoval situaci na Moravě, Slovensku a hlavně na vzdálené Podkarpatské Rusi. Plánovaný atentát se měl odehrát v září roku 1921. Útočníci na prezidenta čekali na hranicích se Slovenskem. Jejich motivace byla jasná. Vedoucí teroristické buňky Emil Šoltys se rozhodl partyzánským způsobem oslabit bezpečnostní situaci na několika místech v Československu. Úspěšný atentát na Masaryka, likvidování československých úřadů, loupeže a vraždy měly na Slovensku a Podkarpatské Rusi vzbudit pochybnosti o schopnostech řízení bezpečného státu. U občanů měla tak vniknout touha se připojit k Maďarsku. 

Průběh atentátu

Atentátníci Šoltys, Javorský, Deli, Neuman a Staughoffer, byli instruováni k vykolejení prezidentského vlaku a důslednému zabití významných cestujících. Plánované místo leželo na trati mezi Salaší a Kalšou. V ostrém záhybu cesty měli útočníci vyšroubovat část kolejí tak, aby vlak havaroval. Do vykolejené soupravy měli naházet granáty a pokud možno vyhledat samotného Masaryka, aby ho s jistotou zastřelili. Vlak se však v plánovaný čas neobjevil a atentátníci byli cestou na stanici v Kalšu zastaveni československou vojenskou hlídkou.

Masaryk pro tento úsek cesty zvolil automobilovou dopravu a dodnes není zcela jasné, jestli se jednalo o pouhou náhodu, nebo o plánovaném atentátu tajné služby věděly. Smrt tatíčka Masaryka byla velmi blízko a o celém průběhu atentátu se ví pouze z dochovaného šestistránkového dokumentu, který pochází z četnické stanice ve Vyšné u Košic. Masaryk už nikdy nebyl tak blízko konkrétnímu útoku atentátníků a možná právě díky skvělé práci tajných služeb. Nebo existuje v archivech další složka “Přísně tajné”, která by naznačila něco jiného?

Bývali jsme tu doma. Jak se dnes žije na Podkarpatské Rusi? Více čtěte zde.
Klíčová slova:

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.