Svět nám ležel u nohou. Expo 58 v Bruselu bylo pro Československo ve znamení úspěchu

Uznání, obdiv a ocenění. Československo není zvyklé na výrazné světové úspěchy, natož v hluboké totalitě. V záplavě osmiček našich slavných letopočtů trochu nespravedlivě zapadlo Expo 58.

07.08.2018 - 14:45  
Československý pavilon v Bruselu měl obrovský úspěch
Zobrazit fotogalerii (4)

Světová výstava průmyslu a kultury jednotlivých zemí světa se v nepravidelných časových odstupech koná již od 19. století. Pojem Expo se neoficiálně používá od roku 1937 a oficiálně byl použit až při výstavě v Hannoveru v roce 2000.

Od Expa v roce 2010 se definuje časový rozestup mezi výstavami na pět let s trváním šesti měsíců.

Naše účast byla vždy doprovázena uznáním, ale ten největší úspěch náš pavilon získal na Expu 58, kde se světu prezentoval poválečný život v Československu. Svět tehdy obdivně sledoval kouzlo Laterny Magiky, ochutnával českou kuchyni a byl okouzlen designem a architekturou. Československo oproštěné od ideologie bylo krásné, ale rozhodně nekorespondovalo s realitou. Krutá padesátá léta se však blížila ke svému konci.

Uvolňování poměrů

Komunistická totalita po Stalinově smrti povolovala okovy a na konci jinak velmi tvrdých padesátých letech už bylo znát, že československého občana čekají svobodnější časy.

Autoři pavilonu měli paradoxně velké nepříjemnosti po návratu do vlasti. Za velkou pozornost a chválu zahraničního tisku jim hrozily veliké problémy, které nakonec vyřešilo vyznamenání od obávaného ministra Václava Kopeckého.

Chruščov definitivně odhalil kult osobnosti jednoho z největších tyranů naší civilizace a pád Stalina symbolicky pootevřel dveře na Západ. Nutno dodat, že stále v těchto letech probíhají politické represe a mnoho nevinných vězňů trpí v uranových dolech.

Jeden den v Československu

Pro Expo 58 v Bruselu se zvolila ústřední myšlenka výstavy – Člověk a prostor. Československý pavilon se tak s mottem Jeden den v Československu rozhodl prezentovat dvanáct expozic ve struktuře Práce – Kultura – Odpočinek.

Hlavní scenárista koncepce Jindřich Santar zvolil odvážnou cestu, která se úplně vyhnula komunistické ideologii a socialistickému realismu. S tímto přístupem oslovil výtvarníky, architekty a umělce (Trnka, Kaplický), aby vzniklo něco tak výjimečného, že před naším pavilonem stála fronta od ranních hodin. Hned po otevření přehlídky reagoval zahraniční tisk s pochvalnými recenzemi.

Autory pavilonu byli architekti František Cubra, Zdeněk Pokorný a Josef Hrubý. Posledně jmenovaný byl architektem nákupního domu Bílá labuť.  

Zlatá hvězda

Nebývalý úspěch byl dokonán. Československý pavilon získal nejvyšší cenu Zlatá hvězda a společně s tím dalších třináct jednotlivých ocenění. Po mezinárodním úspěchu byl celý pavilon rozmontován, protože to umožňovala jeho chytře řešená konstrukce. Část, která sloužila jako výstavní část, se přesunula na Výstaviště a restaurace Praha na okraj Letenských sadů, kde stojí dodnes.

Architekt Vavřík: Z komunistů jsme měli srandu. Opravoval jsem Karlštejn a po večerech zlobil bolševiky. Více čtěte zde.
Klíčová slova:

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.