Pivo, víno a komunální volby. Opilost mocí jako riziko bezpečnosti státu

Viróza politiků
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Parlamentní bufet by mohl vyprávět. Opilost mocí v české politice souvisí hlavně s alkoholem v krvi. Hlava státu je tím nejzářivějším příkladem. Ta touha po moci stejně nakonec vede pouze k transplantaci jater. Vybrat před komunálními volbami někoho, kdo se neopije minimálně vysokou funkcí, je jako hledat jehlu v kupce sena. 

Pár adeptů, kteří se ve vrcholné politice zapsali jako nasávači alkoholu a moci, je hned několik. Ten nejpovolanější úspěšně posouvá laťku toho, co je tělo schopné ještě přijmout. Miloš Zeman a jeho návštěva na ruské ambasádě dnes už patří do výkladní skříně české politiky. Aktuální volby ale ukazují, že politik nemusí opíjet jenom sebe, aby byl úspěšný.

Opít rohlíkem

Sliby chyby. Politické strany jsou před volbami schopné nabídnout modré z nebe. Ta žízeň po moci je tak velká, že bychom se nemuseli divit ani alternativním způsobům předvolební kampaně. Takový kandidát na primátora za SPD Hynek Beran se snad v každém rozhovoru zděsí myšlenkou, jak se Praha proměňuje v ďábelské místo, kde už slušní lidé nemohou vyjít ani na ulici.

Obzvlášť lavičky na Havelském tržišti jsou mu trnem v oku. Okupující bezdomovci s krabicovým vínem dráždí Berana natolik, že bychom snad našli i trochu závisti. Opíjet se mocí a alkoholem je v české politice jedno a to samé. Třeba ho jeho potenciální volební neúspěch posadí na lavičku ke svému nepříteli. Aby se tak náhodou nestalo, že slibovanou čistší Prahu sám pan Beran v nějaké povolební depresi nezašpinil. 

Doprava zdarma, ale co pivo?

Pivo je v České republice levnější než voda, ale kandidát na primátora za ČSSD Jakub Landovský by se nemusel bát zkusit alkoholický experiment. Některé předvolební sliby sociálních demokratů působí jako výmysly naivních opilců, tak proč nenabídnout rovnou alkohol zdarma. Nejlépe se totiž slibům věří, když je člověk podnapilý. Díky politice sociální demokracie totiž nebude potřebovat žádné peníze. Doprava bude zdarma, jídlo ve školách a školkách taky, takže se zastavíte z tahu rovnou pro dítě ve školce, kde si s ním dáte oběd. Magistrát to přece zaplatí. 

Jiří Pospíšil za TOP09 si velmi podobně vychovává svoji voličskou kulturní opileckou letku. Tím, že vede muzeum Kampa, má příležitost davu zvědavců nalít na vernisážích víno zdarma, ale to přece s politikou vůbec nesouvisí. Překvapivě zpátky se drží kandidát Petr Stuchlík. Svou kandidaturu začal velkolepě. Návrh na novou podobu Libeňského mostu museli architekti vymyslet minimálně na LSD. Petr Stuchlík svou kampaň zatím pojal jako takovou velkou reklamu. Spoléhá na to, že český národ vůbec není závistivý, a tak se nebojí pochlubit sakem za 100 tisíc korun. Možná, když bude v předvolebním stánku ANO místo polévky a koblih rozlévat drahou whiskey, pár opilců mu ten jeho luxus odpustí. 

Armáda opilců

Volby už jsou za rohem a voliči mají stále svoji hladinku. Otázka, zda je to pro politiky výhoda, ukážou až volby. Zatím na ulicích vidíme jenom billboardy, ale žádné stánky s občerstvením. Ta žízeň po moci volá po silné kocovině, na kterou musí opilý národ ještě pár dní počkat. Snad se z ní vůbec někdy probere.

Babiš není Nicholas Winton, aneb jak bezcitná umí být česká politika. Více čtěte zde.
Klíčová slova: