Tip na super výlet: Vydejte se cestou na Okoř, není vůbec trnitá

Znáte obec Okoř jen z písničky o unavených trampech, kteří najdou odpočinek v krčmě jako hrad? Tak to je málo, protože tohle místo si zaslouží mnohem více. Prozkoumejte historii i pověsti kouzelného místa, které je dokonalé pro rodinný výlet na kole nebo romantickou vycházku.

31.05.2017 - 16:30   |  
Na hradě Okoři, světla dávno nehoří Bílá paní šla už dávno spát...
Zobrazit fotogalerii (3)

Okoř leží v údolí Zákolanského potoka jen patnáct kilometrů od Prahy. Pokud chcete spojit návštěvu tohoto krásného kraje s dalším pěkným městem, určitě zajeďte do Kralup nad Vltavou, jsou jen o devět kilometrů dál. 

Okoř rovná se jen hrad bez obyvatel? Sice je možné, že to tak jednou dopadne, ale zatím je stále obcí, ve které někdo žije. V malebném okolí, kde jednu romantickou kulisu tvoří právě hrad a druhou velký rybník, žije asi sedmdesát lidí. Postupně však obyvatel ubývá. Stěhují se totiž do Prahy nebo do blízkého Kladna. 

Název obce vznikl podle pověsti tak, že Přemysl Oráč daroval území budoucího hradu jednomu členovi své družiny, který se jmenoval Okrs, právě on zde nechal vystavět hrad, který pak byl pak po něm pojmenován Okoř.

Je na Okoř cesta jako žádná ze sta? 

Slova lidové písničky asi všichni známe. Pravdou ale je, že cesta, která vede k hradu, není nic extra výjimečného, žádné trny ani více stromů, než je obvyklé. Přesto ale zřícenina a okolí přitahují turisty jako magnet. Důvodem bude zřejmě to, že okolí je ideální jak pro pěší, tak i pro cyklisty, které láká lehce zvlněná krajina. Když tudy projíždíte, vnímáte pěknou přírodou a máte rozhled po krajině. 

Nahoře na vyhlídce zříceniny se potkává hned několik turistických značek i značených cyklostezek. V kombinaci s tím, že jde o atrakci blízko hlavního města je jasné, že si lidé toto místo rychle našli a oblíbili. Navíc v létě to tady žije a pořádají se zde koncerty, šermířské souboje či soutěže pro děti. Na návštěvníky jsou připravení nejen na hradě, ale i v obci v podhradí. Najdete zde hotely, parkoviště, restaurace nebo třeba Cukrárnu v podhradí. 

Kulturní Okoř

Už 3. června nás čeká Okoř se šťávou, tedy skvělý hudební festival na louce pod hradem. Akcí je však mnohem víc. Hudba na hradě se střídá se strašidly z divadla Řešeto a 22. července dokonce můžete prozkoumat hrad potmě po desáté hodině večerní. Pokud tedy máte odvahu!

Hned 19. srpna pak začíná druhý pravidelný okořský festival  pen Air Festival Okoř 2017. Na Okoři se zkrátka odvážete a bavit se bude celá rodina. Než vyrazíte, zkuste si udělat obrázek o tom, jak místo vypadalo kdysi, a poznejte pověsti, které se k hradu a podhradí vážou.

Hrad Okoř je otevřen denně mimo pondělí do konce září v době od 10:00 do 16:00 hodin. Ve čtyři odpoledne začíná poslední prohlídka. Ve všední dny se koná bez průvodce.

Z minulosti až k současným troskám hradu

První dochované zmínky ze 13. století hovoří o opevnění a mimořádně vyzdobené kapli. Hrad nechal na místě postavit před rokem 1359 přední měšťan Starého Města pražského František Rokycanský. Jeho nejokázalejším počinem byla velká obytná věž, která vyrostla na místě starší kaple. Svého času šlo o nejhonosnější sídlo české šlechty doby karlovské. 

Od roku 1414 se jako majitel Okoře uvádí Mikuláš z Prahy. Po roce 1421 pak hrad dobylo táborské vojsko. S přestavbou hradu začal až Bořivoj z Lochovic a dokončoval jej jeho vnuk  Bořivoj z Donína. Ten však hrad nakonec prodal. Prodejem pak začalo období, kdy se o hrad v rámci rodinných sporů přetahovali příbuzní z rodu Bořitovických z Martinic. Jiří Bořita z Martinic nakonec zahájil moderní renesanční úpravy, které měly středověké sídlo přeměnit na pohodlnější obyvatelný zámek. Za třicetileté války byl hrad dobyt a zůstal i s celou vesnicí ležet v rozvalinách. Opravili jej až jezuité, jenže po zrušení jejich řádu hrad zase chátral. Podíl na tom měli i vesničané, kteří odnášeli z hradu kameny jako levný stavební materiál. 

Nakonec se novým majitelem hradu stal studijní fond, pro který zřícenina představovala stále větší přítěž. Po roce 1921 připadla Okoř státu. Teď už spravuje zbytky hradu Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy. Zachovala se jen část opevnění, bašta a části starší zástavby takzvaného horního hradu. V některých částech jsou ještě zřejmé renesanční úpravy, z období baroka se nezachovalo nic. 

...Na konci té cesty trnité stojí krčma jako hrad... A právě krčma, ve které údajně vysedával sám šerif s Bílou paní z písničky, můžete navštívit. Je hned těsně u hlavní brány hradu.

O krásné Julianě

Pověst vypráví příběh z Okoře, které tehdy vládl rytíř Sukorád, ten měl krásnou dceru, která se nechtěla vdávat, k čemuž se ji snažil otec přinutit. Jenže marně, Juliana dala své srdce urostlému krásnému mlynáři z podhradí. Jenže ten neměl správný původ. To však mladé lásce nebránilo.

Otec o poměru nevěděl, a tak se snažil pomocí čarodějnice očarovat Julianu, aby se vdala. Čarodějnice jí vařila lektvary a do šatů jí zašila žabí kost, přesto se svatební kouzlo nepodařilo. Čarodějnice vypátrala, proč její magie nefunguje, když Julianu nenápadně sledovala. Pak všechno prozradila jejímu otci, který zuřil, ovšem mlynáře zabít nemohl. Dal proto svou dceru vsadit do věže.

Láska dvou však překonala i tuto překážku a milencům se podařilo uprchnout. Při útěku z místa na rychlých koních zastavili k odpočinku, jenže Sukorád jim byl v patách a v hněvu zastřelil nejprve svou dceru a pak mlynáře. Ze žalu se pak odstěhoval z hradu a žil jako poustevník na místě, kde svůj hrozný skutek spáchal.