Výskyt očních vad narůstá: Co pro své oči může udělat každý z nás?

Víte, že většinu vad zraku lze odstranit?
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Prvenství mezi nejčastějšími očními vadami na světě drží podle průzkumů krátkozrakost. Trpí jí čtvrtina Evropanů, v USA se počet krátkozrakých za posledních 30 let zvýšil o 66 procent. V Česku je krátkozraká asi pětina populace. Pravidelná vyšetření přitom mohou zachránit zrak. I na to upozorňuje Světový den zraku, který připadá na každý druhý čtvrtek v říjnu.

Vidění i kvalitu života však ohrožuje také neléčený šedý či zelený zákal a mezi další závažná onemocnění patří také tupozrakost nebo makulární degenerace. Problematiku zhoršující se kvality zraku světové populace je nutné nebrat na lehkou váhu.

"Pouhý zlomek lidí používá adekvátní korekci a z toho plynou značná rizika, obzvláště u krátkozrakosti. Špatný zrak může vést k bolestem hlavy, k únavě a nižšímu stupni soustředění. Například za volantem mohou být všechny tyto faktory velmi nebezpečné," připomíná docentka MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno.

Světový den zraku je nejvýznamnější celosvětovou připomínkou důležitosti zdravých očí a zraku. Vyhlašuje jej Světová zdravotnická organizace a tradičně připadá na druhý čtvrtek v říjnu. Jeho letošní ročník upozorňuje na narůstající výskyt očních vad a onemocnění a také na důležitost prevence formou pravidelných vyšetření. Apeluje na vlády jednotlivých států a odborníky, aby více podporovali prevenci slepoty.

Proč vzniká krátkozrakost?

Mezi hlavní příčiny výskytu krátkozrakosti, nejčastější oční vady, patří postupné změny životního stylu, k nimž patří stále sporadičtější trávení času venku (a tedy nedostatek času stráveného v přirozeném světle) a více činností vyžadujících zaostřování do blízka. Fylogenetickému nastavení očí současný životní styl zkrátka nevyhovuje, svou roli ale hrají i genetické předpoklady.

"U krátkozrakých dochází k atrofii akomodačního svalu, následkem čehož nevzniká při práci do blízka ostrý obraz. Opětovně to může vést k progresi krátkozrakosti. Některé teorie také zmiňují vliv nitroočního tlaku na prodlužování očního bulbu, což také může být důvodem nárůstu krátkozrakosti," vysvětluje MUDr. Jana Mikšovská, lékařka Oční kliniky DuoVize Praha.

Šedý a zelený zákal nejsou "příbuzní"

Nejčastější příčinou oslepnutí na světě je šedý zákal neboli katarakta. Postihuje každého druhého člověka ve věku nad 75 let. Jde o stav, kdy se jinak čirá čočka zakalí a je nutné ji operativně vyměnit. Katarakta se může objevit i u diabetiků, po úrazu oka nebo v souvislosti s užíváním léků, zejména kortikosteroidů. Způsobuje zamlžené a rozostřené vidění do dálky, citlivost na silnější světlo, zkreslené barevné vnímání a dvojité nebo trojité vidění při pohledu jedním okem.

Zelený zákal neboli glaukom je oční onemocnění, při kterém dochází k postupnému odumírání vláken zrakového nervu. Jeho poškození může mít za následek úplnou ztrátu zraku. Jeho nebezpečí spočívá v tom, že se rozvíjí zcela bez příznaků. Navíc jej nelze vyléčit, jedinou zbraní jsou pravidelné návštěvy očního lékaře.

"Každý člověk starší čtyřiceti let by měl absolvovat jednou za rok preventivní vyšetření, zvláště pokud se glaukom vyskytuje v rodině," radí docentka Skorkovská. Jeho součástí je vyšetření stavu oka přístrojem zvaných OCT (optická koherentní tomografie). Ten poskytuje lékařům podrobné informace o stavu sítnice a jejích vrstvách.

Onemocnění sítnice

Závažným onemocněním je i tzv. makulární degenerace, která může vést až k úplné slepotě. Projevuje se zejména u seniorů, přičemž dochází k postižení tzv. žluté skvrny – centrální části oční sítnice. Nejprve postihuje jen jedno oko, v druhém oku se však onemocnění projeví během několika dalších let.

Makulární degeneraci lze částečně zabránit prevencí a zdravým životním stylem. Na prokrvení sítnice oka má negativní vliv především kouření, pacienti s tímto onemocněním by proto na cigarety měli rozhodně zapomenout. Při včasném odhalení makulární degenerace lze její vývoj zastavit. Oční vadou, která rovněž postihuje sítnici, je tupozrakost neboli amblyopie.

Jedná se o nedokonalý vývoj sítnice a nadřazených mozkových center, která zpracovávají obraz. Vývoj tohoto onemocnění končí kolem osmého roku věku a později se již nedá ovlivnit, proto je nutné ji podchytit již v raném dětství. Podle statistik jí trpí 4 % dětí. Předcházet se tomuto onemocnění dá pravidelnou návštěvou lékaře v dětství a přezkoušení zrakových funkcí. Pomocí laseru je v pozdějším věku možné odstranit dioptrickou vadu, která je téměř vždy s tupozrakostí spojena.

Většinu vad lze odstranit

Povzbudivé je, že osmdesát procent zrakových vad je léčitelných. Současná oftalmologie nabízí nejen včasnou, účinnou a efektivní léčbu, ale také implantaci vysoce kvalitních nitroočních čoček nebo odstranění očních vad laserem.

Světovým trendem jsou rychlé bezkontaktní a bezpečné zákroky prováděné femtosekundovým laserem. Jejich výhodou je okamžitý návrat k běžným činnostem, a to bez nutnosti oční korekce. Tento způsob odstraňování dioptrií funguje v České republice přes deset let.

Klíčová slova: