Když se nám to vaří v hlavě: Jak neobvyklá vedra ohrožují lidské mozky?

Extrémní horka, na která nejsme v našich klimatických podmínkách zvyklí, jsou neobvyklou zátěží i pro naše mozky. Ideální teplota zevního prostředí pro člověka, který touží po relaxaci v plavkách, je 28 stupňů Celsia, pro lehce pracujícího 25 stupňů a při fyzickém zatížení vytrvalostního charakteru okolo 15 stupňů Celsia. Co se tedy děje v našich hlavách?

15.08.2018 - 15:22  
Pár možností, jak se ochladit, existuje...
Zobrazit fotogalerii (3)

Na teplotě těla jsou závislé všechny biochemické pochody našeho organismu. Letošní léto s teplotami, které výše zmíněné limity dlouhodobě převyšují, proto znamená riziko nejen pro kardiaky či nemocné vysokým krevním tlakem, ale i pro jinak zdravé lidi.

Za vše může zadní část hypotalamu

Metabolismus se zrychluje nebo zpomaluje podle toho, jak se teplota zvyšuje nebo snižuje. Teplota lidského těla kolísá v závislosti na aktivitě a stavu organizmu a také na teplotě, vlhkosti a proudění vzduchu v okolí a na oblečení. Běžně se však pohybuje mezi 35 až přibližně 37 stupni Celsia v tzv. jádru (všechny orgány s látkovou přeměnou) a o čtyři stupně menší hodnotou v kůži.

Jakmile vlhkost těla dosáhne určité hodnoty, přestane se vyloučený pot z těla odpařovat a ochlazování těla se tak zpomalí nebo docela zastaví. Proto člověk mnohem lépe snáší při správném pitném režimu suché horko (například v poušti) než v místech nasycených parami (třeba v tropické džungli).

Centrálním orgánem, který funguje v podstatě jako termostat a udržuje teplotu v těle uložených orgánů, je zadní část hypotalamu, který leží v hluboké části mozku. Zde jsou neustále propočítávány hodnoty přicházející z centrálních termoreceptorů v přední části hypotalamu a samozřejmě také z periferních "stanic" umístěných v kůži. Pro zaregistrování chladu má člověk 250 tisíc termoreceptorů a pro teplo 30 tisíc.

Vyšší teploty přispívají k negativním emocím

Na signál "je příliš horko" tělo reaguje rozšířením podkožních cév (vasodilatací). Nadbytečné teplo je pak pomocí krve přeneseno na povrch těla. Zde jsou aktivovány potní žlázy a zahájen proces ochlazování odpařováním. Čím déle se potíme, tím pro mozek hůře. "Musíme-li posílat více krve do kůže, zbyde jí méně pro mozek. Děláme-li to dlouhodobě, může to mít negativní dopad na mozek, který samozřejmě kontroluje emoce a impulzivitu. Již řada vědeckých studií potvrdila, že vyšší teploty mohou přispět k projevům násilí, agrese a stresu," vysvětluje MUDr. Martin Jan Stránský, neurolog Polikliniky na Národní v Praze. A nejen to.

Na naše chování má vliv i nedostatek krve pro jiné orgány. "Například srdce musí rychleji pumpovat, aby zvládlo okysličit všechny buňky v těle. To vše má na člověka negativní fyzické i psychické dopady. Cítíme se unavení a pomaleji pracujeme, snáze se naštveme, pomaleji přemýšlíme a  hůře se rozhodujeme. Častěji dochází k nedorozumění a ke konfliktům v práci i doma."

I pocení má své limity

Správnou termoregulaci prokrvením je kůže schopna zajistit při zevních teplotách 19 až 31 stupňů Celsia. Při nižších teplotách je výdej tepla snížen a při vyšších zvýšen. V našich klimatických podmínkách zpravidla nemusíme pro ochlazení organismu dělat nic speciálního, stačí nám prostě jen "být tam, kde jsme".

Jsme totiž obklopeni vzduchem, který je nižší než naše tělesná teplota a teplo ztrácíme i při přenosu do orgánů krevním oběhem. Když je přece jen tepleji, vyřeší vše ventilátor, který nahradí teplý a vlhký vzduch v bezprostředním okolí těla chladnějším a sušším. Při velké fyzické námaze nebo přesahuje-li teplota vzduchu 37 stupňů Celsia, to však stačit nemusí. Proto tělo přidá pocení. I to má však své limity související především s vlhkostí vzduchu. 

Chránit se musí hlavně senioři a nemluvňata

Zvláštní pozornost je v horku třeba věnovat dětem a seniorům. "Starší lidé mnohdy špatně jedí a nedostatečně pijí, navíc trpí nejrůznějšími nemocemi či berou léky, které horké počasí může negativně ovlivnit," tvrdí MUDr. Martin Jan Stránský a dodává: "Právě u této populace vidíme nejhorší negativní dopady veder a dehydratace. Paradoxně však ne u těch, kteří chodí ven, ale spíše u seniorů, kteří zůstávají celý den v horkém bytě bez čerstvého vzduchu." 

Miminka zase nemají ještě zcela vyvinutý termoregulační systém, čepičky na hlavu a boudičky kočárků proto mnoho nezachrání. "Tím, že mimino nemůže mluvit, musíme přemýšlet za něj a bedlivě udržovat nejen hydrataci, ale i chránit jej před spálením pod sluncem či přehřátím organismu, jsou-li vedra jako nyní. Přehřátí se nejčastěji projeví tím, že je dítě neklidné nebo mdlé, bývá mu špatně a může zvracet," konstatuje MUDr Stránský. Když je tedy venku okolo 30 stupňů Celsia, je lepší vydržet raději doma v chládku a s dítětem jít na procházku buď ráno či později k večeru.

Jste bez energie? Zacvičte si ve své hlavě, mozek nerozezná skutečnost od představy. Více čtěte zde.
Klíčová slova:

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.

Marta Pospíšilová

Toto léto je mně enormě zle - dýchavičnost, závratě, koupu se "ve vlastní šťávě", totálně mně ztuhly trapézy a šíjové svaly a povolit ne a ne... už aby se ochladilo, celou noc sebou "šiju v posteli", v tom dusnu se nedá spát. Opravdu, co je moc, to je moc a vedra bylo už příliš.