Nejpilnější jsou Středočeši: Hurá, konečně přestáváme ničit přírodu

Příroda vám poděkuje
 

Stále více lidí si uvědomuje, že když si zničíme přírodu, těžko ji budeme nějak obnovovat nebo nahrazovat. Proto se stále častěji uchylujeme k recyklování odpadu. Byla to dřina, ale první plody dříve kyselého ovoce už jsou na světě. Dnes se to totiž stále víc bere jako samozřejmost než nutné zlo. 

V Česku bylo loni recyklováno celkem 8,5 milionů tun odpadu, což představuje téměř o čtvrtinu více než v roce 2014. Vyplývá to z nejnovějších statistik Českého statistického úřadu. V tomto ohledu jsou nejpilnější Středočeši, zejména pak na Berounsku. 

Kromě nárůstu celkového množství recyklovaného odpadu se výrazně zvýšil i objem zpracovaného elektroodpadu, který meziročně vzrostl o třetinu. Tyto trendy lze podle expertů přisuzovat zodpovědnějšímu přístupu české populace k životnímu prostředí, ale i vzniku dalších zařízení na třídění a využívání odpadů.

Recyklace a druhotné zpracování surovin zaznamenávají v České republice rostoucí trend. Množství recyklovaného odpadu se meziročně zvýšilo o třiadvacet procent. "Zatímco v roce 2014 bylo recyklováno 6,9 milionů tun odpadu, v loňském roce to bylo již 8,5 milionů tun," upřesnila mluvčí Českého statistického úřadu Petra Báčová.

Nárůst lze podle ní evidovat nejen v oblasti celkové recyklace odpadu, ale i ve zpracování elektroodpadu. "V roce 2015 skončilo na zpracovatelských linkách celkem 119 tisíc tun elektroodpadu, což představovalo zvýšení oproti roku 2014 o více než čtyřiatřicet procent," upřesnila Báčová.

Nárůst recyklace i objemu zpracovaného odpadu lze podle odborníků připisovat zodpovědnějšímu přístupu k životnímu prostředí nejen samotných obyvatel České republiky, ale i tuzemských firem. "Velkou zásluhu má samozřejmě pokračující společenská osvěta, podstatný vliv má také postupný vznik dalších zařízení na třídění a využívání odpadů, kam se na základě lepší ceny a konkurence každoročně daří odklánět více odpadů ze skládek," doplnil výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka.

Je to složité, ale jde to
Přestože přibývá společností, které se zpětným odběrem vysloužilého elektroodpadu a baterií zabývají, ne všechny nakládají s elektroodpadem legálně. Vzhledem k tomu, že staré elektrospotřebiče a baterie musí být podle aktuální evropské směrnice dále využity, vysloužilé výrobky může přijmout pouze zpracovatel elektrozařízení, poslední prodejce či jiný subjekt provozující sběrné místo zpětného odběru. 

Běžným způsobem, jak se zbavit vysloužilého elektra, byly historicky i výkupny druhotných surovin. "Zatímco v roce 2014 mohli lidé odnést elektrospotřebiče, přenosné baterie nebo akumulátory do jakékoliv výkupny, nyní mohou vysloužilé výrobky přijímat pouze ty výkupny, které mají zřízeno místo zpětného odběru elektrozařízení, baterií nebo akumulátorů," uvedl David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která se zabývá zpětným odběrem elektrozařízení a baterií.

Využít se dá až 90 %
Podle expertů je tedy nutné spolupracovat s odbornými zpracovateli, kteří jsou schopni maximálně zužitkovat různé druhy materiálů. Pouze odborné firmy dokážou každý materiál zpracovat tak, aby odpovídal předepsané míře jeho dalšího využití. Například u velkých domácích spotřebičů lze materiálově využít až devadesát procent. 

Materiálové využití odpadu navíc významně přispívá ke snížení plýtvání přírodními zdroji. "Recyklací elektroodpadu a baterií dochází k úspoře elektrické energie, ropy a vody a rovněž ke snížení produkce nebezpečného odpadu a skleníkových plynů. Ekologická likvidace jednoho notebooku například představuje úsporu přibližně 7 litrů ropy nebo téměř 400 litrů pitné vody," uzavřel David Vandrovec.