Poprvé se o prodeji části pozemku pod golfovým hřištěm v lokalitě Na Veselé jednalo v roce 2015. Tam však došlo k scénám, které by nevymysleli nejlepší hollywoodští režiséři. Asi všichni byli přesvědčeni o tom, že posvěcení prodeje je pouze kosmetickou tečkou na domluveném byznysu a padesát milionů poputuje do městské kasy. Jenže chyba lávky.
Dokonce i zapisovatelky se nechaly uchlácholit všeobecným míněním, že je hotovo. A tak se na konci hlasování vesele vyhlásilo, že návrh na prodej pozemků firmě Tiffanys byl přijat. Po pár desítkách minut si vzal slovo jeden ze zastupitelů a celý proces zpochybnil. Martin Patera poukázal na to, že ruku zvedlo pouze deset jeho kolegů. Ke schválění tak najednou chyběl jeden hlas.
Podivná náhoda?
Ještě zvláštnější však bylo, že právě Petera spolu s kolegy Tomášem Havlem a Michalem Mišinou před inkriminovaným hlasováním ze sálu demonstrativně odešli. Tak buď věděli už dopředu víc, než přiznávali, nebo dokážou vidět skrz zdi jako Superman. Pardon, ještě také mohli mít štěstí, případně věštecké schopnosti. "Každý ze zastupitelů si musí sáhnout do svědomí, proč a jak tenkrát hlasovali. Byla to každopádně velká fraška," usmívá se ještě dnes muž, který byl v Berouně kdysi politicky činný.
Sáhlo se tedy ke zhlédnutí videozáznamu. A hle, Petera měl pravdu. Důkaz byl na světě a z prodeje definitivně sešlo. Tiffanys tak byl dál v roli nájemce, ne majitele pozemků. Důležité je zde zmínit fakt, že před rokem byly ve hře ještě další dva zájemci. Čímž se dostáváme k letošnímu hlasování o stejné věci. Rozdíly tu jsou hned dva.
Dokonáno jest
Prvním je fakt, že už byl pouze jeden jediný kandidát. Kupodivu firma Tiffanys. Ano, stejná společnost, která měla v roce 2015 dva silné protihráče. Druhou zásadní změnou je to, že tentokrát byl prodej pozemků schválen. Asi není překvapivé, že Tiffanys vlastní ostatní pozemky, na kterých je Na Veselé golfový areál s hotelem, luxusní restaurací a dalšími aktivitami. Těžko předvídat, jak by to vypadalo, kdyby pozemky získal někdo jiný. Klidně by mohl začít dělat problémy, golfistům třeba uzavřít přístup. To by byl investor resortu jistě šťastný jako blecha. To se ale už nedozvíme.
Zajímavostí je jistě i skutečnost, že Beroun nedostane 50,3 milionů hned. Do městské kasy suma přiteče natřikrát. „Prodej na splátky není nic moc výjimečného. Jde o to, aby byla dobře pojištěna smlouva, pak je to otázka obchodu. Tady jsou záruky dost velké, abychom na splátky posečkali," uvažoval zastupitel Vratislav Randa. Budiž, proč mu nevěřit.
Příliš mnoho otazníků
Ale proč už se tak nestalo loni a prodej přišel až po berounském "převratu"? Jaké zájmy asi sledovalo předešlé vedení města? A mělo vůbec nějaké, nebo svoji práci opravdu "pouze" nedělali dobře? A proč vlastně prodávat někomu, kdo řádně platí nájem a je v jeho zájmu, aby se tak dělo i dál? Těžko předpokládat, že by golfové hřiště fungovalo bez čtyřech jamek, které jsou právě součástí těchto pozemků. Až příliš mnoho otázek.
Chtěli jsme znát také postoj zainteresované firmy, která má v Berouně zhruba 120 parcel. Respektive jejího jednatele Vojtěcha Metějčeka, který je současně i prezidentem Golf clubu Beroun. Nutno říct, že nám sám zavolal. Ale jen proto, aby nám sdělil, že se s námi na toto téma bavit nebude. "Vše je veřejně přístupné a jasné. Nevidím důvod, proč se vám k tomu vyjadřovat." Možná proto, aby rozptýlil pochybnosti, které kolem transakce jsou? Nezájem. Dobrá.
