Nemožné se stalo skutečností: První klonované ovci Dolly by bylo 21 let

První živý klon byl vyvinut v roce 1996. Úspěšně naklonovaná ovce se jmenovala Dolly a stanovila tak milník ve vědeckém bádání. Kam se od té doby posunula věda a její možnosti výzkumu? Jak předhání a popírá základní prvky přírody? Klonování vždy vzbuzuje obavy a působí spíše jako příběh vytržený ze žánru sci-fi. 

24.04.2018 - 16:30  
Ovce Dolly se svým stvořitelem
Zobrazit fotogalerii (3)

Když v roce 1997 skotský vědecký Roslinův institut poprvé veřejně potvrdil úspěšný pokus klonování ovce Dolly, strhla se pochopitelně nevídaná pozornost celého světa jen jedním směrem. Její "duchovní otec" profesor Ian Wilmut posunul tímto činem svět vědy o velký krok dopředu. Klonování od té doby nebylo fantazií, ale realitou. 

Ovce byla ztvořena z buňky mléčné žlázy. Její jméno Dolly odkazuje na slavnou country zpěvačku. Žádný z vědců si nedokázal vybavit působivější poprsí, než jaké měla Dolly Parton.

Pokus, omyl

Počátky klonování na zvířatech se datují již od padesátých let. Většinou byly pokusy vedeny na žábách a myších. Klonování probíhalo pouze na embryonální úrovni. Experimentování však bez výrazného úspěchu vedlo po malých krůčcích k velkému pokroku. Na dlouhé cestě klonu z buňky a ne z embrya zahynulo obrovské množství zvířat. 

Jen samotný výzkum skotského vědeckého institutu byl podle slov Iana Wilmuta založen na principu pokus-omyl. 276 neúspěšných pokusů, které zahrnovalo několik podivných genetických mutací a nedonošených mláďat, bylo na hraně etiky. O morálním rozměru klonování obecně by se dalo velmi polemizovat.

Úspěch, co vyvolal paniku

Když světem proběhla zpráva o prvním klonovaném savci na světě, nenechalo to klidným snad vůbec nikoho. Milovníci sci-fi románů zatleskali vědeckému pokroku, vědci sami dostali novou motivaci a rozhled ve výzkumu a náboženské hlasy volaly po okamžitém přerušení těchto neetických zásahů proti boží vůli.

"Je to proti bohu a přírodě!" Nejhlasitější argument náboženské obce donutil k vyjádření i tehdejšího prezidenta Billa Clintona: "Život je opravdový dar, který musíme respektovat, a ne ho klonovat," zaznělo v jednom z jeho veřejných prohlášení.  

Vědci, kteří se klonováním zabývali a stále zabývají, se brání tím, že tento výzkum má význam hlavně v nahrazování nemocných buněk těmi zdravými. 

Dnes si můžete ovci Dolly prohlédnout vycpanou v edinburském muzeu. 

A co dnes?

Pokud jde o potenciální klonování lidí, tak celosvětově platí, že je tento výzkum nelegální. Dnešní svět vědy tak stále staví na ovci Dolly. Ta i zpětně přináší mnoho zajímavých informací. Nedávno se začalo spekulovat, jestli při klonování nepřevzala genetickou informaci starší ovce. Mohla se tak už narodit v pokročilém věku. Nasvědčují tomu příznaky nemoci, která vedla až k jejímu utracení.

Nejaktuálnější výzkum právě probíhá v Japonsku. Zde se vědci pokoušejí naklonovat mamuta z genu nalezeného mláděte ze Sibiře. Uvidíme, kam se pokrok v klonování může posunout a jestli se někdy bude týkát i člověka. Co vy na to?

Klíčová slova:

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.